Všechny cesty vedou do hrobu

Já to věděl. ČSFD je příliš n-óbl, než aby se na ní tleskalo klobouku, ve kterém je něco jiného než Bob s Bobkem. Holt není Bobek jako bobek, ale přiznat si, že mě pobavil humor řekněme té méně sofistikované kategorie (to je pro odborníky na srandu) ještě neznamená ztrátu bodů, víme? Mě baví sledovat kohokoli, kdo se sám baví tím, co dělá, no a tady se nenašel jediný kakabus, co by to kazil. Možná, že kdybych měl zrovna měsíčky, ve skříni našel souseda, vyprodali mi růžové tílko s krtečkem nebo kdybych měl na zahradě ovci, která taky ráda leze po střeše - možná bych se ani já tolik nesmál. Je ale tutový, že u kritiky zdejší svrchovanosti by se mně smích honem rychle vrátil. (Invercargill, NZ) (19.07.2014)

"People die at the fair." Tahle hláška prostě nezevšední. Závěrečné cameo je vskutku smrtící. Hodně scén je neskutečně až trapných nebo odporně nechutných, nicméně najde se i spousta takových, které se zaryjí hodně hluboko do paměti. Obsazení je luxusní a stejně jako jsem závidím každému herci že může natáčet s Evou Green, tady pro změnu závidím hlavnímu hrdinovi líbání s Charlize Theron, která má opravdu čuch na výtečné role, ke kterým se jako divák budu velmi rád vracet. I díky ní se hrozně moc těším na nového Mad Maxe. Dokonalý opak proti Charlize tvoří Seth MacFarlane, kterému jsem 90% filmu nebyl ochoten uvěřit jeho roli. Přecejen by si měl uvědomit, že patří spíše za kameru než před ni. 55% (12.09.2014)

Zoufale nevyužitý potenciál - mnoho scén vyloženě volá po nějaké pointě, ale nedočkáme se jí, scénář je prostě trestuhodně odfláknutý. Tak třeba scéna s Christopherem Lloydem - úžasný cameo, ale k dokonalosti mu chyběla nějaká tečka. Pár povedený vtipů se naštěstí najde, super je brutální running joke s neustálými smrtelnými nehodami a funguje i ta romantika. Celkově špičkově natočený western, krásná kamera, výprava, hudba...vystříhat těch několik trapnětrapných fekálních scén a byla by to fakt příjemná komedie. (21.09.2014)

Ten fekální humor, který navíc musí být i se vším všudy ukazován, mě jednou zničí. A přitom mohly Všechny cesty vedou do hrobu být vážně dobrá komedie, kdyby se bez těchto zbytečností obešly. Seth MacFarlane totiž píše a hraje jako velmi sprostý a stále zábavný Woody Allen, nápadů má hodně (možná až moc) a film, který přímo voni westernovou atmosférou, svižně odsýpá. Z vedlejších postav se mi nejvíce líbili snoubenci v podání okouzlujícím způsobem vulgární Sarah Silverman a mrtvolně bledého Giovanniho Ribisiho, Charlize Theron to velmi slušelo a Liam Neeson si záporáka zahrál tak trochu podobně jako onehdy Henry Fonda v Tenkrát na Západě. I kdybyste se na film nechtěli podívat, poslechněte si alespoň skvělý soundtrack Joela McNeelyho, na němž je Goldsmithova poctivá škola vážně znát. Tři a půl. (12.09.2015)

MacFarlane opět dokazuje, že je filmovým gradmasterem přes humorná camea. Co mám ovšem problém pochopit je, proč se tak chytrý komediální tvůrce neustále zahazuje s přežitými fórky plnými fekálií, moči a spermatu. Ona se potom legračnímu westernu špatně hledá cílovka (zhulená kamarádská parta dvacátníků s basou piv?), když se film v jednu chvíli tváří jako inteligentní sranda, a v tu druhou pak náhle jako sled neúnosně trapných šprýmů na účet sexuálních aktivit, přičemž z té největší hollywoodské žumpy jej tahají roztomile zmatené ovce s penisy a malá velká herecká překvapení (která vám snad do vlastního zhlédnutí nikdo nevykvákne). Má to svá vtipná místa, ale je jich žalostně pomálu. P.S. Užívá si stále Giovanni Ribisi tyhle své občas vyloženě dementní role? A co tam sakra dělá Neeson? (05.06.2014)