Pyramida boha slunce

Poklad Aztéků musel mít pokračování, na jeden film by to bylo příliš objemné a dlouhé. Osobně si myslím, že pokračování je o něco svižnější, než díl předchozí. Idealistický pohled na oprávněný boj mexického vojska proti vnějším kolonizátorům je příhodně podkreslen tou spoustou charismatických padouchů. Nejdůležitější postavou je samozřejmě opět diplomat, špeh a doktor Karl Sternau (Lex Barker), který stojí na té správné straně a neohroženě se staví proti veškeré špatnosti. Největší předností filmu jsou padouši. Hamižní, nenasytní, lstiví, úskoční a ješitní. Podle situace uzavírají partnerství, vzájemně se zrazují a odpravují. A ten přeživší zbytek postihne spravedlivý trest. Je tu zhrzený a zrádný mexický hrabě Alfonso di Rodriganda y Sevilla (zajímavý Gérard Barray), který touží především po bájném pokladu. Je zde talentovaná intrikánka Josefa Cortejo (šarmantní Michèle Girardon), která s rozkoší využívá své ženské zbraně k získání všeho, po čem touží. Je zde chlípný a vyhnaný kapitán mexické armády Lazaro Verdoja (dobrý Rik Battaglia), lačně natahující své zvrácené ruce po každém ženském klíně. Je zde prohnaný a prodejný Josefin otec Pablo Cortejo (Antun Nalis). A také ponížený a uražený náčelník Čičimeků Černý jelen (Milivoj Popović). Ženský půvab přináší také unesená dcera správce hraběcího majetku Rosita Arbellez (Alessandra Panaro) a hloupoučce naivní aztécká princezna Karja (Theresa Lorca). Na té správné straně stojí německý obchodní cestující a odhodlaný strašpytel Andreas Hasenpfeffer (Ralf Wolter), doktorův přítel a dobrodruh Frank Wilson (Kelo Henderson), aztécký hrdina a poručík mexické armády Potoca (Gustavo Rojo) a správce hraběcího majetku Don Pedro Arbellez (Hans Nielsen). Z dalších postav stojí ještě za zmínku francouzský představitel moci a maršál Bazaine (Jean-Roger Caussimon) a přísný strážce aztéckého tajemství Flathouani (Mirko Kujaćić). Mexiko je stále zajímavá země. Je plná tajemství, překvapení, slunečního svitu, dobrodružství i nebezpečí. Mexiko se může najít v Jugoslávii. K nenáročnému odreagování je to příhodný film. A dobro vítězí nad zlem. (13.01.2016)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 9/10 Efekty 7/10/// +poutavý hudební mix, hodně postav, celkem drsné -škoda že ne drsnější, občas zmatečný děj a obrazovost snímku (hodně přeplácané)/// Tak v tomto případě si dám říct. Když pominu, že je to opravdu velký filmový mišmaš, tak je to docela zábavné a zajímavé. Řekl bych hodně pestré. Film však hlavně vyzdvihuje pestrobarevná hudební skladba, u které jsem se až místy smál, ale proč ně, pořád lepší než poslouchat jak šumí ticho :-). Příběh je opravdu hodně mimo mísu klasických Vinnetuovek, ale proti gustu… Zaujalo mě celkem velké množství herců a s tím spojených mnoho jejich osudů a charakterů, ovšem dle mého názoru díky tomu má málo prostoru Lex Barker. Jinak tento film mohu jedině vyzdvihnout./// Celkem 78%/// Technická: nějak jsem minul předešlí film Poklad Aztéků a tak jsem se domníval, že se jedná právě o tento film. No jo, bylo mě divné, že se příběh filmu vynořil odnikud. (16.05.2007)

Stejná blbost, jak úvodní díl Poklad Aztéků a taky uplně stejně pitomy, se stejnejma chybama a typama, amatérskejma bitkama a přestřelkama, silně oddělenejma klaďasema a záporákama. Ty přestřelky jsou kolikrát tak trapny, že mi připominaj, jak když jsme si jako maly děcka hráli a střileli po sobě klackama. Holt v té době se nekrvácelo a nic. A to nemluvim o dalších trapnostech, jako je namalovany pozadí, vyhaslá sopka (což bylo několik ohýnků a kouře) atd. Záchrana je fakt jedině to, že se člověk těm trapárnám spíš směje, než aby ho to uplně zabilo... Půlku filma už jsem jenom čekal, kdy se konečně ta pyramida celá zřítí nebo jeskyňa s pokladem zasype... Karl May by se divil, kolik jeho příběhů se odehrávalo v Jugoslávii, chch... Za ten první díl jsem s hodně přivřenejma očima hvězdičku dal, ale ve spojení s tímhle to už nejde, takže odpad. (23.09.2014)

Dost mi uniká, proč je pod tímto filmem podepsán Robert Siodmak. Poznat to nikde není. Po začátku, který sumarizuje předchozí díl stylem cimrmanologického shrnutí proslulé operety Proso, jsme in medias res. Once upon in time in Mexico... Udatný německý doktor se chová jak idiot, aztécká princezna se chová jak idiot, ba i ten zavilý Verdoja rozumu zrovna nepobral. Co nezmrvil scénář, to dorazí režie a produkce svými svéráznými představami. Indiáni v Mexiku po 400 letech kolonizace vypadají jak jejich bratranci z amerických plání. K tomu přidejme zvláštní střih. Zde bych zvláště zdůraznil násilný přechod přes řeku. Některé záběry nevypadají špatně (např. ten přes hranu vodopádu), ale uprostřed krvavé bitvy se odehraje podivnost. Jeden mrtvý padá do vody, proud jej strhává přes vodopád. Tělo letí dolů. Střih. Z vodopádu vyjde indiánská postava, zavile se rozhlédne a popojde po skále. Střih. Kdo to byl? Co tam dělal? K čemu to bylo? Podobných zvláštností je plno. U mě slabé dvě. (27.09.2010)

Pokračování příběhu předchozího snímku ´Poklad Aztéků´ se nijak svoji atmosférou a dobrodružstvím neliší. A není divu. Oba snímky byli natočeny současně a asi málokdo ví, že kromě Německa, Rakouska, Švýcarska a bývalého Československa byli všude promítány současně jako celek. Okaté studiové kulisy byly použity převážně kvůli vytrvalým dešťům během natáčecího plánu a to proto, že si filmaři nemohli dovolit výrazné zpoždění. Natočeno to bylo podle románu ´Lesní Růženka´, která v originále čítá více než 2600 stran. Tak na tohle to potřebovalo skutečně ohromnou dávku odvahy, neboť tak rozsáhlé dějství nelze vtěsnat ani do tříhodinové stopáže. Příběh se totiž odehrává v rozsahu padesáti let. Takže došlo k razantním škrtům. No a tak to dopadlo jak to dopadlo. Vyloženě peckou jako vinnetouovky to být nikdy nemohlo, ale jako obyčejný nenáročný odpočinkový dobrodružný snímek funguje dobře. (21.07.2017)