Druhá míza

"Promiňte, berete drogy? - Momentálně nebo obvykle?" Danny Collins se po čtyřiceti letech hroucení rozhodl udělat něco se svým životem. Je to inspirující, ale mám jisté podezření, že mně John Lennon žádný motivační dopis nenapsal a tak si budu muset počkat na nějaké to psaní od Bona. No nic. S Dannym jsem se pobavil velice slušně, ale ty rodinné hodnoty v závěru mi úplně přebily tu pohodovou zábavu, kterou Danny dokázal nabídnout i při svém mizerném zpěvu. (14.03.2016)

(88/2015) / Veľmi som túto rolu Al Pacinovi doprial, krásne to zahral, vyslovene strhol herecky celý film. Áno je to taký ten predvídatelný typ scenára. Taký v ktorom sa fakt, že všetko predvídané aj udeje, počíta k najväčším pozitívam. A Danny Collins je PRÁVE tá postava s ktorou sa dá sympatizovať. Posledná scéna je zážitok, super pocitová filmárčina to je ale od začiatku do konca. (9/10) (04.07.2015)

Jenže co naplat, Al Pacino má pořád neuvěřitelné charisma a jeho zpodobnění unavené rockové hvězdy je rozhodně chytlavé. Bez problému mu uvěříme, že by chtěl alespoň ke stáru udělat něco správně, ale know how má jen na otravně pohodové vystupování, které každý inteligentní člověk okamžitě prokoukne. Což ho samotného vnitřně sžírá, ale nakonec k němu musí zas a znovu utéct, protože prostě nemá nic jiného. Scénář a režie Dana Fogelmana nemá cit pro nic, tedy krom dialogů podporujících Al Pacina v každé kusé scéně. Což nestačí, pokud bychom chtěli skvělý film, ale určitě to stačí na slušnou podívanou, která uteče a každou její momentku si užijeme, pokud na ni nebudeme klást moc velké nároky. Plnohodnotný celek holt nevzniká. Fungují jen postavy (nejen Pacina, i ostatní se činí) a mrzí, že nemohly ožít v lepším příběhu. (23.06.2020)

Za všechno může přece John Lennon a už se v tom Danny vezeš. To mně bylo jasné hned, jak jsi dostal od něj dopis. To byla nádherná ALPacinova jízda a já před ním stále smekám. Například jeho vystoupení v baru bylo senzační, přitom dojemné a zabrnkalo na mojí emotivní strunu. Ano, bylo tam pár hrstiček patosu a klišé, ale můj pohled na tenhle příběh, který se mně silně dotknul i z jiných důvodů, to nijak neovlivnilo. "V mojí mysli je jaro, ale opadávají podzimní listy. Jak okolo kráčím, všechny je posbírám........slepě kráčím po cestě a hledám jasný cíl. Nedívej se zpět a nedívej se dolů..." (24.08.2015)

Tak trochu všedná nuda s jediným výrazným prvkom - hereckým pardálom, s ktorého postavou ale nejde moc sympatizovať a cool môže pripadať iba tým pendrekovým dámam v prvej rade na jeho koncerte. Pacino čoby egoistický bohém si na nemladé kolená hľadá cestu k odcudzenému synovi, ako to pred ním v X filmoch robilo Y podobných postáv. A popri tom sa snaží zlanáriť na večeru nedostupnú Anette Bening, ale nie tak zábavne a šarmantne, ako sa o to onehdy pokúšal Jack s Helen. (05.06.2015)