Nevinné lži

1. díl (Pod hladinou): Aňa Geislerová patří bezesporu k české herecké špičce a v této povídce to jen potvrdila. Téma mi sice moc nesedlo, čekal bych trochu více nějaké akce a méně zbytečných řečí, ale špatné to rozhodně nebylo. Jsem celkem zvědavej na další díly tohoto cyklu, které dle popisu vypadají hodně zajímavě. 2. díl (Lež má rozbité auto): Ten Dyk je opravdu příjemnej herec a spolu s Vilhelmovou to fungovalo dokonale. Velmi příjemná oddechovka s příjemnými herci, ve všech ohledech zábavnější než první díl tohoto cyklu. Jestli to takhle půjde dál, tak zvedám na 4 hvězdy. 3. díl (Druhý dech): Po třetím dílu už mi nezbývá nic jiného, než jít s hodnocením nahoru. Po celkem pohodové povídce o rozbitém autě na nás vybavili zase něco tak "trochu" depresivního a tentokrát zašli ještě mnohem dál než v případě první povídky. Téma chudoby, dluhů a vším co je s nimi spojené je pro tuto dobu velmi aktuální. A musím říct, že v této povídce se to povedlo zachytit dobře, jen škoda toho "šťastného" konce. Herci byli standartně výborní. Jediné s čím jsem však měl větší problém bylo, že když to celé začalo dostávat ty pravé grády, povídka již byla téměř u konce. Těch 70 minut prostě na některé příběhy nestačí. 4. díl (Hvězdička): Příjemná oddechovka s celkem originální pointou a sympatickými herci. Jen je škoda, že plno věcí zůstalo tak nějak nedořešených či neobjasněných. Měl jsem podobný problém jako u předchozí povídky, v momentu když to začlo být nejvíc zajímavé se již příběh blížil ke svému konci. (07.03.2013)

Pod hladinou (1. díl): Alice Nellis opět na téma rodičovství - a tentokrát velmi zajímavě a zvládnutě. Výborně zahrané postavy, jejichž zkratkovité reakce a výbuchy "je radost" sledovat. Jistě že je to neutěšené a charaktery vyobrazených postav nelíbivé až nesympatické, ale i takový je život - zvlášť když máte problém a neřešíte ho... Daniela Kolářová byla vynikající, Tomáš Pavelka se svou kalendářovou úchylkou zbavující ho bezvýhradně politováníhodné role rovněž. No a sestry Geislerovy, ty to prostě tak nějak slušně "dávají". Na úvod možná nečekaně ponuré, ale rozhodně zajímavé dívání. Pevných 80% ----- Lež má rozbité auto (2. díl): Někdo řekne, že lehká letní veselá romance, někdo že laciná a předvídatelná vztahová srandička. Každopádně Vojtěch Kotek tohle cvičení rozhodně zvládl - a jak dokazují leckteré jiné současné komediální počiny, není to zase tak jednoduché jak si řada "lidí z branže" myslí. Body navíc tentokrát sklízí výborně vybraný dětský hrdina a na druhé straně výborný flower power (ovšem pozor, nezhulený) dědeček Boris Hybner. Matěj Rupert opět dokládá svůj střídmě využívaný komediální talent, a Jitka Čvančarová zase to, že by se za ní každý ohlédl, i kdyby byla takhle vycpaná trvale (a možná, že i v těch příšerných nesoudných módních kreacích) - a taky ten komediální talent;) Sice jsem Dykovi a Vilhelmové ani na vteřinu nevěřil, že by jim to mohlo vydržet (což si tak nějak myslím i o jejich reálném vztahu), ale fakt je, že chemie mezi nimi byla výborná - samozřejmě v mezích toho, že Táňa měla scénářem předepsaný skutečně dokonale nesnesitelný pesimismus a přístup nejenom k mužům. Takže asi tak - z první větou vymezených možností bych se spíš klonil k té druhé... jenže třeba taková scénka s Janů Babčákovou a následujícíma "klidnýma očima" byla zvládnutá tak výborně, že prostě nemůžu tenhle filmeček vyhodit z Červenohorského sedla. 70% ----- Druhý dech (3. díl): Petr Zahrádka rozehrává v třetím týdnu setkávání s nevinnými lháři podstatně vážnější a vlastně i intimnější notu. Protože co může být soukromnější než živobytí vlastní rodiny? Po pro malého českého lehce závistivého človíčka tak krásně hřejivé expozici od reality odtrženého - ovšem v kruzích žroutů many až příliš často dokonale reálného - hlavního "superhrdiny" nastoupí jeho kruté vystřízlivění (a divákovy vzpomínky na všechny ty, kterým radí, aby problémy řešili hned jakmile vzniknou...); a pak už jen naivně konstruovaný a rozhodně ne přírodně doslazovaný opětovný vzestup. Je to škoda, ale v daném časovém rámci to asi jinak udělat nešlo. Vynikající herci ve všech rolích zachraňují co jen mohou, ale i když tady zase "pro tým" černou práci odvádí borec jako Ondřej Malý, a i když je tu dokonalá do závěrečných titulků vložená analýza toho "proč" (taky jasně předvídatelná), schématická průhlednost a překotnost druhé poloviny filmu se odpustit nedá. 70% ----- (11.03.2013)

