Režie:
Peter GreenawayScénář:
Peter GreenawayKamera:
Sacha ViernyHudba:
Michael NymanHrají:
Richard Bohringer, Michael Gambon, Helen Mirren, Alan Howard, Tim Roth, Ciarán Hinds, Ewan Stewart, Roger Ashton-Griffiths, Ron Cook, Janet Henfrey (více)Obsahy(1)
Makabrózní příběh, jemuž dominuje výtvarná stránka inspirovaná slavnými malířskými díly, se odehraje během osmi dnů v prostředí luxusní restaurace. Georgina, manželka gangstera Alberta, si zde najde pod nenápadnou patronací majitele podniku milence, ale odhalení její nevěry rozpoutá řetěz krvavých událostí. (MarekMotor)
Recenze (246)
Úchvatná práce s barvami, lokacemi a přechody mezi nimi. Obraz v pozadí restaurece je Hostina důstojníků setniny sv. Jiří Franse Halse z 1616 (mimochodem, Hals v roce 1649 portrétoval i René Descarta). ()
Vynikajíci herci ve vynikající výpravě. Barvy, detaily, atmosféra. Majitel hospody je dokonalý dobytek. Ostatní postavy perfektně sedí. Z filmu čiší snaha šokovat, překonávat, zajít až co nejdál to jde. Zvyšovat dávky až na hranici vkusu, za každou cenu se vyhnout nudě. Baví se ovšem zejména tvůrci (doufejme, že aspoň oni). To je průvodní znak úpadku panovnických dvorů a všech ostatních komunit boháčů v evropské historii. Ať je to chlast, drogy, děvky, nebo všechno dohromady. Všechny ty bujaré extravagantní večírky, které většina lidí zná jen z filmů, splynou po čase v jednu nudnou oslavu, na které se čeká na něco nového, jiného, šok, úlet. Jít dál, protrhnout tu nudu. A proto tvrdím jedno: tvůrci se s námi nechtěli smát, nabídnout bizarní podívanou, kdy všichni zůstanou nad věcí, oni to mysleli zcela vážně. A za to já jim hvězdičky dávat nebudu.... ()
Nenechte se zmást mírně rozvernou a lehkovážnou první polovinou: TOMU, co přijde, se zaručeně smát nebudete. A závěr? Morbidní, šokující, děsivý, zvrácený ... a ospravedlnitelný - svým způsobem představuje jediné možné východisko. Dobrou chuť vám přát nebudu, to by bylo až nechutně cynické. P.S.: Silnému výslednému dojmu významnou měrou napomohla kromě výtvarného pojetí i velice sugestivní hudba, navzdory tomu čtvrtou * přihazuju s lehkým sebezapřením - milostným scénám jsem úplně na sto procent nevěřila ... a to je v tomhle případě docela závažný problém. ()
Vzhledem k tomu, že jsem pořádně nevěděla, co jdu sledovat, tak to byl dost šok. Ale po chvíli jsem si zvykla, šok zpříjemněl a film přitloukl na křeslo. Nakonec je to možná pro mě ten nejpůsobivější snímek, co jsem kdy viděla a jeden z filmů, které nezapomenu, ani kdybych se snažila. Snažit se nebudu. Zvláštní pocit, když si vezmu, že to není žádné fantasy, sci.fi nebo podobné, že je to fakt o lidech, o lidech kteří někde existují. ()
Až mě budeš hodně štvát, tak tě donutím sníst mého milence! ()
Docela prostý příběh o manželské nevěře s poněkud brutálnějšími důsledky v geniálním obrazovém podání a s ohromujícími výkony hlavních představitelů. Toť vše. Nic víc, nic míň. Žádné hlubší ( nebo chcete-li intelektuální ) poselství bych tu nehledal, dle mého názoru tam není. Mám pocit, že se Greenaway musí ( podobně jako třeba Lynch ) reakcí na svoje filmy docela bavit. I když na druhou stranu si myslím, že tento pán nemá moc smysl pro humor. ()
Film, který originalitou předčil veškerá má očekávání. Naprosto úžasná výtvárná stylizace obrazu, která spočívá v něčem více než v "barevnosti", velmi nezvyklá, místy až tajemná filmová řeč, scénář který překračuje zažité konvecne a velmi sugestivní hudba Michaela Nymana. Film tak trochu jinak, film který naprosto vybočuje a učitě nebude stravitelný pro každého. Za sebe mohu řící, že jsem nic podobného neviděl. Byl jsem v šoku, ale břicho mě nakonec nebolelo, měl jsem jen takový velmí zvlaštní pocit... "Musíte pochopit, že dobrý kuchař tvoří nezvyklé kombinace, jako třeba kachnu s pomeranči, nebo ananas se šunkou. Říká se tomu umění." ()
Michael Gambon je neuvěřitelně přesvědčivý, výjimečný zlý-divný příběh a neskutečně silně působící interiéry. 5/5 ()
Snad nejpůsobivější dílo Petera Greenawaye. Vše má svůj smysl, vše je neskutečně propracováno. Jádrem filmu je obyčejný příběh zahýbající manželky zbohatlého hulváta. Grenaway nám ale vyprávění okořeňuje především skvělou hudbou Michaela Nymana, barevnými přechody-kuchyň hnusně zelená, restaurace neskutečně červená. Helen Mirrer je opravdu božská a nebojí se svléknout i když dvacítka už dávno není. Zaujalo mě i filosofování kuchaře nad barvou jídla:"Lidi jsou ochotni zaplatit za cokoliv černého,..., smrti, já se tě nebojím, já tě jím!" No a o smrt tu jde především. Bravo, mistře Greenawayi, určitě je to za 5 plných. ()
