Dagon

Jsou jenom dvě možnosti: Buď to Stuart Gordon a Brian Yuzna mysleli vážně, nebo ne. Ale nevím, která je správná. Dagon je to nečekaně věrná adaptace Lovecraftova Stínu na Innsmouthem (když tedy pominu změněná či zpřeházená jména a fakt, že Innsmouth odplul do Španělska), výhra to není. Herci jsou s výjimkou Francisca Rabala banda ochotníků, CGI směšné, pronásledovatelé hlavního hrdiny fungují jako AIčka ze starých Splinter Cellů a scenáristovi logika vůbec nic neříká. Přesto jsou tu ale sekvence s dobrou atmosférou, ucházející masky a kostýmy, dostatečně monumentální hudební motiv, tísnivé lokace a v pohodě gore. Lépe to sestříhat a měli bychom pěkné béčko. Takhle to není dost špatné, aby to bylo zábavné, ani dost dobré, aby to bylo zábavné a létá to po sinusoidě od oukej televizního hororu ke stupidní slátanině. Ale ta hudba je vážně dobrá... (18.05.2016)

Název sice je dle šestistránkové povídky, ale pokud je to něčeho adaptace, tak spíše Slavnosti a Stínu nad Innsmouthem doplněné o fragmenty z jiných Lovecraftových děl. Gordonovi nelze upřít, že tu a tam se mu daří naladit ten správný "cthulhu feeling". Jenže v tom je ta potíž. Tu a tam, nikoliv stále. Většinu stopáže je to prostě jen nebetyčná nuda. (24.07.2008)

První půlka filmu je protkaná napětím a temnou atmosférou. Především díky tajemnému zlu, který se ukrývá ve městě. Když se ale začínají objevovat ploutve, žábry a chapadla tak napětí a temná atmosféra začínají ustupovat. Konec je už pak čirým zoufalstvím. Představitel Paula ( Ezra Godden ) si taky zrovna nezískal moje sympatie. Horší ( až na malý vyjímky ) je to i s trikama. U mě si tihle " rybí lidé " vyfasovali 2 hvězdy. (18.02.2018)

Klasické trojici Paoli-Yuzna-Gordon se opět povedl natočit skvělý a napínavý horor. S Lovecraftem to hoši prostě umí a to mi nikdo nikdy nevymluví. Režisér Gordon mě nezklamal a připravil další brutálně zábavné dobrodružství, tentokráte s nezaměnitelně "vlhkou" atmosférou a perfektními rybími mutanty. (07.08.2011)

Natrefit na zfilmovaný klenot z pera Lovecrafta (nebo na motivy jeho díla) je jak honba za hledáním zapomenutého pokladu. Je třeba dosti filtrovat a myslím, že jich nenapočítáte víc jak prstů na jedné ruce. Bohužel i mezi těmito jsou kousky, které nesednou vůbec každému. Takže bych řekl, že na kulervoucí počin se stále čeká. Třeba to bude konečně Guillermo del Toro, který plánované zfilmování knihy V horách šílenství dotáhne do mňamkózního výsledku. A jak si stojí Dagon? Názvem, příběhem a různými prvky vychází z více Lovecraftových povídek - především ze Stínu nad Innsmouthem. Možná podle zdejšího rozporuplného hodnocení tušíte, že se jedná o subjektivní záležitost. Bohužel je pravda, že zpracování, animace a herci jsou místy dost na facku a dojem z filmu sráží až hanba. Béčkovost z toho smrdí na sto honů přesně jak rybí obyvatelstvo, které hlavní hrdiny ustavičně pronásleduje. To se dalo trochu čekat, protože je pod režií podepsaný Stuart Gordon, jehož filmy jsou v béčkovém duchu dost laděny. A když se k tomu produkčně přidá sám Brian Yuzna, tak máte béčko jak z praku. Jen pro ty co nemají tušáka, tak je tohle duo spojené například s "béčky" jako Re-Animator a Ze záhrobí, které stojí pro Lovecraftového fandu za pozornost. Gordon si taky střihnul jednu epizodu ze seriálu Mistři hrůzy, kde také zpracoval Lovecraftovu povídku Dreams in the Witch-House. Dost už ale vytahování filmografie a zpět k Dagonu. Jak jsem zmínil, kámen úrazu bude pro většinu provedení a podání. Nemůžu si pomoct, ale já se dobře bavil a navíc atmosféra strachu z permanentního pronásledování byla parádní. Rybo-lidi nebo jak ty šourající patvary nazvat, byli poměrně odporného a děsivého vzezření. To samé fantasmagoricky laděný příběh s legendou o rybím bohu Dagonovi a postupném šílení místního obyvatelstva mě učaroval. Trošku tedy nadhodnotím, protože jsem se i přes ty vizuální kazy dokázal přenést a film mi nedal do konce vydechnout. Iä! Iä! (30.08.2018)