Chraň nás od zlého

Slušný vymítačský thriller, který hodně sází na realistické prostředí. Lekaček je tu dost - a jsou povedené,i když nic světoborného a nebýt poměrně standardního příběhu klidně bych šel na čtyři. Finálový střet byl intenzivní, napínavý a bral dech. Derrickson umí vykřesat parádní atmosféru, