Režie:
Isao TakahataKamera:
Keisuke NakamuraHudba:
Džó HisaišiHrají:
Aki Asakura, Kengo Kóra, Tacuja Nakadai, Takeo Čii, Rjúdó Uzaki, Šičinosuke Nakamura, Isao Hašizume, Tomoko Tabata, Nobuko Mijamoto, Takaja Kamikawa (více)Obsahy(1)
Báje o princezně Kaguje představuje jednu z nejzásadnějších literárních klasik japonské kultury. Pojednává o nebeské princezně, kterou v podobě maličké holčičky najde starý sběrač bambusu uvnitř zářícího stonku. Spolu se svou ženou ji vychová jako vlastní dceru. Rychle rostoucí dívka dospěje do krásy, ale z bezstarostných radostí dětství ji vytrhne otcova ambice zajistit jí dokonalý život a udělat z ní dvorní dámu. Její srdce, spoutané povinnostmi a snahou dostát očekáváním, ale touží po něčem zcela jiném. Spoluzakladatel studia Ghibli Isao Takahata vytvořil srdcebolnou oslavu nádhery i stesku života. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (51)
Za kulisami esteticky příjmemného zážitku, za radostí z odkazů na tradiční japonskou kulturu, jde o rozvláčné vyprávění, kterým se táhne toxické poselství, že osudu jednotlivec neunikne ani kdyby se přetrhl. Ale on se stejně nepřetrhne, protože ani tak nespoutané duši, jako je princezna Kaguje, nepřísluší bojovat za své štěstí a komunikovat své city, a už vůbec ne odmlouvat tatínkům. Když na to tak koukám, napadá mě, že velkou Mijazakiho silou bylo, že s citem dokázal z tradičních motivů (nejen) své kultury vytežit nadčasové, potlačit toxické a aktualizovat už nerelevantní. U Takahata mi to zde chybí. ()
Kresliarska animácia síce pekná, posolstvo taktiež, ale príbeh ako taký ma nijako obzvlášť nezaujal. Niekedy mám pocit, že japonské animáky sa ocitnú v užšej nominácii na prestížne ceny len ako pripomienka klasickej animácie bez veľkých počítačových efektov. Neviem prečo, ale z tohto príbehu o princeznej Kaguji ma bavila možno tak prvá polka, kde sa ju jej "rodičia" silou mocou snažili priviesť na cestu pravej princeznej (tá jej adaptácia mi miestami pripomínala Denník princeznej). No druhá polka, a najmä ten duchovný mytologický záver, tak to mi prišlo trochu absurdné. A že 82%? Za mňa určite nie... ()
[3,5*] Animácia je veľmi originálna a umelecky pôsobivá. Musela to byť riadna fuška, veď autor nad filmom strávil celých 8 rokov. Hudobný sprievod je takisto na vysokej úrovni, veď ho stvoril Mijazakiho dvorný skladateľ Hisaiši. Spracovaniu príbehu a postáv síce chýba majstrovstvo Mijazakiho, ale stále je dostatočne dobré na celkové 4 hviezdičky. ()
Dlouhé? Ano. Roztahané? Nikoli. Víte, já nemusím mít v každém filmu akční scény, když mě příběh zaujme i bez nich. A toto je přesně ten případ - vidíme životní příběh princezny od narození přes první krůčky, růst do krásy, stěhování se do města, hostinu po nešťastný konec. Takahata, zdá se, příběhy tohoto typu umí. Dokonce dokáže příběh obohatit lehkým humorem, a to hlavně v momentě, kdy na scénu vstoupí nápadníci. Navíc ta animace je opravdu neotřelá a hudbou mě Hisaiši nikdy nezklamal a nestalo se tak ani teď. 90% ()
Trochu zklamání vzhledem k nadšení, které panuje v obci kritiků, kteří film předběžně pasují do pětky, která by měla být nominovaná na Oscara. Úvod navnadí a konec je krásně smutný, ale to mezi tím...Vlastně se toho v těch 140 minutách moc nestane, k postavám jsem si nevytvořil pevné pouto a dokonce ani ta (v současné době neobvyklá) animace mě nijak zvlášť neoslovila. Jak jsem byl z The Wind Rises až nečekaně nadšený, tak tady to mám naopak. ()
Galerie (36)
Photo © Frenetic Films
Zajímavosti (5)
- Isao Takahata pracoval na tomto filmovém projektu 8 let. (Bernhardiner)
- Každé okénko filmu bylo nakresleno tužkou na papír, okénka byla poté digitalizovány. Jednotlivé postavy animátoři vybarvili pomocí počítače a pozadí namalovali vodovými barvami. (Bernhardiner)
- Složením soundtracku byl původně pověřen Shin'ichirō Ikebe, nakonec však byl nahrazen Džóem Hisaišim. (Bernhardiner)
Reklama