Lo chiamavano Trinità
They Call Me Trinity
Pravá a ľavá ruka diabla
Režie:
Enzo BarboniScénář:
Enzo BarboniKamera:
Aldo GiordaniHudba:
Franco MicalizziHrají:
Terence Hill, Bud Spencer, Farley Granger, Gisela Hahn, Dominic Barto, Riccardo Pizzuti, Luciano Rossi, Pietro Torrisi, Alberto Dell'Acqua (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Pistolník Líný Joe alias Pravá ruka ďábla se potuluje Divokým západem se stejnou cílevědomostí jako kutálející se křoví. Jednoho dne ho vítr zavane přes poušť až do městečka s velice nevrlým šerifem, ve skutečnosti zlodějem koní Bambinem přezdívaným Levá ruka ďábla. Bambino není z příjezdu svého bratra vůbec nadšený. Celkem dobře totiž tuší, že Joe dokáže během chvíle převrátit celé městečko vzhůru nohama a zhatit tak jeho plán na krádež stáda plnokrevníků, které se pase hned za městem. Koně ovšem patří nebezpečnému majoru Harrimanovi, a když Joe slíbí, že bratrovi s krádeží pomůže, stává se šerifovým zástupcem. Jen Bambinovi opomene zmínit, že nový plán zahrnuje záchranu nedaleké osady před majorovými muži i mexickými bandity. A když do městečka přijede pravý šerif, strhne se teprve mela. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (271)
Tenhle western mi prisel, ze je minenej jeste docela vazne, sice se tu najde par hlasek a vtipnejch scen, ale celkove to je variace na Sedm statecnych, coz ovsem nevadi, protoze to Enzo Barboni zvlad vicemene dobre. Spencer a Hill jsou jako vzdy bez chyby a takle spinavyho Hilla jsem jeste nevidel. Jen by to chtelo vic bitek (Ta posledni je skvela, ale nevynahradi tu absenci behem filmu.) a prestrelek, vic hudby a min vaznejch scen. ()
Je bez debat, že právě tady se Hill a Spencer definitivně našli. Spousta situací a scén byla téměř beze změn využívána i v jejich pozdějších snímcích, což se kupodivu ukázalo jako skvělá volba. Příklon ke komedii je evidentní a Terence už představuje jiný typ postavy, než tomu bylo dřív. Výborný dabing dává vyniknout nezapomenutelným hláškám a Micalizziho píseň nastolí už na začátku velkou pohodu, které se film až do svého konce nezbaví. Tuším, že to byl jejich první film, který jsem viděl (v kině v roce 92 nebo 93) a pořád patří k těm nejoblíbenějším. ()
Je to s podivem, ale tenhle špageťák jsem viděl poprvé v životě. Najdeme tu v podstatě skoro celou partu, která se pak sešla u Podivného dědictví, ale něco tu přebývá: Bud Spencer. Ten nicméně táhne na svých širokých ramenou celý film. Jeho otrávený výraz je naprostou klasikou. Ovšem nevinné modré oči Terence Hilla utopené kdesi v mastné upocené zarostlé tváři také... À Propos upocené. Po skončení jsem to musel utřít pod televizí, protože pot z filmu vyloženě kape. :-) ()
Na filmy s Budem Spencrem a Terencem Hillem (případně na filmy jejich kopií Šimon a Matouš) musím opatrně. V mládí se mi líbily moc. Jednoduchý humor a pořádná rvačka, nebo spíš fackovaná mě dokázala spolehlivě rozesmát. Po mnoha letech v dospělosti, a pokud se vypaří nostalgie a pěkné vzpomínky, z toho mohou být vcelku nudné taškařice bez nápadu. Film Pravá a levá ruka ďábla jsem ale riskl, protože jsem jej v mládí vůbec neviděl, ani nevím, jak se to stalo. :-) Každopádně hned na začátku můžu napsat, že to bylo super. Nebyla to totiž jen fackovaná a jednoduchá komedie, která si zakládá především na parodování mnoha situací. Výjimečně tady měly smysl i dialogy. Kontrast dvou pekelníků, kterým není nic svaté a společnosti Mormonů byl perfektní. Rozesmály mě mnohokrát a výrazy hlavních hrdinů také. Bud Spencer a Terence Hill dokázali, že umí i hrát. K parodii to opravdu nesklouzávalo a byla to poctivá komedie. Jako režisérská prvotina Enza Barboniho to bylo skvělé, rád udělím čtyři hvězdy a dokonce mám chuť si to pustit v co nejbližší době znovu, což se mi u podobných filmů nestává. ()
Spencera s Hillem mám rád hodně. To jen tak na úvod. Najde se samozřejmě i slabší film týhle dvojice, ale tenhle považuju spolu s Dvojníky asi za jejich nejlepší. Spousta kvalitního humoru, mlátičky jaxepatří a hlavně že je tu Dominic Barto, i když jenom chvilku. A hudba už je jenom parádní tečka na závěr :-) ()
Reklama