Žut

Producenti filmových mayovek se naštěstí nezalekli jednoho z nejlepších Mayových "autobiografických" děl Ve stínu padišáha a přesadili tak Lexe Barkera jako Karu ben Nemsiho (Karla z Německa) do perfektního albánského prostředí prosyceného špínou, chudobou a nebývale prohnilými a zkorumpovanými tureckými úředníky. Navíc se také utvrdila autentičnost prostředí, neboť z Jugoslávie to bylo Albánie přece jenom o trochu blíže než na Divoký západ. Mnoho prostoru dostal i Ralf Wolter, stejně skvělý Halef jako Sam Hawkins. Rik Battaglia se tu stal asi nejdůstojnějším padouchem své mayovské kariéry. (20.02.2005)

Žut je největší dobrodružství Kary Ben Nemsího, tedy Old Shatterhanda v Orientu. Já miluji na výsost všechny filmové Mayovky. Ať už v nich vystupuje Vinnetou, Old Shatterhand či Kara Ben Nemsí. Žut je jedna z nejlepších filmových Mayovek. Robert Siodmak, který později natočil i další dvě mexická dobrodružství, si režijně libuje. Lex Barker je jako Kara Ben Nensí zcela výtečný. Ralf Wolter zase ztvárňuje dokonale komického, avšak nepostradatelného Hadžiho Halefa Omara. Rik Battaglia je opět záporák - tentokrát přímo Žut, a dvojice Lord David Lindsay a sluha Archie Dietera Borscheho a Chrise Howlanda patří k mým nejoblíbenějším filmovým dvojkám, protože všem Mayovkám v Orientu dodávají nepostradatelný humor. Žut je výtvarně pěkný, vizuálně také, a z hudby Martina Böttchera se při finální sekvenci s Žutovým útěkem tají dech. Žut je prostě výtečný. Jistěže, stejně jako spousta filmových Mayovek, je v některých postupech jednoduchý, ale tak jako Kara Ben Nemsí Lexe Barkera a Hadži Halef Omar Ralfa Woltera vypadají skuteční filmoví hrdinové, na které je radost koukat i po letech. Obsazení krásně doplňuje Marie Versini a pár známých mayovských tváří. Knihy Karla Maye jsem nikdy nedokázal moc číst, a vždy jsem dával přednost filmům, ale nebýt jeho, Žut a desítky dalších výtečných věcí a příběhů o bezpráví a hrdinech, by nikdy nevznikly. Tvrdá, ale krásná Mayovka, kterou mám moc rád. Při finální scéně s koněm Rihem, divák uroní slzu zcela přirozeně. U mě pět hvězdiček. Žut, Divokým Kurdistánem a V říši stříbrného lva jsou všechny tři krásné snímky, které by se měli dodnes pouštět. Žut je sice nejtriviálnější, ale přesto zřejmě nejsilnější z celé trilogie. (17.05.2019)

Dvě hodiny jsou možná na tento typ filmu až moc, takže se občas dost vleče. Ale vcelku dobře odráží předlohu Karla Maye, která se dá donekonečna hltat tak mezi desátým až patnáctým rokem, než s vámi začne pořádně třást puberta. A do dob dětství už se nikdy nedá vrátit, ani pomocí sledování těchto filmů. i když se o to stále pokoušíme... (04.12.2012)

Po celý čas som sa nezbavil pocitu, že Old Shatterhand a mnoho ďalších postáv si len odskočilo na nejakú bokovku do Orientu. Ešte aj prostredie je rovnaké ako apačské prérie a jazerá, takže tie turbany boli akosi naviac. Príbeh s neustálymi príchodmi a útekmi z väzenia mi veľký zmysel nedával, ale aspoň niekoľko postáv bolo vtipných. No ani na tri hviezdy ma to nezaujalo. (24.09.2016)

O chloupek slabší než druhý díl Divoký Kurdistán. Jen tak mimochodem Žut je v sérii knižní Ve stínu padišáha dějově mnohem dále než Divoký Kurdistán, ale koho to nakonec zajímá. Film je film a kniha je kniha. Prostředí Albánie působí mnohem věrohodněji než později pouštní scenérie následujících dílů. Mimořádný výkon zde předvádí opět duo Angličanů, kteří zkrátka neřeší zda jsou v zajetí či na svobodě. (26.07.2008)