Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec

Surrealné, ale vůbec ne milé…Konotativní propojení scén aranžovaných do jednotlivých obrazů vycházející z viditelné inspirace Caravaggiem, působí ve výsledku dosti odpudivě. Byť je vizuální stylizace v řadě scén velmi působivá není podepřená kvalitnějším příběhem. Tudíž se z divadelně pojatého světa, sestávajícího se zejména z restauračního prostředí a kopulačních aktů na několik způsobů, stává požitkářské bludiště, ve kterém zabloudil sám autor ale i divák na něhož se valí smrdutý zápach zkaženosti ze všech stran. DODATEK: ukázalo se, že se mi tahle hříčka jen tak z hlavy nevytratila, tudíž si zaslouží ještě jednu šanci. Rozhodně by tento film neměl minout žádného správného knihovníka :) (14.06.2009)

Jeden z těch filmů, které zobrazují něco tak hnusného, až je musíte obdivovat. Tady se neskutečně silně zobrazuje lidská nenávist a zloba, která doslova prýští z postavy, kterou zahrál Michael Gambon. Přitom je to film plný chtíče i lásky, ale ta zrůdnost je zobrazena tak dokonale, že ani netušíte, jak bylo možné, že se Gambon stal Brumbálem. (09.02.2016)

film podle mého gusta. Trocha perverze a dekadence v hedvábné záplavě kvalitního umění, vlastně hodně perverze a dekadence... Ovšem naprosto strašlivý dabing trapné TV Prima strhává zážitek do hlubin obskurních paskvilů. Veselý tón Zlatuš kdysi Demižónové Adamovské v situacích vážných mě fakt sral, ale její vášnivé vzdychání mě sralo ještě víc. (01.09.2008)

Peter Greenaway je hodně svébytný filmař, který neodolatelně přitahuje vytříbené estéty, nepočetné filmové fajnšmekry a početnou armádu snobů (neškareďte se, já dobře vím, že právě vy patříte do těch prvních dvou kategorií), zatímco průměrný filmový divák nad ním krčí rameny a neví si s jeho dílky rady. Greenaway ani tak netočí filmy, jako spíš inscenuje obrazy. Posuzovány samy o sobě můžou být považovány za vrchol estetiky, jenže je to celé strašně přestylizované, pozérské a odtržené od reality. Příběh vůbec není podstatný a myslím, že by bylo lepší navštívit nějakou galerii, než sledovat více než 2 hodiny samoúčelné dekadentní hříčky. Za řemeslo, tzn. scénu se spoustou vychytaných detailů, kameru a herecké obsazení jsou to 2* a 40 % celkového dojmu. To ostatní jde mimo mě... (19.05.2011)

Greenawayova toxická satira a animálnosť rozožierajú barokové plátna a nevytvárajú tým škodu, ale vlastný, autorskou hutnosťou presýtený štýl. Rovnako, ako sa postavy topia v hromadách gurmánskeho jedla a negustióznych výstupov, tak sa divák môže do nekonečna prejedať kyprou mizascénou, oblohou hudby, dressingom odkazov a v neposlednom rade neotrelým korením Greenawayových metafor. Všetko podané prostredníctvom kamery, ktorá celú hostinu trávi s neskutočnou eleganciou a "glamourom". Na otázku "Čo to Greenaway nakrútil?" odpovedám: neuchopiteľne korpulentnú verziu Ferreriho Veľkej Žranice. (08.02.2016)