Kosti a skalp

Kurt Russel se po natočení Osmi hrozných neoholil, naopak se nechal zarůst ještě trochu víc a pustil se do dalšího westernu. Akorát nedozírné sněhové pláně už nechal nedozírnými sněhovými pláněmi a vyměnil je za sluncem rozpálené prašné skály, snad aby si prohřál kosti (a vlastně taky skalp). Přál bych mu to snad i kdyby nevznikl výborný film, jenže on vznikl. Skvěle odvyprávěný film se zajímavými postavami, k nimž opravdu přilnete, který celou dobu jen tak ťuká, naznačuje, záměrně neukazuje vše a spoléhá hlavně na dialogy, aby se v závěru doslova utrhl a chudáka diváka přikovaného k pohovce do ní ještě víc zamáčkl. Odvážně originální snímek. Pokud znáte třeba Plíživý měsíc a líbil se vám, určitě neváhejte a podívejte se. (16.10.2016)

Pomalá atmosferická putovačka se skvěle zahranými charaktery. Kurt Russel se ve westernu našel, Fox je přesvědčivý arogantní zmrd a Wilson obyčejný chlápek se ženou v jeskyni lidožravých indiánů. Děj odsýpá a když v závěru dojde na akci je naturalistická a řádně krvavá. Řezničina v jeskyni je jednoznačným vrcholem filmu. (08.12.2015)

Hororový western je přímo vražedná kombinace. Příběh ukázkově graduje, kdy po tom co se něco stane složí záchraná výprava, aby se vše zvrtlo v jednu opravdu hodně těžko zapomenutelnou gore řezničinu. Kurt Russell se vrací se vztyčenou hlavou do první ligy a z toho jsem přímo nadšený. Snímek ani tak nestojí přímo na něm, jako spíše na pevných rozhovorech, trefných hláškách. Režisérovo jméno budu moc rád v budoucnu sledovat. 80% (01.01.2016)

O "Kostěném tomahawku" se hojně mluví a píše jako o hororu ve westernových kulisách, případně o westernu, který se ve finále zvrtne v horor. To je ovšem zplošťující vnímání, protože S. Craig Zahler ve svém nevídaně vytříbeném debutu vytvořil důmyslný revizionistický western. Nové pojetí v jeho podání neznamená špínu, nihilismus a zavržení hrdinství, k nimž se uchylují předchozí dekonstrukční snímky jako "Nesmiřitelní". Zahler přichází s mnohem důmyslnějším, propracovanějším a originálnějším uchopením ikonického žánru. Mistrovsky napsaný film znovu etabluje western pro dnešní cynickou a poučenou dobu tím, že jeho ikonické atributy pojímá se sofistikovaným nadhledem, ale současně aktualizuje jeho základní vyprávěcí vzorce a étos. Indiáni tedy nejsou divoši, ale v postavě profesora se stávají jízlivou personifikací křivdy bílých mužů, která zdejší kovboje přesahuje nejen co do obeznámení s přírodou a jejími podivnostmi, ale i rozhledu, důvtipu a inteligence. Podobně manželka hlavního hrdiny může být sarkastická, racionální i inteligentní, a při tom si zachovat roli objektu a trofeje. Hrdinskost se nevyhnutelně stává synonymem omezenosti, ignorance a paličatosti. Nejzásadnější roli zde hrají troglodyti coby anonymní a racionalitě se vzpírající monstra, která do života na hraně civilizace navracejí ohrožení, mystérium a především element cizího. Jsou ideálními nevyzpytatelnými, bestiálními divochy jako indiáni v báchorkách doby divokého západu, než jejich tradiční vyobrazení nasáklo pachutí genocidy. Ve výsledku pak může "Kostěný tomahawk" na jedné straně do úst hlavní ženské postavy vložit památnou a výmluvnou repliku, která jízlivě glosuje machismus zdejších mužů, a současně být heroickou oslavou jejich houževnatosti a odhodlání. (12.07.2016)

Šestáková braková historka natočená v rozvláčném, a tudíž nudném tempu, která si neláme hlavu s logikou a směřuje k blboučkému finále. Brutální úvod a zhruba prvních 20 minut přitom vypadá velmi nadějně a zdá se, že je to expozice k atmosférickému syrovému filmu, který vybočuje ze zaběhaných škatulek. Jenže od přepadení a únosu ve vylidněném městečku to už ztrácí a neúprosně klesá hloub a hloub. Podivné anachronické dialogy spíš ruší, jako by se takdy Zahler inspiroval lehce Tarantinem. Největší záhadou je mi, proč nakonec dávám dvě hvězdičky, když v druhé polovině jsem už nefalšovaně trpěl. Možná mě ovlivnily ty nadšené komentáře a vysoká hodnocení mých oblíbených. Nu což, jednou se sejdeme a až je budu stahovat z kůže na pomalém ohni, vysvětlí mi, v čem spočívala chytrost filmu a jeho zábavnost. Celkový dojem: 30 %. Vzpomínám si na kanibalský western, který po mém soudu Zahlera spolehlivě převálcoval. Byli to Dravci z r. 1999, a to přitom Bird nebyla žádná vůdčí režisérská osobnost. (05.04.2021)