Přerušený kruh

Takové citové vydírání mě nezaujalo. Ale akademici z Hollywoodu to oslavují a proto ho také nominovali na oscara. Film spoléhá jen na to, že uroníte slzu nad příběhem hlavního hrdiny, který v průběhu filmu přijde o svou rodinu. K tomu vám ukazují neustále další a další nezajímavé flashbacky, některé i s hudební vložkou, která jako celý film nestojí za nic... Během celého filmu jsem vyhlížel, kdy přijde vytoužený konec, ten ale ne a ne přijít. Nakonec jsem se ho teda dočkal, sice s traumatem z nekonečně nudné blbosti, ale přece.. Pro mě je to nejslabší film letošních oscarů, 25 % (31.01.2014)

hodně "těžká" podívaná z Beneluxu, která začne na vcelku příjemné vlně zamilovanosti a bluegrassové muziky (palec hore!), aby se pak postupem času zvrhla v prvotřídní depku, jež se nemilosrdně zaryje pod kůži a jen tak odtamtud nevyleze.. Veerle Baetens je zde navíc hrozně zajímavá a ve finále ani celkově pomalejší tempo celého snímku, na které je třeba si místy zvykat, nemůže zkazit velmi silný filmový zážitek.. jisté 4* (20.03.2014)

Pokusil jsem se představit si pocity Didiera a Elise, nedokázal jsem to. Pokusil jsem se vcítit do osobnosti Didiera a zjistil jsem, že nechci. Do Elise jsem se nevciťoval, tu bych chtěl jen chápat a bez falešné skromnosti si dovolím říct, že bych i pochopil. Neschopnost překročit svůj stín svého nabubřelého jáství neučesaného kovboje, kdy mi jedinou a jen MOU vlastní útěchou zůstávají akordy a slova písní sedmibolestných? Ne, tohle odmítám, na bolest totiž neexistuje patent. To už mě život naučil. Intimní náhled někam, kam se nikdy podívat nechci, krutý a vlastně pravdivý, jen nevyvolává kýžené smíření v tónech poslední milostné písně, ale chuť někomu rozbít hubu. Čtyři nasrané, forma jako vystřižená z Dogme95, a to mám rád. (11.04.2020)

Musím uznat, že před Belgičany smekám pomyslný klobouk, rozhodně jsem nečekala tak originální a precizní filmařinu.. Tento nezávislý snímek o alternativních rodičích, kteří se musí vypořádat se smrtelnou nemocí jejich malé dcerky, je velmi emotivní a vyzrálý.. Příběh je hodně moderní pojetí českého "Dne pro mou lásku".. Zabývá se seznámením dvou osamělých lidí, mapuje jejich lásku přes náhodné početí jejich dcerky a jejich idylický rodinný život dokud je nepotká tragédie, se kterou se každý z nich musí vyrovnat.. Skvělá muzika podtrhuje tento vynikající počin.. Kdo má rád nezávisláky, jen doporučuji tohle výborné drama! (20.11.2014)

Těžký film na strávení. A těžká témata, ačkoliv o některá se film jen lehce opřel (absurdita náboženství, pozastavení léčebných pokroků kvůli náboženské etice..), po konci je vám velice úzko. Život je prostě neskutečně nevyzpytatelný, zrovna tak jako tenhle film, u kterého si v půlce myslíte, že víte přesně která bije, abyste se za chvíli dozvěděli, že nevíte vůbec nic. SPOILER>> Smrt dítěte a následné odcizení KONEC SPOILERU bylo vyobrazeno tak reálně, až jsem měla slzy v očích. Ale přesto jsem neměla pocit, že se je ze mě snaží někdo vydolovat. Co mi překážalo v dokonalém zážitku byly nudné country vložky (údajně onen vyzdvihovaný "znamenitý soundtrack", pro mě utrpení) a chvílemi i zmatené skoky v čase. Kromě těchto nedostatků je to ale silný zážitek. (Mimochodem u Veerle Baetens bylo zajímavé sledovat, jak je v jednom okamžiku krásná a za chvíli zase neskutečně ošklivá, až jsem měla pocit, že její postavu hrají dvě různé herečky. ) (10.11.2013)