Reklama

Reklama

Žut

  • Západní Německo Der Schut (více)

Obsahy(1)

Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć. (Česká televize)

(více)

Recenze (92)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Producenti filmových mayovek se naštěstí nezalekli jednoho z nejlepších Mayových "autobiografických" děl Ve stínu padišáha a přesadili tak Lexe Barkera jako Karu ben Nemsiho (Karla z Německa) do perfektního albánského prostředí prosyceného špínou, chudobou a nebývale prohnilými a zkorumpovanými tureckými úředníky. Navíc se také utvrdila autentičnost prostředí, neboť z Jugoslávie to bylo Albánie přece jenom o trochu blíže než na Divoký západ. Mnoho prostoru dostal i Ralf Wolter, stejně skvělý Halef jako Sam Hawkins. Rik Battaglia se tu stal asi nejdůstojnějším padouchem své mayovské kariéry. ()

Deimos 

všechny recenze uživatele

TV/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 6/10 Efekty 7/10/// +postavy -tady si povzdechnu, škoda že těch filmů v tomto prostředí nebylo víc/// No i dnes jsem byl překvapen jak je to kvalitní Mayovka. A to jsem se obával, že mě nezaujme a zařadí se spíše k těm podrůměrným. Nestalo se tak, i když má to trošku pomalejší rozjezd. Nejvíce se mi líbili postavy. Hlavně slovní přestřelky mezi Kara ben Nemsim a Halefem byly dost zaživné a samotný Halef měl mnoho trefných a vtipných hlášek. V tomto směru asi nejvydařenější snímek. Hudba ušla, taková Pyramida boha slunce je úplně o nečem jiném. Příběh zajímavý a prostředí trošku netypické ale určitě hodně věrné. Jen škoda té smutné scény nakonec, protože Rihu si to nezasloužil :-(/// Celkem 74%/// ()

Reklama

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Kara ben Nemsi, olé :o). No vidíš to, jde to i bez Vinetůa. Tohle už sem samozřejmě viděl už před léty, kdy sem to fakt žral. TAkže když sem si to včera po těch létech pustil, dokonce sem si vzpomněl na poměrně dost scén. Sam Hókinsoj stačí nacpat turban, Káslpůloj přidat Anglickýho lorda a můžeme to rozjet na vostrým východě. Dějově je to rozhodně kvalitnější než Old Shurhand a Firehand a podobný béčka. Na klasickýho Vinetůa to nemá, ale je to hodně příjemná podívaná, páč co si budem povídat, LEX je prostě legenda! ()

Zazie 

všechny recenze uživatele

Nejlepší mayovky točil Harald Reinl. U filmů natočených jinými režiséry se nemůžu zbavit pocitu neumělého napodobování. Všechno vypadá stejně, ale něco tomu chybí. Bavila jsem se, je tu napětí i humor tak jak má být, ale marně hledám to "něco". Pro příznivce Hadžiho Halefa Omara přidávám jeden bonbónek: http://www.youtube.com/watch?v=V-aVr92R-dQ ()

major.warren 

všechny recenze uživatele

Žut je největší dobrodružství Kary Ben Nemsího, tedy Old Shatterhanda v Orientu. Já miluji na výsost všechny filmové Mayovky. Ať už v nich vystupuje Vinnetou, Old Shatterhand či Kara Ben Nemsí. Žut je jedna z nejlepších filmových Mayovek. Robert Siodmak, který později natočil i další dvě mexická dobrodružství, si režijně libuje. Lex Barker je jako Kara Ben Nensí zcela výtečný. Ralf Wolter zase ztvárňuje dokonale komického, avšak nepostradatelného Hadžiho Halefa Omara. Rik Battaglia je opět záporák - tentokrát přímo Žut, a dvojice Lord David Lindsay a sluha Archie Dietera Borscheho a Chrise Howlanda patří k mým nejoblíbenějším filmovým dvojkám, protože všem Mayovkám v Orientu dodávají nepostradatelný humor. Žut je výtvarně pěkný, vizuálně také, a z hudby Martina Böttchera se při finální sekvenci s Žutovým útěkem tají dech. Žut je prostě výtečný. Jistěže, stejně jako spousta filmových Mayovek, je v některých postupech jednoduchý, ale tak jako Kara Ben Nemsí Lexe Barkera a Hadži Halef Omar Ralfa Woltera vypadají skuteční filmoví hrdinové, na které je radost koukat i po letech. Obsazení krásně doplňuje Marie Versini a pár známých mayovských tváří. Knihy Karla Maye jsem nikdy nedokázal moc číst, a vždy jsem dával přednost filmům, ale nebýt jeho, Žut a desítky dalších výtečných věcí a příběhů o bezpráví a hrdinech, by nikdy nevznikly. Tvrdá, ale krásná Mayovka, kterou mám moc rád. Při finální scéně s koněm Rihem, divák uroní slzu zcela přirozeně. U mě pět hvězdiček. Žut, Divokým Kurdistánem a V říši stříbrného lva jsou všechny tři krásné snímky, které by se měli dodnes pouštět. Žut je sice nejtriviálnější, ale přesto zřejmě nejsilnější z celé trilogie. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (17)

  • Mezi 73 snímky promítanými v Německu v sezóně 1964-1965 obsadil Žut třetí místo. Úspěnější byly už jen Vinnetou – Rudý gentleman a Mezi Supy. (hippyman)
  • Scéna, v níž lord Lindsay očekává na své jachtě návštěvu bohatého francouzského obchodníka Galingréa, se natáčela v městečku Petrovać. Původním majitelem této vypůjčené jachty nebyl nikdo jiný, než sám předseda vlády Josip Broz Tito. (hippyman)

Reklama

Reklama