Reklama

Reklama

Poklad Aztéků

  • Západní Německo Der Schatz der Azteken (více)

Obsahy(1)

Mexiko 1864. Země je obsazena Francouzi. Napoleon III. navzdory odporu lidu prohlásil za mexického císaře arcivévodu Maxmiliána Rakouského. Mexický prezident Juarez však boj proti Francouzům nevzdal. Do země stižené občanskou válkou přijíždí v utajení Juarezův přítel a poradce doktor Sternau, jenž se vrací z USA z cesty za prezidentem Lincolnem s prosbou o finanční a zbrojní podporu. Následně má Sternau pro Juarese získat podporu místního hraběte Fernanda di Rodrigandy. Jeho cesta je však lemována mnohými nebezpečími, a to nejen ze strany Francouzů, ale také nekontrolovatelného Juarezova důstojníka Verodojy i proradného syna hraběte Alfonsa. Ten kvůli dluhům předstírá lásku k indiánské princezně Karaje, která jako jedna z mála ví, kde se ukrývá bájné aztécké zlato... Rok 1965 přinesl nejen největší počet filmových adaptací mayovek do německých kin, ale také definitivní rozdělení produkce mezi dva výrobce. Zatímco producent Horst Wendlandt měl výsadní a smluvně vázané právo na adaptování příběhů z Divokého západu, konkurenční producent Artur Brauner se ujal knih zasazených do jiných lokalit. Divácký úspěch Žuta Braunerovi potvrdil, že zlatým dolem nejsou pouze snímky s Pierrem Bricem, ale že nemenším lákadlem může být i pouhá účast Lexe Barkera. Zatímco spřádal plány na realizaci dalších vyprávění o dobrodružstvích Kary ben Nemsího v Orientu, přistoupil k realizaci projektu s jiným Mayovým hrdinou, doktorem Sternauem. Výsledkem adaptace rozsáhlého kolportážního románu byl dvoudílný projekt, jehož je Poklad Aztéků první částí. Vyprávění pak přímo pokračuje v Pyramidě boha slunce... Původní Braunerův plán natáčet film přímo v autentických lokacích v Mexiku vzal, s ohledem na rozpočet i nelehkou spolupráci s mexickými partnery, rychle za své, a tak i tentokrát filmařům americké scenérie suplovala Jugoslávie. Pro zdání autenticity si zapůjčili záběry mexických pyramid z cestopisného dokumentu, které se ve filmu objevují pod úvodními titulky. Režie se nakonec ujal ostřílený řemeslník Robert Siodmak, jenž pro Braunera realizoval již Žuta. Herecký ansámbl opět využívá osvědčených tváří v čele s Lexem Barkerem coby doktorem Sternauem. Humornou figurku obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera ztvárnil Ralf Wolter, známý divákům coby Sam Hawkens. Role záporáka se také tentokrát ujal španělský herec Rik Battaglia a part druhého zloducha přes původní neochotu přijal francouzský představitel Gérard Barray, jenž byl do té doby znám ryze opačnými rolemi. Řady záporáků tentokrát obohatila i intrikující žena v podání slavné francouzské herečky Michele Girardonové. Ve vedlejší roli se také objevuje italská hvězda konce padesátých let Alessandra Panarová. (Česká televize)

(více)

Recenze (82)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Některé souboje působí v dnešní době neskutečně naivně, ale to by tak nevadilo, horší už je to s naprosto jalovým scénářem v příběhu kde postavy se spíš vyskytnutou jsou přidány na jednu či druhou stranu a tím to hasne. Po nějaké dramatické dějové záplatce ani vidu ani slechu, ale Lexovi modrý oči ty dvě dám. ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Ze všech tří hlavních postav, které ztvárnil Lex Barker je postava Dr. Sternaua pro mě nejmíň zajímavá. Vždyť se nejedná o kdovíjakého bombarďáka, který všechny skolí svou sebejistou pacičkou. Tady dokonce i on sám semtam jednu utrží. Celkem si to tady 3x rozdá s úhlavním padouchem v provedení již tradičního Rika Battaglii. Ralf Wolter tentokráte také trošku slabší oproti zavedeným pořádkům. ()

Reklama

Diamant 

všechny recenze uživatele

Mexiko bojuje za svoju nezávislosť proti okupácii Francúzskom. Hneď na začiatku filmu je nám dopriané vidieť tajnú jaskyňu s priam rozprávkovým, no nevyužitým pokladom Aztékov. Lex Barker v postave charakterného doktora pomáha, kde treba. Sú tu aj ďalší, ktorí bojujú za pravdu a spravodlivosť. Všetci títo si navzájom dôverujú a vytvárajú pekné priateľstvá. Naopak, problémy a nešťastie prinášajú tí, ktorí majú pokrivený charakter - napríklad vojenský kapitán obťažujúci ženy, či syn počestného boháča bažiaci po hazardných hrách. Po umeleckej stránke môžeme filmu vytknúť snáď len niekoľko nepresvedčivo zahraných úderov. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Klasická herecká zostava udržala túto Mayovku na celkom slušnej úrovni a Lex Barker tu dokonca ani nie je za nezraniteľného hrdinu. Čistotou myšlienok a hrdinnou spravodlivosťou ale suverénne vyčnieva nad celú zostavu tých Mexičanov, Francúzov, Aztékov, Američanov a neviem koho, snáď len černosi v tom filme nemali zastúpenie. Naivnosť príbehu som očakával, takže som nebol zaskočený, zaskočil ma len otvorený koniec, a očakávam pokračovanie. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

To, že Karel May nebyl jen Vinnetou či možná ještě tak Kara ben Nemsi, je snad jasné každému. A právě románový cyklus, jímž je inspirován tento film (naposledy vyšel v nakladatelství Návrat pod výstižným názvem Tajemství starého rodu), patří k mým oblíbeným, erformou psaným dílům velkého německého romanopisce. Proto musím vyjářit uznání scénaristovi tohoto zpracování, s jakou lehkostí dokázal složit příběhy v předloze z úplně jiného času, občas i prostoru, do jednolitého celku. A přesto se v celém filmu vlastně nevyskytuje událost, která by nebyla vzata z knižní předlohy, i když někdy je místo Barcelony použita zapadlá vesnická pevnůstka a doktor Sternau stíhá i činy původně jiných postav. Pouze Ralf Wolter je něčím úplně novým, ale zase ho můžeme vidět v jeho přirozené podobě, bez paruky či turbanu, tak jak zářil v německých komediích šedesátých let. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (11)

  • Doba natáčení: 31. srpna 1964 až 29. ledna 1965. (hippyman)
  • Premiéra proběhla 4. března 1965 v Düsseldorfu. (hippyman)

Reklama

Reklama