Padesát odstínů šedi

Tak do Jamieho bych se zamilovala i já! Sexy uhrančivý pohled jeho hnědých očí by zcela jistě na atomy rozložil i mě! Vrrrrrrrr ... Nicméně ta "sádra malta" mě nějak nebere. Navíc moc nejsem na kreslené zajíčky, i na ty černé s motýlkem kolem krku, abych se vyznala v takovýchto řemeslných praktikách. Netuším, co všechno obnáší a jestli ten závěrečný výprask bylo to "to nejhorší!" z trestů, který pán svému otroku může na záda nebo na prdel naložit ... nebo na jiná místa ... Troufám si odhadnout, že v této praxi existují i horší věci než výprask páskem.  Ta potřeba smluv na kdeco mě ale rozesmála! To se jako v tomhle případě fakt dělá? :-) Námět výborně zpracován i skvěle zahráno! (10.07.2023)

I don't make love. I fuck. Hard. Kdo by to byl řekl, že z bestselleru Padesát odstínů šedi, který již od pohledu není a nebude kandidátem na Nobelovku a je určený spíše dámskému publiku, nebude Oscarový trhák? Božínku, to je tak překvapivé, že se z toho šoku nemůžu vzpamatovat! A co teprve zdejší páni kritici, kteří kvokají blahem nad létajícími auty v rychlém a zběsilém tempu, nad filmem, v němž se cvičená opice dostat do systému Interpolu za dvě sekundy a závěrem, kde na hlavního hrdinu čeká za rohem vždycky kozatá modelka. Takový film je nicméně pro nás, tupé slepice, až příliš intelektuální a inteligentní. Ale teď ve vší vážnosti - kdo nezkritizuje Padesát odstínů, jakoby nebyl. Kdo to nepovažuje za debilní, je sám debil. Osobně si myslím, že inteligentní člověk si vyvodí již z prvních řádků na čsfd (nebo na databázi knih, chcete-li) v jakém duchu film proběhne. Jenomže to by nebyli pánové s mindrákem z malého pinďoura, kdyby se nemuseli povznést nade všechny a nade všechno. Ovcovitost a pozérství lidí mě pravděpodobně nikdy nepřestane překvapovat. Zkopírujte pár slovíček z online slovníku, okořeňte to pár kundami a davy z vás budou šílet. Hm. Upřímně, film není ničím jiným, než klasickým hollywoodským produktem, s několika poplácáními a prsama navíc. A s absencí šťastného konce. Knižní předlohu jsem nečetla, ani mě nijak zvlášť nelákala. A účast Jamieho Dornana byla trochu zklamáním, protože díky The Fall vím, že má na víc. Do filmu jsem tedy nešla s vysokým očekáváním, ale závěrem můžu říct, že to bylo celkem milé překvapení. Troufám si říct, že nebýt špatně napsané hlavní hrdinky, byl by film opravdu hodně příjemnou jednohubkou. My ženský víme to, co žádný hodný Honza prostě nikdy nepochopí - záhadní a chladní muži nás přitahují jako magnet, protože sníme o tom, že takové zničené mučedníky napravíme právě my. Jakkoli nemožné to je, doufáme, že my budeme tou jedinou, která v něm probudí dobráka od kosti. To ale hlavní hrdinku neopravňuje, aby se chovala jako dvanáctiletá zamilovaná husa. U těch adolescentů jsou kousání rtů, hihňání v nevhodných situacích a hloupé otázky možná roztomilé, ale od studentky literatury je to nepřípustné a otravné. Škoda, protože bez tohoto typického klišé charakteru "neviditelné tuctovky" s mozečkem o velikosti hrášku by to překvapivě fungovalo. Mimochodem, moc mě potěšil odkaz na The Fall! "Provaz ,páska, kabelové svorky, vy jste úplný sériový vrah!"- "Dnes ne." (07.03.2015)

