Králové léta

Krásný maloměstský komorní film, s ne příliš snaživými hereckými výkony, ale skvělou atmosférou. Letní prázdniny a sociální tlak dospívání si žádá svoje úniky. A pro každého jinak velké, jak mírou úniku, tak mírou poznání. Zápletka není moc kreativní, ale námět je sympatický, zpracování krásně melancholické, a každý si v tom najde to svoje - přátele, rodinu, zneuznané romance, velké a nenaplněné sny, jenž nám i přes to dokáží něco přinést. Rád bych dal plný počet, ale nemohu, protože přes všechen půvab lze pořád vidět, že to mohlo jít lépe, hlouběji. Ale i tak obsahuje některé geniální scény (jak prostřihy bezstarostného dovádění uprostřed, tak třeba takové krátké příklady jako závěrečné setkání ve výtahu, jenž bylo naprosto odpovídající, nebo závěrečný pozdrav v autech...). Kings of Summer jsou taková malá, melancholická, sympatická věc. (16.11.2013)

Ještě teď, takřka v sedmadvaceti, mi příběh tří puberťáků v rozpuku dokázal jasně připomenout pocity z doby, kdy mi rodiče sem tam děsně pili krev "svou nevědomostí" a každý únik mezi moudré vrstevníky byl vysvobozením. Co si budeme povídat, občas mě to bere do dneška. Stejně tak mi dokázal připomenout všechny ty úniky do přírody a mimo civilizaci, kterých jsem si v minulých letech užila požehnaně. Připomněl mi, jak jsme si dokázali v pubescentních letech horoucně vyčítat, když se té naší vyvolené lásce líbil z party někdo jiný. A hlavně mi dokázal připomenout, že i bez mobilu, kompu, nebo televize bylo a především může být na světě krásně, stačí jen chtít. Kings of Summer jsou prostě ze všeho nejvíc lidským příběhem o odvaze, odhodlání a o duši. A jsou bohatí na inteligentní humor, který zahřeje. A takových příběhů není nikdy dost, kór když vás dokážou na devadesát minut vtáhnout tak, že se s nimi sžijete, až skoro zapomenete na ten svůj vlastní příběh. Paráda, za mě dokonce zábavnější než třeba Into the wild, Mud, či Perks, jejichž je tohle lepší kříženec. Taky jsme si kdysi chtěli postavit chatku, mno dodnes se nic nezměnilo, furt se nám na louce kousek za barákem válí jen jedny dveře a dvě prkna, dnes už krásně mechem prorostlé... 85% (29.12.2013)

Boha! Chce se to tvářit jako oduševnělý snímek o útěku teenagerů do divočiny, ale příběh je tak plytkej a děj nahodilej, bez emocí nebo hloubky, že to musí urážet každého trochu náročnějšího diváka. Chce se to tvářit jako drama i jako komedie, ale není to ani jedno. Chce to ukázat křehkost dospívání, ale ukáže to bandu kluků, kteří postaví chtrč v lese a u toho zabijí pár nevinných zvířat... (01.11.2019)

Příjemné prostředí lesního domečku rozhodně nepřebilo poměrně nezáživný zbytek. Příběh o dvou frajerech, kteří si absolutně neváží toho co mají, mě za srdce ani trošku nechytil. Ani trošku tomuto pohrdání rodiči, kteří by za vás bez váhání položili život, nerozumím. Já takový naštěstí nikdy nebyl. Zasmát se zde také nebylo čemu. Až na sarkastického otce jednoho z borců snad ani tvůrci rozpohybovat bránici diváků nezamýšleli. Vlastně ani pořádně nevím, oč tvůrcům šlo. Dva znudění fagani utečou před stereotypem života do lesa a pokoušejí se žít na vlastní pěst, což vzhledem k tomu, že jsou to děti americké, by je stejně brzy čekalo. Aby to tvůrci trošičku okořenili, tak do toho vsunou jednu labilní bitch, která do nesmrtelného přátelství vnese trochu vzruchu. Ještě že se tam čas od času nachomýtne ten malý retoš, který tomu celému vakuu dodá trošku šmrnc. Jinak bych zaručeně usnul. Ostatní dva frajeři jsou hrozně otravní. Pronášená "moudra" jsou neobyčejně prázdné fráze. Film jsem musel zkouknout na dvě fáze. Nedalo se! Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatele FFilipCZ. (19.08.2015)

Odchází mi přítel. Stojím na bahnitém břehu řeky Styx a sleduji jak se Cháronova loďka za vrzání vesel pomalu vzdaluje v mlhách. Ještě vidím jeho siluetu i ten typický úsměv co jsem měl tak rád, ale už je vlastně pryč... Obolos již byl převozníkovi zaplacen. Nejde dělat vůbec nic. Nic!!! V duši mám bolest a tak jsem si řekl, že milý film o přátelství, o partě kamarádů v lese označený dokonce jako komedie bude to pravé. Koneckonců tu leckdo nešetřil superlativy a padlo zde i přirovnání k mému milovanému Malickovi. Očekávaje od filmu asi něco víc jsem si jej pustil. Film je točen v amerických reáliích  a tomu odpovídá i samo vyprávění. Pochybuji, že Amíci znají čundry jaké jsme my zažili za totatlity. Celá příroda patřila jen nám, lesy nebyli ničí a nikdo vás z nich nevyháněl pomocí dronů s termovizí. Mohl přijít hajný, ale když viděl, že se chováte jak máte, chvilku pokecal, zakouřil a šel dál. Případně doporučil další místo s pěknou zátokou či skaliskem. Hoši z filmu si žití v lese vzali po americku. Tedy když už, tak s barákem. Ale i tak v tom mile zaznělo to rebelství mládí a puberty, kdy se z milovaných rodičů najednou stávají trapní exoti se kterými opravdu nejde žít pod jednou střechou. Jenže většina rebélií vydrží jen tak dlouho dokud nedojdou zdroje a v případě nezkušených zálesáků nucených chodit pro potraviny do nedalekého KFC zdroje dochází setsakramentsky rychle. když pak někoho napadne prozradit ono tajemné místo dívkám, věděl jsem, že k závěrečným titulkům už nebude mnoho minut. Nevím jestli to bylo mou fakt mizernou náladou, nebo podivnými dialogy a hodně zvláštní místy až strašidelnou postavou Biaggia. Zkrátka balzám jež jsem ve filmu hledal jsem nenalezl. A možná je to nakonec dobře, aspoň že mně k tomu všemu ještě nerozsekal film. Dávám tedy jen za 2 hadí uštknutí. * * (12.08.2023)