Karate Kid 2

Příjemné pokračování jedničky, které mě jen utvrdilo v tom, že když jsou dobré základy, dobrý učitel a trpělivý žák, může vyrůst velice zodpovědný, skromný a uvědomělý člověk. "Zásady jsou důležitější než vášeň, i když to znamená, že prohráváš..."(17.minuta) "Pravidlo číslo jedna: používej karate jen k obraně. Pravidlo číslo dvě: nauč se nejdříve pravidlo číslo jedna..." "Lež se stane pravdou jen, když jí člověk chce věřit." (10.04.2011)

Okrem úvodu, je to viac filoziickcke. Prostredie Okinawy v 80tych rokoch tomu dáva určite zaujímavý rozmer. Hudba fajn, ale samotna zápletka je dosť low. Ako aj karate je tu využívané minimálne. O triedu slabšie ako predchodca, aj ten záver čisto beckova záležitosť ako aj záverečný fight. Za snahu, aj aby som lepšie pochopil cobra kai, kde 3. Séria má priamy súvis ....55% (26.02.2021)

Dvojka sa mi páčila o trošičku viac ako jednotka. Už len kvôli prostrediu Okinawi(v tomto prípade Hawaia). Vzťah medzi Mijagim a Danielom sa postupne prehlbuje a tam, kde sa prvá časť zameriavala na Daniela, je tento diel venovaný jeho učiteľovi a návratom do minulosti. Je to v zásade veľmi úsmevné, vidieť ako sa to berie strašne vážne. Ale na druhú stranu si to uchováva taký ten milý morálny základ, na ktorom sa dá stavať. Pamätám si, že ako dieťa som bol z toho uchvátený. A dnes som si pripomenul prečo. Páči sa mi, ako málo to akceptuje niektoré fakty podané o Mijagim v prvej časti. A koniec mi príde, ako keby si tvorcovia spomenuli, že neuzatvorili jednu dejovú líniu. Ku cti im slúži, že ju nakoniec za päť minút dvanásť uzatvorili. Dnes by sa s tým nikto neobťažoval. 3* a guilty pleasure. (27.01.2021)

[60%] Ani první díl nebyl v mých očích žádnou velkou, peckou, zde je tempo ještě pomalejší a máme tu prostředí Okinavy, což je trochu změna. Pár karate kousků se zde objeví, především až ve finálním souboji, který je docela slušný. Chvílemi jsem se nudil, ale ten vztah žáka a učitele je zde pěkně pojat, tak proč být přehnaně kritický? (21.05.2023)

Na to, že se jedná od dvojku, tak je to koukatelné, ale samozřejmně je to o něco málo horší, než jednička! Zatímco jednička se točila kolem teenagera Daniela LaRussa, tak dvojka se točí kolem starýho borce pana Miagiho, který i ve svých letech ovládá bojové umění, jako když jí řýži čínskými hůlkami. A to je právě to, v čem je dvojka horší, než jednička! Určitě by každý radši koukal na osud teenagera, než na osud starého pana Miagiho. Takže je to docela i nuda. Trénování není celkem žádné. Jen ty bubínky. Uhybání před rybářským hákem a soutěž v rozsekávání několik vrstev ledu. Poslední souboj mezi Danielem a tím parchantem je určitě lepší, než souboje na turnaji v jedniččce. A rozdávání pěstí podle bubínku je docela dobré. Taky se mi nelíbílo místo děje. Slunou Kalifornii tentokrát tvůrci vyměnili za Okinawu a to nebyl zrovna nejlepší nápad. Celkem povedené. Uvidím, co přinese třetí dl! (13.04.2008)