Osvobození

Arcoss v podstatě shrnul všechna hlavní pro a proti tohoto mamutího projektu, jaký skutečně nemá obdoby. Na filmu je znát poměrně pečlivá práce s historickými fakty, jak bitvami, tak plánováním v zázemí. Samozřejmě je jasné, že se dost probíralo, aby mohlo být ukázáno jen to v konečném důsledku pozitivní, nicméně i tak se dá Osvobození brát jako poměrně přehledný a věrný obraz historických událostí. Opravdu zajímavé je, že se tvůrci nezaměřili pouze na východní frontu, ale alespoň informativně se snaží postihnout i činnost západních spojenců, kteří nejsou líčeni nijak negativně (a budu znovu opakovat Arcosse, který západní film něco takového v takové míře má, snad seriál Vichry války). Dokonce nemám pocit, že by Němci byli vždy prvoplánově karikováni a zavrhováni, z rozhodování sovětských velitelů je znát respet z nepřítele a jeho bojového umění. Tam, kde by jinde byly triumfální věty o vítězství u Stalingradu, neváhá se Stavka probírat následným debaklem u Charkova. Vůbec scény ze zázemí jsou asi největší hodnotou filmu. Bitvy občas trochu postrádají atmosféru, ale jsou v pravdě monumentální. Pokud má být na plátně 100 tanků, je tam 100 tanků (techniku užitou ve válečných filmech rozebírám na konci). Choreografie se ovšem od dobového průměru nijak neliší, ani většina starších západních filmů není v tomto ohledu nijak skvělá, obdobnou a současnou Bitvu v Ardenách to dle mého soudu dosti výrazně překonává (nadprůměrnou výjimkou oproti dobovému stylu jsou např. Most u Remagenu nebo pozdější Příliš vzdálený most, ale to byly ve své době špičky). Samozřejmě je tu místo na patos a hrdinství ruských vojáků, ale není ho zas tolik, kolik jsem čekal, dokonce se objevují i jevy jako strach či zbabělství. Takže vzledem k době vzniku tu máme až překvapivě objektivně natočený polodokument poskytující pohled na dění od roku 1943 do konce války v Evropě a minimálně pro notorické militaristy povinost vidět. Doplnění o bojové technice užívané ve filmech: Pokusím se porovnat Osvobození s dobovou produkcí po stránce užití vojenské techniky (jako doplnění Arcossova komentáře). Používání jiné techniky místo německé (a ostatně i spojenecké) je chronickým nedostatkem válečných filmů od konce druhé světové. Křiklavým příkladem je Bitva v Ardenách, což je nejnepřesnější z klasických válečných velkofilmů své doby. Od základu mění reálie bitvy (tanková bitva v létě bez sněhu), a co se týče techniky: nejen že německé königstigery zastupují poválečné M47, ale dokonce místo shermanů hromadně vystupují M24, což sice jsou válečné tanky, ale v té době se nevyskytovaly v takovém měřítku (navíc jsou jako shermany označovány). Místo transportérů řady sdkfz 250-252 se hojně užívají americké M3. Choreografie bojových scén je rovněž velmi slabá, i starší filmy jsou udělány lépe. Dalšími příklady mohou být i takové filmy jako Patton, kde je dokonce rozebírán pohon amerických a německých tanků a shledáno, že Němci mají výhodu, protože jejich tanky jezdí na naftu a americké na benzín (ač to ve skutečnosti bylo naopak). I mnohem novější film Anzio si nedokázal zajistit odpovídající techniku dokonce ani na spojenecké straně. Oproti tomu Příliš vzdálený most je vypravený celkem pečlivě, takže vidíme dlouhou kolonu skutečných shermanů (resp. často alespoň přesvědčivých maket). Německá strana vychází o něco hůře, ale alespoň transportéry tu jsou opravdové sdkfz a nikoli americké M3, obrněná auta jsou pak poměrně dobře maskovaná jako sdkfz 222 ("tančík poručíka Grubera z Haló! Haló :))) ). Tigery jsou ovšem představovány poválečnými Leopardy I. Jinou perličkou je jinak kvalitní Most u Remagenu, kde jsou shermany zastoupeny opět lehkými tanky M24. Asi vrcholem v prznění techniky je Tucet špinavců, kde se snad na německá vozidla vzalo vše, co se našlo kde na smetišti. Bojové scény se i v západních filmech liší film od filmu, takže v některých jsou přesvědčivé (oba Mosty), zatímco v jiných působí skoro trapně (třeba v Pattonovi, i když tam jde vždy spíš o ilustraci). Celkově záleží na tom, jak poctivě tvůrci k filmu přistupovali a na co se chtěli zaměřit. Trend absolutní věrnosti i po stránce použité techniky je poměrně nový, ale koneckonců i v Ryanovi tigery představovaly přestavěné T34, sice mají poměrně dobře udělanou korbu, ale podvozek je prozrazuje. Nemohu si nerýpnout též do Pearl Harboru, ale odkazuji na komentář. Jen jako perličku zmíním některé italské filmy, kde třeba americké i německé tanky zastupují shermany, či třeba ve filmu Orlové nad Londýnem dokonce Angličané mají messerschmitty a němci spitfiry (tuhle výměnu jsem fakt nedával, ale ostatně celý film je sračka :) ). Z tohoto hlediska hodnotím v Osvobození použité přestavby tanků T-44 na tigery jako jedny z nejzdařilejších vůbec, i já je kdysi dokonce považoval za pravé tigery). (16.01.2007) (méně) (více)