Hororem bych tenhle snímek rozhodně nenazýval. Jedná se o velice "špinavé" divadelní drama, odehrávající se v prostorech restaurace. Michael Gambon jako hláškující, sadistický maniak byl pro mě tím jediným, co mě u snímku dokázalo udržet. Jinak opravdu nedokážu ocenit kvality téhle hříčky nepravděpodobných charakterů. Navíc nahá Helen Mirren a její rozbředlý babský zadek mi několikrát značně připoměl, co jsem měl k večeři :-(. ()
Málo platné, další Greenaway, k jehož plnému docenění mi prostě chybí schopnost sdílet rozechvění studentek uměnovědy, odškrtávajících si v zápisníčku citovaná plátna holandských mistrů, nechat se strhnout opulentní vizuální a hudební složkou k něčemu víc než k uznalému pokývnutí, nacházet filosofické hlubiny v jednoduchých metaforách točících se kolem obžerství a konzumu. Tedy, on je ten manýrismus tak urputný, až je místy i zábavný, třeba nápad se změnami kostýmů při přechodu do jiné místnosti vyloženě potěšil, zrovna jako precizní herecké výkony, ale kdyby to kruci obsahovalo tu a tam taky nějakou neafektovanou emoci a nebralo to samo sebe tak směšně vážně, až jeden dóóst váhá, jestli je všechen nevkus opravdu vědomý a symbolický. ()
Velmi silný film, který si ale asi znovu dobrovolně nepustím, neboť sledovat ho je nepříjemné víceméně od úvodní scény až po tu závěrečnou, jen s drobnými prodlevami na oddechnutí. Přesto jedna z nejlepších alegorií lidské společnosti, které jsem kdy viděla. Navíc vizuálně dokonalá, lpící na každém bizarním detailu, s krásnými kostýmy a dlouhými, fascinujícími průjezdy kubrickovskými interiéry. Helen Mirren je vynikající herečka, už jen proto, že mě od první chvíle více bavila postava, kterou ztvárňuje, než její nahé tělo (a tím nemyslím, že by nebylo na co koukat). Závěr je jedním slovem perfektní. ()
Bez debat 5 ***** jednoznačně nejlepší Greenawayův film, který jsem zatím měla možnost vidět. Takhle smyslný film jsem nečekala a že bude krutě smyslný už vůbec ne. Je opět výtvarně na nejvyšší úrovni. Také zvuková scéna, kdy Nymanovu rytmizující hudbu doplňuje ostrý zvuk broušení nožů, je předzvěstí dalších událostí. Pekelná kuchyně a nevybíravý slovník gangstera Alberta je důvod k opakovanému zhlédnutí. Také skvělé herecké výkony, zvláště výkon Helen Mirren si budu dlouho pamatovat... ()
Já to věděla, že jednou Greenawayovi těch pět hvězdiček nasázím. Pro mě je to jeho třetí film, který jsem v průběhu let viděla. A mám pocit, že mu konečně rozumím. Připomínat, že se pokaždé skvěle bavím a vychvalovat výtvarnou stránku jeho filmů je snad opravdu zbytečné. ()
Fascinující podivnost jako vždy u tohoto pana režiséra. Pro mne ale pořád vede "Dítě z Maconu" ()
Dokonalá vizuální stránka filmu, téměř každý záběr na mě působil jako "živý obraz". Hudební složka je také nádherná - jiné přídavné jméno se snad v tomto případě ani nedá použít. Dějová linie sice není příliš rozvinutá, ale to u tohoto typu filmu ani nelze. Totálně by to narušilo pečlivě budovanou strukturu filmu. ()
Bon Appetit :)) ()
Výborné zpracování! Skvěle napsaná role mafiána Alberta, v podání Brumbála Michaela Gambona, i jeho ženy Georginy. No, ale hlavně je to film plný kompozičně a barevně dokonalých obrazů! Je vidět, že režisér Peter Greenaway má nejen filmové, ale převážně malířské vzdělání! Koncertu hlavních postav, mrazivé hudby (především zpěvu), sexu, nasilí, naturalistických scénén jako od Maupassanta pak nasadí korunu demonicky vtipný konec! Pro mě 89% ze 100 a rozhodně doporučuju!:) ()
Po shlédnutí čtyři, pak se ale tento film stal tématem nekonečných rozhovorů a přemýšlení... Kdybych byla odvážná, podívám se znovu, abych pochopila víc. ()
Cholerický multimilionář Albert Spica (Michael Gambon) si zvykne večer co večer se svojí ženou Georginou (Helen Mirren) a svými kumpány večeřet v jedné ze svých luxusních restaurací. Ani zde si nebere servítky, a většinu času sprostě nadává všem okolo, včetně své ženy. A tak není divu, že se Georgina zakouká do mlčenlivého elegána, se kterým přímo v kuchyni tráví nejednu laškovnou chvilku. Když se ale vše prozradí, Albert nemá slitování... Albert Spica (skvělě zahraný Michaelem Gambonem) byl bohužel tak odpudivý, že mi tak nějak znechutil celý film, Chápu že takhle ta role měla vypadat, ale prostě mi to nějak nesedlo, a po většinu filmu se mi docela zvedal kufr (a to myslím že nejsem žádnej puntičkář). Ani scénář mi nepřišel nijak moc extra - po většinu filmu se, kromě nadávek na všechny strany, vlastně nic neděje. Co se mi ale hodně líbilo bylo vizuální zpracování, a hlavně hra s barvami - tu si Peter Greenaway náramně užil. Každá místnost měla "svoji" barvu, a dle jejího odstínu se měnilo i oblečení většiny zúčastněných - prostě nádherné. Škoda, že film nebyl trochu víc "o něčem"... ()
Reklama