Pyramida boha slunce

Je to i na svou dobu kýč, chvílemi dost lacině působící (jak po technické, herecké, režijní, tak i příběhové stránce). Jenomže to je pořád o třídu lepší jako Vinnetou a Mayovky v Arábii. Hudba mluví za své (asi stokrát originálnější, ikoničtější a s tolika zábavnými motivy). Pokud si chci pustit filmového Maye, tak Poklad Aztéků nebo Pyramidu boha slunce. 73% (24.10.2014)

[Mexiko 1864] Doktor Sternau se nachází v bezvědomí a Čičimekové proto nemají s jeho zajmutím sebemenší problém. Štastnou náhodou si ho přátelé v indiánském zajetí všimnou. Sternau je osvobozen a dopraven na haciendu, kde se ze svého zranění uzdraví. Alfonso hraje stále roli milence, aby mu Karja prozradila, kde se nachází aztécké zlato... Toto přímé pokračování předchozího filmu Poklad Aztéků (1965) je pouze takový zběsilý závod s hlavní cenou v podobě aztéského zlatého pokladu. Občanská revoluce ustoupila v příběhu na pozadí. (14.09.2019)

Karl May se opakuje a Robert Siodmak není tak vybaven jej převést do filmové podoby jako Harald Reinl. Bez jugoslávské křídy, zato s papundeklovými pyramidami. Když chybí polovina charismatu, Pierre Brice, těžko se s materiálem, který May zanechal pracuje. Konec je jak z Pokladu na stříbrném jezeže, ale Herbert Lom byl zajímavější záporák. Přestřelky, přepady i koňské honičky jsou všechny stejné a chybí scény vášnivých vyznání přátelství mezi rudou a bledou tváří (není to nakonec queer?), indiánské rituály - pokrevní bratrství, souboje u kůlu, skalpování či jízda na proděravěné kánoi. Množství stran Francouzi, dobráci, peóni, Čičimékové, Aztékové vede k překombinovanému ději, pod nímž ubohých 95 minut praská ve švech. Prostředí a rekvizity jsou ještě méně přesvědčivé než ztvárnění Indiánů z plánů a těch pár záběrů ze skutečných mexických lokací, na nichž se ovšem s herci zjevně nenatáčelo, iluzi Mexika přesvědčivě nevykouzlí. Nehledě na to, že Monte Albán je město Zapotéků, Chichen Itzá Mayů a Teotihuacán po něm pojmenované civilizace. Nic aztéckého. To už ovšem netřeba brát jako výtku - je dost jiných. Ta hlavní opět zní: "Knédlwesterny jsou všechny téměř stejné, vždy stejná směs exotické romantiky, ušlechtilého divošství a šablonovitých postav." (23.09.2014)

Pokračování cesty Dr.Sternaua za pokladem Aztéků,které se točilo současně s prvním filmem.Je o trochu slabší,o hodně méně se drží předlohy a výprava,pokud nebyla přímo odfláknutá,tak byla amatérská,protože divák pozná okamžitě každou papundeklovou kulisu,která se objeví.Takže je vše třeba brát pohádkově a na efekty moc nekoukat,jsou spíše na tehdejší televizní úrovni.Je to škoda,protože právě vizuální stránka mohla filmu hodně pomoci.Takhle vše zachraňují herci a to jak klaďasové,tak záporáci.A celkem se jim to daří.Je tu i slušná porce akce,i když místy trochu moc pohádkově naivní,ale celkem slušně zvládnutá.Celkově to nedosahuje kvalit zlaté čtyřky,ale za vidění to stojí.Je to u mě hned za filmy z Orientu.Dávám 55%,neb Gérard Barray si je zaslouží jako správný zkažený šlechtic,stejně jako vždy vtipný Ralf Wolter a vždy elegantní Lex Barker. (13.09.2011)

Sotva zacal film tak jsem si myslel ze jsem si pustil nejaky film s duem Hill-Spencer protoze ta hudba tam absolutne nesedela. Pozdeji uz byla lepsi ale porad hudba hrala celkem hlasite a to i kdyz se mluvilo. Strihy mezi scenama to bylo neco otresneho. Na jedne scene svitilo slunce, strih a byla tma, a pak zase slunce. Ale nejvice me rozesmala padajici hvezda :D. Jinak to nebylo spatne dal bych klidne i za 3 ale abych mel klidne svedomi oproti jinym Mayovkam tak musim jit nize. (12.07.2011)