Jáma a kyvadlo

Tak nák jsem nevěděl co od toho čekat. Ale nakonec se to ukázalo jako velice povedené. Možná si bude říkat ,že je to místy než horor spíš historické drama ala Kladivo na čarodějnice. Vše se odehrává v 15 století ve Španělsku v odbodí inkvizice a nechvalně prosnulého inkvizitora Torguemandem ,který každého donutí přiznat se k čarodějnictví a když ho nezabijou při mučený tak plameny ukončí jeho trápení. Příběh se odehrává okolo manželského páru ,který se živí pekařinou. Jsou svědky popravy ,ale když se snaží odejít protože se na to nechtějí dívat jsou zadrženy a ženu Marii odvedou na výslech a mučení. Jsme s vědky krutých praktik při výslších. A rozdvojené osobnosti Torguemady. Manžel dělá vše ,aby svoji ženu zachránl. Kyvadlo se objeví až v závěru stějně jako jáma ,která je trochu jiná než jí znám z jiného filmu kde jsou v jámě hadi tady jsou tam špičatý kůly. (01.08.2008)

Opravdu velké zklamání. Tato rádoby adaptace literární předlohy má k samotnému E.A.Poeovi více než daleko. Inkviziční vězení, místo aby vzbuzovalo strach, úzkost či beznaděj, je spíše amatérsky komické. Když k tomu připočteme hodně prostý scénář a prkenné herecké "výkony", dovede snímek skutečně dost zabrnkat na nervy, ale úplně jiným způsobem, než asi bylo původně zamýšleno. (26.07.2010)

Bohužel nedopatřením jsem si tohle spletla se stejnojmenným hororem z roku 61,byla jsem natěšená ale nadšení rychle pominulo,celou dobu mi vrtalo hlavou proč je v červeně zabarvených číslech začalo mi být jasné to bude jiná verze. Ale i tak jsem se s narůstající nudou dokoukala na trapné béčko u které si dělá srandu samo ze sebe a tváří se rádoby vážně se stupidním příběhem resp. koncem který by byl ve své době prakticky nereálný, se smolnými 49 procenty zaslouženě. Dlouho jsem neviděla film u kterého bych zbytečně promarnila čas... (15.08.2010)

Předlohu sice znám a určitě jsem ji četl, ale už to bude nějaký ten pátek. Až na pár výjimek mne většinou stejně srovnání literárního díla a filmu moc nebere, protože zážitek z "konzumace" jednoho či druhého je naprosto odlišný a ve své podstatě se vlastně nedá srovnávat. Tolik k případným řečem o svatokrádeži a obracení mrtvých básníků v hrobě. Ostatně se domnívám, že minimálně na sklonku svého zajímavého života by Poe Gordona pozval na dýmku. Hledat v obyčejném brakovém snímku umění či politické sdělení neumím, nejsem pak nikterak zklamán buď z absence prvého či naopak znechucen z přemíry druhého. V prvém případě viz komentář každého druhého, v druhém případě viz komentář Adam Bernau. Já si užil úchylného a šíleného Henriksena, nahou krásu Rony de Ricci, mušketýrství Jonathana Fullera, prozření Marka Margolise či výbuch Frances Bay. Takhle kdyby vypadal každý "špatný" film, nedíval bych se na nic jiného. A sám sebe překvapuju a sypu pět mrtvol z hradeb. (15.04.2021)

Ako si len môže béčkový režisér S.Gordon brať do papule meno Edgara Allana Poe (19.1.1809 - 7.10.1849) a vydávať takúto primitivitu za adaptáciu jeho poviedky?! Okrem názvu, ktorý sprosto zneužil, to nemá s atmosferickým, snovým dielom tohto amerického literárneho klasika nič spoločné. To čo som zhliadol je lacný šmejd, ktorý ma nedokázal ani na sekundu presvedčiť o ilúzii stredoveku, kde je tento príbeh situovaný. A ak niekomu ide o sadistické prasačiny, ktoré sa dajú pri inkvizičnom horrore očakávať, tak to nech si radšej klikne na nejaké ruské porno stránky. Pretože v tomto braku sa ani tých nedočká. Úbohý videofilm, ktorému prideľujem jednu hviezdičku len pre aký-taký herecký výkon L.Henriksena v úlohe inkvizítora Torquemada a za neraz odhalené prsia a pičku R.DeRicci. * (25.09.2008)