nebyť tej otravne rozvážnej postavy dobrého deduška "dedmoroza" Stalina, nebyť otravne patetických táranín o komunizme a fašizme, nebyť toho primitívneho karikovania Churchilla a Roosewelta ako lstivých a vypočítavých verzus obraz Stalina hrajúceho vždy čestnú hru, nebyť toho posmešného znevažovania druhého frontu na Západe, nebyť tej až komickej snahy brnknúť Poliakom na panslávistickú strunu (najmä 4. diel) a tváriť sa bratsky, pričom ešte pár rokov dozadu ich Rusi zradili a spolu s Hitlerom si ich (opäť raz v dejinách) rozporcovali.... nebyť ešte mnoho ďalších nekorektností, a skrátiť to celé aspoň o 90 minút, dal by som určite vysoké hodnotenie - veľkofilmy mám rád, a toto je echt veľkofilm ruských rozmerov. Z celej série sa mi najviac páčila druhá časť - zdala sa mi najmenej ideologicky zaťažená, prechod cez Dneper bola sama osebe jedna z najdôležitejších operácií v porážke nacistov, najviac priestoru tam dostala aj sympatická postava Cvetajeva (ten vzhľad, čistý Árijec, asi chceli Rusi ukázať, že aj oni majú takých:), a aj scenár tohto dielu mi asi najviac sadol. Najnudnejší je záver, 4., 5. časť, to už len idú, idú a idú Poľskom, potom sa zastavia, Žukov si zahrá na harmonike, a potom zase jebú a jebú a jebú Berlín. Druhú až poslednú časť som videl za jedno poobedie, a ku koncu som bol už fakt ohučaný a znudený, len som pozeral na časomieru a keby zrazu hodili Rusi na Berlín atómovú bombu, ani by som si to už nevšimol. To je hold taká povahová črta Rusov - keď sa rozbehnú, nepoznajú mieru a nevedia kedy prestať. Na túto sériu to platí do bodky! Okrajom by som ocenil snahu pri castingu, kde hercov vyberali naozaj starostlivo, aby sa čo najviac podobali svojim "predlohám". Lepšieho Hitlera som zatiaľ nevidel (aj keď pochybujem, že bol až tak impulzívny, cholerický) ◘ A k záveru pre mňa veľmi dôležitá poznámka k jednému scenáristickému "lajtmotívu" celej série: __ Veľa sa tam hovorí o otvorení západného frontu, o odďalovaní celej akcie, o slabej ochote pomôcť chudákom Rusom v ich boji, o vypočítavosti "angloamerikancov". Lenže Rusi akosi pozabudli, že keď Hitler napadol Francúzsko, Britániu, Benelux, oni vtedy tiež Francúzom, Britom, Holanďanom na pomoc neutekali. Neurobili nič ani keď Nemci vstúpili do Československa, Poľsko si doslova s "Fritzmi" bratsky podelili a pobaltské štáty úplne bezprecedentne anektovali. Pre nich akoby 2.sv.vojna začala napadnutím ZSSR. To je z môjho pohľadu neuveriteľne arogantné! Keď Nemci vyčíňali mimo ich územia, ešte aj s Hitlerom spolupracovali, ale keď krajiny, ktoré neboli v podstate priamo napadnuté Nemeckom sa im tiež neponáhlali až tak na pomoc, tak cítili nespravodlivosť?! A na Jalte tam ešte Stalin vytiahne na Roosewelta a Churchilla argument, že za jeho chrbtom sa snažia dosiahnuť s Nemcami prímerie. To že on za chrbtom celej Európy podpísal s Hitlerom ten známy pakt, to akoby Rusi úplne vypustili z pamäti. Toto ma vážne na celom tomto mamuťom projekte sralo najviac!! Tak isto tie moralistické narážky, že Churchill už vypočítavo myslí na to, čo bude po vojne. Akoby Stalin neuvažoval úplne rovnako, a na Berlín sa hrnul tak rýchlo iba preto, aby z Európy odkrojil čo najväčší kus pre Kremeľ!! Angličania (a anglickí historici) nemajú problém dnes priznať, že samozrejme ich politika smerovala aj k tomu, aby Rusi "neoslobodili" až príliš veľkú časť Európy (aj preto chcel ísť Churchill cez Balkán, nie Normandiu). Rusi (a ruskí historici) ani dnes nedajú dopustiť na to, že ich jediným cieľom bola porážka fašizmu a že nemali postranné úmysly s "oslobodenými" krajinami!! Sorry za dlhý komentár, ale na takéto veci sa nedokážem len tak potichu pozerať! 2* maximálne.... Z "vojenskej" stránky filmu sa môžem iba plne podpísať pod komentár Arccos-a - tanky hrajú prím, aj keď "choreografia" je bez nápadu. Význam leteckých síl obmedzený iba na nízke prelety zopár strojov nad monštruóznymi tankovými scénami + jedna epizódka s francúzskymi letcami, bomby vybuchujú naozaj ako majú, ale pochybujem, že tak husto vybuchovali aj v blízkosti hlavných stanov všetkých tých generálov a maršálov, pri výbuchu bomby sa vojaci ani neunúvajú prikrčiť, v Berlíne ruskí vojaci zase organizujú záchranu nemeckých ľudí z vytopeného metra ("ženy, deti a zranení napred!"), keď náhodou niekomu tankom nabúrajú do domu, idú domácich ubezpečiť, že sa nemusia báť, 15 ročného chlapca strielajúceho na veliteľa pošlú domov k mame, vyhodia do luftu kozub, dierou v stene prejdú do vedlajšieho bytu, kde ich pohostia kávou a dcérky pána domáceho dokonca hádžu očkom po ruských soldatoch... alebo keď neozbrojený nemecký vojak prosí Rusa, aby ho zastrelil, ten ho poučí, že oni ich nechcú zbaviť života ale fašizmu... (27.12.2013) (méně) (více)