Režie:
Isao TakahataKamera:
Keisuke NakamuraHudba:
Džó HisaišiHrají:
Aki Asakura, Kengo Kóra, Tacuja Nakadai, Takeo Čii, Rjúdó Uzaki, Šičinosuke Nakamura, Isao Hašizume, Tomoko Tabata, Nobuko Mijamoto, Takaja Kamikawa (více)Obsahy(1)
Báje o princezně Kaguje představuje jednu z nejzásadnějších literárních klasik japonské kultury. Pojednává o nebeské princezně, kterou v podobě maličké holčičky najde starý sběrač bambusu uvnitř zářícího stonku. Spolu se svou ženou ji vychová jako vlastní dceru. Rychle rostoucí dívka dospěje do krásy, ale z bezstarostných radostí dětství ji vytrhne otcova ambice zajistit jí dokonalý život a udělat z ní dvorní dámu. Její srdce, spoutané povinnostmi a snahou dostát očekáváním, ale touží po něčem zcela jiném. Spoluzakladatel studia Ghibli Isao Takahata vytvořil srdcebolnou oslavu nádhery i stesku života. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (50)
Troufnout si s tímhle způsobem animace na více jak dvouhodinový film a doufat, že tvůrci zaujmou diváka a udrží jeho pozornost, to byl rozhodně velký úkol. Ale povedlo se to. To je esence tradičního Japonska v jeho magické podobě. Krásný příběh o jedné princezně, která je jiná než ostatní. Vlastně je jiná než všichni. Krásné, dojemné. ()
Úžasně animovaný kus, věrný originálu (Taketori monogatari) jak většinou narativu, tak i poetikou. Takahata dokázal ze staré pohádky o Měsíčňance z bambusu vykřesat hřejivý zážitek, který možná není pro celou rodinu, ale alespoň je proložený zapamatovatelnými postavami, silnými obrazy a působivou smutnou atmosférou. Takřka každý záběr filmu by mohl bez ostudy viset v galerii. ()
Má to krásný šminky a fakt pěkně ta holka tančí, ale já bych asi i potřeboval, aby její charakter měl alespoň trochu něco nad rámec všech těch obvyklých klišé o rebelujícím, dospívajícím děvčeti v patriarchátu. To je tady totiž opravdu jediná její osobnostní vlastnost a pro to dneska už fakt nemusíte jezdit do ciziny. ()
Tento film ukazuje, jak vypadají klasické japonské příběhy. Nejde tak o to, co se děje, ale o to, jak se to děje a kde se to děje. Takže pokud jste člověk, který má rád moderní vyprávění, tohle není příběh, který by vás dokázal zaujmout. Pokud ale máte rád klasické Japonsko, tak tohle je přesně ono – barvy, charaktery, styl vyprávění, hudba. Krásné pastelové barvy a „obyčejná animace“ dodávají kouzlo příběhu, který se v Japonsku traduje už od starověku. A my máme to štěstí, že nám ten příběh vyjde knižně – O starém sběrači bambusu. ()
Poetické zobrazenie osudu mesačného dievčaťa, ktoré spoznáva skutočné hodnoty vychádzajúce s dedinského života a prírody a potom klamstvá a pretvárku mestského života. Takahata kĺbi šintoizmus s tradičnými zvykmi a tradíciami Japonského národa. Pritom mu hrá krásna Hisaišiho hudba a atmosféra snímku fungujúca hlavne vďaka kresbám predostiera pomerne obyčajný príbeh okorenený o trošku nadprirodzena. Ghibli zase raz dokazuje svoj umnocit pri výbere tém a ich podávaniu k divákovi. Omnoho dospelejšie ako by sa mohlo vďaka rozprávkovej tématike javiť a omnoho citlivejšie než taká Mononoke, alebo Totoro. Pekná, zaujímavé aj s potrebnou katarziou. Jediné čo mi vadilo, bola nevyrovnanosť života na dedine a v meste. Ako keby sa Takahata snažil poukázať na skazenosť mesta viac, ako na krásu prírody a čaro detstva. Ako paralela k životu, ktorý nakoniec skončí je to takmer bezchybné, ako životný osud jedného dievčaťa pomerne tiež. Ale tá rozprávkovosť sa z toho ale bohužiaľ vytráca. Čo je na príbeh podobného kalibru veľká škoda. ()
Galerie (36)
Photo © Frenetic Films
![Příběh o princezně Kaguje - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/158/675/158675716_c975a2.jpg)
Zajímavosti (5)
- Dřevorubce Okinu v japonské verzi nadaboval Takeo Čii. Ten po dokončení nahrávání svých textů dostal infarkt, kterému 29. června 2012 podlehl. Během postprodukce se zjistilo, že je třeba nahrát ještě jeden dialog s Okinou. Okinu v tomto dialogu nakonec namluvil Yuji Miyake. (Bernhardiner)
- Isao Takahata pracoval na tomto filmovém projektu 8 let. (Bernhardiner)
- Každé okénko filmu bylo nakresleno tužkou na papír, okénka byla poté digitalizovány. Jednotlivé postavy animátoři vybarvili pomocí počítače a pozadí namalovali vodovými barvami. (Bernhardiner)
Reklama