Viděl jsem jenom díly Lež má rozbité auto & Druhý dech, z čehož se ucelený názor udělat nedá. Už proto, že jsou obě epizody jako den a noc. V té první je špatně skoro všechno, dialogy, šablonovitá zápletka a nepřirození herci (chemie mezi nimi je v podstatě nulová a kdybych měl podle toho soudit něco o jejich vztahu, tak jsou zralí na manželskou poradnu). Vymlouvat se na špatný scénář "zamilované" duo nemůže, protože Michalu Dlouhému stačila vedlejší role aby si obě hrdličky i s doprovodem namazal na chleba. Epopej úpadku ředitele za vrcholící hospodářské krize je zpracovaná mnohem lépe. Hřebíčková a Langmajer působí jako opravdový pár, a jejich životní problémy jim věřím. Možná zafungoval námět, který má přece jenom větší potenciál než tokání bohéma snažícího se sbalit ustrašenou svobodnou matku, a scenárista se mohl adekvátně vyřádit. Hodnotím alibistickým průměrem, což je nejspíš až moc, protože podle ohlasů jsou zbylé díly horší než tyhle dva. (05.04.2014)

"Vedlejší přiznaky". - 60%. Celkom dobre vykreslené mrákotné stavy ženy, na pleciach ktorej sú tri malé deti a jedna veľká usadlosť na dedine, rúbanie dreva na oheň, varenie a všetko. Nečudo, že sa v takomto večnom strese s nedostatkom spánku zosype, nečudo psychiatrom, že ju odpálkujú liekmi. Manžel tento stav nechápe, pretože skladá hudbu, je mimo domu a večer oddychuje. Tak ju pošle za psychiatrom. Dnes málokto má celostného lekára, čas odborníkov je limitovaný na pár minút s jedným pacientom a tak správna diagnóza často ostáva neidentifikovaná. Boj s pomýleným systémom našťastie v tomto prípade ústi do happy-endu. Ale aj keby nie, vcelku ide o takú selankovitú limonádku s vyriešiteľnými problémami a nerozpadávajúcou sa rodinkou. Chromozom - 45% Tak toto bolo viac než eurokonformné. Lesbické páry vychovávajúce deti zo skúmavky. Uf. A veď áno prečo nie. Len tá celková dejová konštrukcia mi nijako nesadla. Pretože bola absolútnym výcucom z prsta. Lesba - laborantka oplodňuje semenom náhodných darcov svoje momentálne lesbické milenky. Neskôr sa s nimi rozíde, no deti jej exmilenkám zostávajú. V puberte sú zvedavé, chcú vidieť tatu, nie náhradnú mamu. Toto by mohlo byť v príručke zdravej a šťastnej EÚ rodiny. Odstráňme bariéry a milujme sa rovnako pohlavne, množme sa umelo. Osobne poznám jeden lesbický pár, ktorý sa stará o dieťa. Ale to s umelou konštrukciou tejto časti seriálu nemá nič spoločné. Ale veď hej: film a realita sú predsa dve úplne odlišné veci, nuž ale pokiaľ to mám hodnotiť ako kvalitnú a plnokrvnú fikciu, tak počujem len šuchot papiera a namáhavo vyťukané situácie do počítača, aby z tohto bolo niečo moderné, na zamyslenie a nie tuctové. Vyliezla zlátanina. Nič to, stáva sa, ideme ďalej. (16.09.2014)