Před dvěma lety byla knižní předloha snímku literárním hitem. Čistému vše čisté, než mi můj otec napsal mailem svůj dojem z knihy (mj. zmínil, že péro se mu u toho ani nezachvělo, tatínek je otevřený člověk a servítky si nebere), myslela jsem, že to je kniha o technice kresby a jen jsem se divila tomu, kolik lidí v MHD to čte. Na film bych nešla, nebýt kamarádky Melorky, která to chtěla vidět. Ona v Anglii, já v Praze, sladily jsme čas a vyrazily. Čekala jsem zoufale upachtěnou nudu, červenou knihovnu, brutální S/M scény a milostný vztah jak na houpačce. Dostalo se mi pohledu na intimní partie ženské s ohavným ksichtem, poprsím a pekelným účesem, zato s hezkým zadkem, nohama a náhrdelníkem. Autorka si zjevně plete dominanci s despotismem, submisivitu se stupiditou, role v sadomasochismu a pokud si takhle plete všechno se vším, polévku nejspíš servíruje do nočníku. Skutečnost, že absolventka oboru anglická literatura si slovo submisivní musí googlit, je stejně na hlavu postavená, jako že dominantní muž poletí za partnerkou jen proto, že mu nezvedla telefon. Tajemství a mnohovrstevnost pana Greye nevyplývají z ničeho, na čem vybudoval své impérium (v 27?), z toho není patrné, ale pokud počítám, že školu ukončil v řádném studijním programu, budoval to impérium čtyři roky. Za takovou dobu můžete svůj obchůdek s tkaničkami prohlásit za opravdu dobře zavedený. Sexuální scéna "tenkrát poprvé" působila velmi věrohodně, škoda jen, že si pan Grey zozepnul košili a spadly mu i kalhoty, mě tahle filmová zkratka rozesmála. Ne poprvé a ne naposled jsem byla jediná v sále, kdo se smál. Přejme Anastasii jejího prince na bílém koni. Ženy zkušené vědí, že úskalí bílého koně je v tom, že překáží v obýváku a nemá ohledy ke koberci paní domácí. Není to film podprůměrný z důvodů, které jsem čekala, ale z jiných. Ještě že to nenatočili ve 3D, ale to přijde, hádám, s dalším dílem. Co se mě týče, mnoho odstínů šedi má mít činčilí kožíšek a ne chlap, který není ani tak mnohovrstevný, jako magor. (14.02.2015)

Samozrejme, je to hrozne idiotský "príbeh" s hlúpymi postavami hranými iritujúcimi hercami. Ale na rozdiel od Twilightu, čo je ubíjajúco idiotský "príbeh" s hlúpymi postavami hranými iritujúcimi hercami, toto je miestami celkom zábavný idiotský "príbeh" s hlúpymi postavami hranými iritujúcimi hercami. (btw. ona je príšerná, on je prekvapivo celkom sympaťák) (15.03.2015)

Panna a úchyl. On ji toho zbaví lusknutím prstu, ona celou dobu doufá, že toho prince na bílém koni, co používá jezdecký bičík na něco jiného než lichokopytníky, změní. Make Love / Fuck Hard. Božínku, to je dilema! Nicméně neždímejte zbůhdarma kapesníky, ti dva nakonec určitě pochopí, že partnerský vztah je o kompromisech. Jo a pak tam byly nějaké větroně, drahá auta, výlety vrtulníkem, připomínkování smluv a romantické BDSM… Film komentovat nebudu, jen dodám, že se tvůrci vypořádali s literárním hypem pětiletky jen s malou ztrátou důstojnosti a že podlehnout utopickým fantaziím lze tisíci jinými způsoby. Vkus velí, že už nakladatel měl po přečtení první knihy naléhavě řvát směrem k E.L.James: „Red! Red! Red!“, ale ruku na peněženku, proč by to dělal? Fifty $hades of Green. Nic víc, nic míň… (21.05.2015)