Symfonie strachu

Scenárista zřejmě viděl TELEFONNÍ BUDKU a bezprostředně poté ho přítelkyně vytáhla na koncert klasické hudby, který ho moc nebavil a tak na něm popustil uzdu své fantazii. Bohužel ji na jednu stranu popustil až moc (zápletka je tak přitažená za vlasy, že film prostě nelze brát vážně), na druhou stranu málo (ohrané zvraty), takže režisér i kameraman se mohli snažit jak chtěli, ale bojovali předem prohraný boj s těžce béčkovým scénářem. (02.05.2014)

Niet sa nad čím vzrušovať. Grand Piano je nezáživná a pomerne nudná konverzačka o dvoch ľuďoch pri klavíry. Nápad možno dobrý ale maximálne spackaný nelogickým chovaním postáv a zbytočne humornými vložkami. Ustráchaný Frodo a jeho nesympatická manželka. Keď sa v posledných minútach na scéne objavil John Cusack ako tak som sa potešil, ale moje nadšenie vyprchalo veľmi rýchlo. Absolútne nedoriešené motívy ústrednej "bad guys" dvojice a typický happy záver v sanitke a´la USA. Pekný obal bez šťavy. Mňa to minulo. 40 %! (05.02.2014)

Už podle traileru šlo lehce usuzovat, že se budeme pohybovat na úrovni béčkového thrilleru. Průběh filmu už mne jen v tomto utvrdil. Netvrdím ale, že jsem se nebavil. Rozhodně originální příběh, toho si cením. To zpracování už trochu pokulhávalo, ale na ten průměr to stále je ocenitelné. Elijah Wood se do role dokonale hodil, chudák John Cusack si zahrál jen pár minutek a pak se rozbil o piáno. Také zajímavé, že ubohého snipera pád zbrzdí klavír a zemře, kdežto malý Frodo dopadne "natvrdo" a odejde jen se zlomenou nohou, asi osud. Osudově dávám 50% (21.03.2014)

O GRAND PIANU je velmi těžké psát a zároveň se vyhnout přívlastkům jako "hitchcockovské" či "depalmovské", které patří mezi žurnalistické floskule. Lze jim ale zpětně vrátit význam ukázáním toho, jak tento španělský thriller kombinuje dvě na sebe navazující poetické tradice. Po vzoru děl mistra napětí těží z cíleného prostorového a časového omezení, jelikož se větší část snímku odehrává v jedné budově a čas syžetu se převážně kryje s časem projekce. Za polovinou ale od nápodoby postupů z děl britského barda přejde k záměrně nadsazené hře s jedním prvkem klíčovým (doslova) pro vyprávění. Kombinace obojího není úplně uspokojivá, v recenzi jsem rozvedl, proč tomu tak je (s přihlédnutím k poetickým tradicím, z nichž neoddiskutovatelně čerpá). (18.02.2014)

Jen ho nechte, ať se bojí na thrillerový způsob, akorát že geniální! A tolik napínavé, že jedinou možností, jak nedat svým nervům sbohem, je věřit, že Tom zahraje dobře, protože potom nač se dívat, když opak by znamenal konec... filmu. Řeknu vám jedno, Eugenio Mira se sakra nebojí dotáhnout věci do konce a není mu zatěžko přihodit i nějaké to odlehnutí a spoustu spoustu audiovizuální krásy! A řeknu taky druhé - Elijah Wood se rozhodně nenarodil pro Frodo Pytlíka. A řeknu ještě i třetí... a přitom taková hudlařina, ta La Cinquette, že? ;-) (26.02.2014)