Volný pád

Stejně tak jako ve Zkrocené hoře dostalo spojení "jít na ryby" zcela nový význam, ve Freier Fall to platí pro "jít si zaběhat":) Max Riemelt a Hanno Koffler se do toho opřeli obdivuhodným způsobem a já před nimi smekám. Zejména u Maxe jde vidět ta dlouhá cesta, kterou dokázal ujít. Od role v teenagerovské pitomosti Holky to chtěj taky, se dokázal vypracovat až na výborného herce charakterních a seriózních rolí. K tomu ta jeho pohledná tvář, krásné oči a rty:) Hanno Kofflera si pamatuji pouze z letní romance Sommersturm, a už tehdy na mě dokázala jeho jediná role, v níž jsem ho až do tohoto snímku viděla, zapůsobit. Pánové nám tu předvádějí tak neuvěřitelnou chemii, která mezi nimi jiskří již od prvního setkání, že by tou výbušnou směsí dokázali vyhazovat věci do vzduchu, podpalovat baráky a zakládat požáry:) Každá jejich společná scéna překypuje erotickým napětím a živočišností. Marc a Kay se tak téměř okamžitě stali mou další oblíbenou dvojkou chlapců, kteří to mezi sebou umí pořádně rozžhavit. Ano, příběh je sice možná až tuctový a neoriginální, scénář na nějaké obsáhlé rozhovory či hluboké myšlenky také není nikterak bohatý, ale když jsem viděla, co spolu Max a Hanno dokážou, bylo mi to docela jedno. Stačí se na ně jen dívat. A když k tomu přidám ještě krásnou skladbu ♫Who are you od Miss Kenichi♫, není už o čem...:) (06.07.2015)

Naprosto průměrný šablonovitý předvídatelný gay film, který není ani nijak zvlášť umělecky natočený nebo něčím výjimečný, aby obhájil scenáristickou neinvenčnost. Tradiční příběh "zakázané lásky" a milostného trojúhelníku, navíc okořeněné s šikanou gayů + u gay filmů již tradiční hořký konec (který navíc vytušíte nejpozději v půlce filmu). Nechápu, jak může někdo srovnávat takto naprosto průměrný film s geniální emotivní Zkrocenou horou. Jediný důvod, proč jsem tento film zhlédl a vlastně i dokoukal je skvělý Max Riemelt, kterého jsem objevil v Sense8 a který tento film celý táhne. Naopak Hanno Koffler mi byl vrcholně nesympatický (za což teda asi může i jeho samotná postava ve filmu, většího blbečka už z něj scénáristé udělat nemohli). A kdybych měl doma takovou podivnou ženskou jako je Katharina Schüttler, taky bych začal joggovat :). Prostě stručně: Film je naprostý průměr, který neurazí ani nenadchne. (19.01.2016)

...no tak se na ně (německé filmy) podívejme... jedno příjemné překvapení za druhým... konkurence Zkrocené hory... zajímavý je dialogový minimalismus obou... pomalé tempo (jak příjemné po všech uskákaných reklamách, klipech a drama bijákách)... skvělý Koffer i Riemert (zatím jsem ho neviděla ve špatném filmu)... díky za absenci hepáče... budu se těšit na dalšího Lacanta... (06.01.2014)

"O tom, jak důležité je v zásadních životních momentech pravidelně dýchat, aby se člověk pod tím vším náporem pomalu, ale jistě neudusil." Milostné vztahy na pracovišti (či cvičišti) nevěstí nikdy nic dobrého, a pokud se k tomu přidá skutečnost, že jde o dva muže, z nichž jeden má navíc těhotnou přítelkyni, tak rozhodně není nouze o silné a emočně vypjaté momenty. Volný pád jsem si nechával v šuplíku celkem dlouho, a tím jsem se do jisté míry ochuzoval o uvěřitelně napsaný i zahraný film o lásce, rodině a zmatené duši. Hanno Koffler se role Marca zhostil vážně přesvědčivým způsobem - Letní bouře byla pro něj taková humorná zahřívačka - přičemž mu skvěle sekundovali Max Riemelt a Katharina Schüttler. Závěr jsem si asi představoval trochu jinak, nicméně i tak jsem byl ve výsledku spokojený. (22.11.2020)

No než se do toho pustíme, tak bych rád předznamenal, že mi homosexualita přijde v pohodě a slovy seržanta Hartmanna je mi jedno jestli je někdo na holky nebo hnusná slizká olezlá buzna. Freier Fall je prostě špatný film a má v sobě veškerá temná zákoutí současného evropského artu v pejorativním slova významu. Ústřední postava je zase z taktických důvodů autisticky dementní, aby s ní mohl scénář mávat jak se mu zachce a vlastně jediný výrazný rys, který má je její homosexualita. Mimo ni neexistuje a v zásadě spíše než pohled do trampot sebeobjeveného gaye je film sondou do světa mentálně zaostalého, který nedokáže řešit základní životní potřeby a zejména komunikaci se svým okolím. Naprosto zbytečné je zakomponovat protagonistu do macho světa policejní zásahové jednotky, protože s tímto tématem se zde nepracuje jakkoli nad rámec homosexuála v jakékoli jiné "silové" práci, stejným způsobem se nezadařil obraz rozkladu tradiční rodiny v důsledku hrdinovy nalezené orientace, protože problém tady buduje akorát fakt, že hlavní postava nestíhá vést dva vztahy najednou. V neposlední řadě tu máme homofobní pracovní kolektiv s rodinou - oboje jak z katalogu -kteří zde jsou však nositelé těch nejtěžších homofobních klišé, ačkoli se v tomto skutečnost posunula už notně kupředu, protože tvůrci queer snímků potřebují homofoby ke svému uměleckému životu. Jak najednou vypadá Život Adél pokrokově... (12.10.2014)