První díl: Okamžitá trefa do černého, aneb jak je to pěkné, když se někdo rozhodne natočit psychologickou vztahovku, má k dispozici kvalitní scénář a herce. Vztah s matkou, dětství, přenos, tady jsou po kopě prostě všechny věci, nad nimiž zaplesá srdce každého zarytého freudiána. Příběh je to přitom srozumitelný a až mrazivě realistický. Tlak ze strany společnosti, nezvládnutá komunikace, tady se skutečně nezapomnělo na nic, co většinu z nás denodenně trápí, ale člověk v sobě nenachází dostatek rozhodnosti k tomu, aby své problémy vyřešil. Druhý díl: Jedna z nejpříjemnějších romanťáren za poslední dobu. S jiným obsazením by se možná hrdinové po chvíli stali lehce otravnými, ale Vojta Dyk je prostě sympaťák každým coulem a chemie mezi filmovým i skutečným párem zcela logicky bezproblémově funguje. Třetí díl: Tady nastalo lehké zklamání. Scénář sice není špatný ani s tou agitační koncovkou. Vlastně si matně vzpomínám, že jsem něco podobného četla v nějakém sluníčkovém časopise pro maminy. Nicméně chování hlavní postavy tady dost často a zbytečně hapruje. Jednoduše řečeno, nemuseli z Langoše dělat až takovýho vola. Čtvrtý díl: Výborný nápad, který slibně začne, ale posléze má takový rozpačitý průběh i konec. Jedná se navíc asi o jediný díl, kde to úplně nevychytali s obsazením. Se Suchošem se sice klidně zasměju, ale nikdy to pro mě nebude pan herec. Voříšková taky nehraje první ligu, ale na její roli jí ta pěkná tvářička a anorektická ramínka s přehledem stačí. Pátý díl: Tady se opět ťalo do živého. Tematicky spřízněné s nedávnou dánskou peckou Hon a světe div se, mně se to možná líbilo i víc. Hlavně ta nečernobílnost všech postav tomu absolutně sluší. Šestý díl: Brodská a Čermák válí. Možná nejlépe natočené, co se týče práce se zvukem a kamerou. Na tak malém prostoru je možná trochu na škodu, že se toho řeší skutečně hodně a více dějových linek by si zasloužilo rozvinout. Jinak ale nemám vážnějších výhrad. Sedmý díl: Tematicky podobné dílu s Langmajerem, ale podáním už nikoliv. Hlavní postavě divák bez problémů fandí celou dobu a zoufá si nad tím, jak se inteligentní a schopný člověk dostává do čím dál horšího srabu. Nejednoznačné zakončení ponechává všechna vrátka otevřená, a tak divákovi skýtá po hodinové depce alespoň špetku naděje. Osmý díl: Komplikované rodinné vztahy jsou věčným a vděčným tématem. V tomto díle se střídají momenty dramatické a komické, reálný příběh, kterému nechybí nadhled. (11.04.2013)