Unaveni sluncem

Hned v úvodu si zahrajeme ruskou ruletu. Autor a režisér filmu Nikita Michalkov si zahrál i hlavní roli vojevůdce Kotova. CITÁT - Mami! Babičko! Tanky!.......... Jediný den volna a já nemám klid. Unavené slunce sbohem dávalo moři.......... Po půl hodině sledování můžu napsat, že je to možná až moc komické. Takové nepřirozeně parodické. Poukazuje na to, že i v té době měli lidé (asi) smysl pro humor. V dnešní době toho humoru hodně ubylo. CITÁT - Dnes je den něčeho hodně Sovětského........ Druhá půl hodina mi připadala lehce psychologická a trochu zmatená. Skoro celá se odehrává u řeky. (jedna scéna je pak několikrát použita i v následném pokračování) CITÁT - Chemická obrana. Nasadí ti masku....... Třetí půl hodina je celkem smutná. Přiletí i kulový blesk. CITÁT - Taťka říká, že kriket a tenis jsou buržoazní. Fotbal ne.......... Poslední, čtvrtá, půlhodina už je totálně smutná a dramatická. Příběh samotný se odehrává v jednom jediném dni a to v již zmiňované neděli. Jeden jediný a poslední den vlády soudruha generála Kotova, kterého jsme si vlastně po dobu sledování snímku docela zamilovali. Tady já alespoň jo. CITÁT - Máme červánky. Zítra bude pěkný den........... Ve 134 minutě jsem si musel zastavit obraz. Je tu celkem nádherná scéna, která čítá balon, Stalina a jedoucí auto - velice zajímavý kamerový záběr, snímaný z odrazu v zrcadle. Konec jedné a začátek další éry. Jen čas ukáže, která éra byla pro lid lepší. Sergej Kotov, velitel divize Rudé armády byl zastřelen 12. 8. 1936 a rehabilitován 27. 11. 1956. Tak alespoň tvrdí závěrečný titulek. Jenže pak byla natočena druhá část - ale to až za chvilku. (23.08.2012)

Geniálně geniální film. Aneb jak se taky dá kvůli zásadním dvaceti minutám na konci natočit dvě hodiny před tím. Půvabné, mrazivé, šokující dílko. Vzpomínám, k čemu to připodobnit. K Slavnostem sněženek a Saturninovi asi nejlíp. Schválně si představte, jak by najednou, do toho ticha a kozího mečení ve scéně, jak "bezdomovec s duší" v Kersku pouští kozy z chlíva, najednou naběhli estébáci a začali vyslýchat a mučit... Zatímco my jsme obdivovali výkon malého Andreje v Koljovi, Michalkov "objevil" svou dceru, a malá Nadezhda Mikhalkova exceluje svou přirozeností a odzbrojujícím úsměvem. Krásná kamera i barevné ladění do světlebíla, výborná hudba, pasující herci. Za tohle se míň než pět nedává. Jak mohlo proboha vzniknout pokračování? Mé první setkání s NM. (25.07.2016)

Jestli ze sebe dostanu nějaké slovní hodnocení, pak to bude až po druhém shlédnutí. Filmový čas plynul takovým uvolněným způsobem, že jsem po hodině usnul. Zrovna to bylo ve chvíli, kdy jsem ještě netušil, o čem ten film vlastně je. Když jsem se druhý den dodíval, nevěnoval jsem pozornost na patřičných místech, tak jsem se potom divil, cože se to všechno mezitím stalo. Tímto NEkomentářem chci říct, že film se docela vleče, ale jakmile pochopíte, o čem ten film vypráví, získá i ta první polovina filmu na síle. Což u mě znamená, že si ho někdy musím dát ještě jednou. (02.09.2006)

Plukovník Kotov je významný muž, hrdina revolúcie, tešiaci sa spoločenskej autorite. Na dedine v dači si užíva dovolenku s najbližšími pokiaľ nepríde mladý Míťa, ktorý pracuje pre tajnú službu... Nikita Michalkov vo svojom autorskom filme rozohral neúprosnú hru z prostredia Ruska 30 tych rokov. Umne zosilňuje vnútorné napatie až do excelentného záveru. Rozhodne zaujímavý film, len sa divím, že mi toľké roky unikal... (07.11.2017)

Neuvěřitelně působivý snímek. Michalkovi se daří pochytit běžné lidské radosti stejně autentickým způsobem, jako to dokázal třeba Fellini ve svých skvostných Darmošlapech, zároveň ale nenápadně, téměř podprahově podlamuje a stále více a více narušuje idylu znepokojivými náznaky, aby nakonec završil film naprosto zdrcujícím koncem. Skvostné dílo o tom, že i ten nejpevnější kmen se dá zlomit. Malá Naděžda Michalková je NAPROSTO BOMBASTICKÁ a přehrává dokonce i svého otce! Uniká mi ale poněkud motiv kulového blesku... P.S.: DĚSÍM se dvojky!!!! Upřímně se jí děsím... (07.06.2010)