Reklama

Reklama

Žut

  • Západní Německo Der Schut (více)

Obsahy(1)

Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć. (Česká televize)

(více)

Recenze (92)

Historik 

všechny recenze uživatele

Trochu se divím nízkému hodnocení, které zde vidím. Žut je velmi dobrá mayovka. Oproti filmům s Vinnetouem je více realistická, pokud je možmo u této série filmů takovýto termín použít. Třeba už jen Kara ben Nemsí je tu člověk z masa a krve. Dokonce si pohmoždí kotník při pádu ze svahu, což je věc nebývalá. Rovněž hlavní padouch Žut je tu velmi dobrý. Lord Castlepool je břídil vedle sira Lindsaye, báječně dabovaného Svatoplukem Benešem. Jak říkám, moc povedená mayovka. Váhám mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Mayovky jsou mojí připomínkou dětství, kdy jsem dychtivě hltal jednu knihu za druhou. S odstupem mnoha let už u mě tento druh zábavy nevzbuzuje tolika nadšení, ale stále je to příjemné odreagování. Romantika dobrodružství dávných časů, kdy se jedinec musel spoléhat na své dovednosti a odvaha a čest byly odznakem správných mužů. Dobro musí bojovat se zlem, trestat zločince a napravovat nespravedlnosti. Všechno je víceméně černobílé a jasné, příjemná je krajina bývalé Jugoslávie a další zlotřilý padouch je hnán před boží spravedlnost. Dobří jsou všeobecně známí. Je zde slavný Old Shatterhand pod jménem Kara Ben Nemsí (Lex Barker), který se odhodlaně pouští do každého dobrodružství za správnou věc. Doprovází ho věrný druh, mluvka a nemotora Hadži Halef Omar (Ralf Wolter). Třetím do party spravedlivých je místní Omar Ben Sadek (Dušan Janičijević) s osobním a pádným důvodem. Vtip přináší anglický aristokrat Sir David Lindsay (Dieter Borsche), nadšený z každého nevšedního zážitku. A jeho na vše připravený sluha Archibald (Chris Howland). Ženský půvab dodává unesená Čita (Marie Versini), žena uneseného kupce Annette Galingré (Marianne Hold), či žárlivá Žutova žena (Maria Grazia Francia). Hlavní padouch je úžasný ve své krutosti, ve své chamtivé lačnosti a chtivosti i ve své drzé troufalosti, se kterou se vysmívá všem možným hrdinům. Kupec Nirwan, zvaný Žut (dobrý Rik Battaglia), schromáždil kolem sebe tlupu bezcitných padouchů, jako je Barud (Renato Baldini), Manach (Jovan Janićijević), či svérázní bratři Aladžiové (Živojin Denić a Dušan Perković). Vynikající zápornou postavou je také Mübarek (Friedrich von Ledebur), těžící z důvěřivosti a strachu prostých lidí. A tak se člověk příjemně baví, nemusí příliš přemýšlet, vůně romantiky dobrodružství je nadosah, zlo je ztrestáno a je znovunastolen pořádek a spravedlnost. ()

Reklama

Deimos 

všechny recenze uživatele

TV/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 6/10 Efekty 7/10/// +postavy -tady si povzdechnu, škoda že těch filmů v tomto prostředí nebylo víc/// No i dnes jsem byl překvapen jak je to kvalitní Mayovka. A to jsem se obával, že mě nezaujme a zařadí se spíše k těm podrůměrným. Nestalo se tak, i když má to trošku pomalejší rozjezd. Nejvíce se mi líbili postavy. Hlavně slovní přestřelky mezi Kara ben Nemsim a Halefem byly dost zaživné a samotný Halef měl mnoho trefných a vtipných hlášek. V tomto směru asi nejvydařenější snímek. Hudba ušla, taková Pyramida boha slunce je úplně o nečem jiném. Příběh zajímavý a prostředí trošku netypické ale určitě hodně věrné. Jen škoda té smutné scény nakonec, protože Rihu si to nezasloužil :-(/// Celkem 74%/// ()

Nerd4Dreaming 

všechny recenze uživatele

Narozdil od westernovych mayovek jsem ty z Orientu videl asi jenom jednou, jestli vůbec. Takže hodnocení nepomáhá nostalgie. Skvělá hudba a komická dvojka lord se sluhou, to jsou pozitiva. Ale jinak nic moc. Prostředí muslimama prošpikovaneho Balkánu me iritovalo. Taky mi dělalo potíže spojit si Kara-Ben-Nemsiho s Old Shatterhendem, protože narozdíl od Oldy, kterej ma auru nesmrtelnosti a ledového klidu, Kara kulhá, vzteká se, a neustále se nechává chytit nebo mlátit.. Snad budou další orientální mayovky lepší.. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

První mayovka z orientu má svoje klady - filmaři našli v Chorvatsku oblast, která skutečně jako orient vypadá, Martin Böttcher složil těžkotonážní hudbu, ale ten film má bohužel velmi unylé tempo. Navíc točit vyvrcholení cyklu Ve stínu Pádišáha a hned na to skoro jeho začátek je dost praštěné. Jako a daptace ovšem snímek víceméně obstojí. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (17)

  • Film byl natočen na motivy z románů V roklinách balkánských; Zemí Škipetarů a Žut. (hippyman)
  • Celé jméno hlavního hrdiny zní Emír Hadží Kara ben Nemsí Efendi. (Hans.)
  • Premiéra filmu se konala dne 20. srpna 1964 v hamburském kině "Die Barke". (hippyman)

Reklama

Reklama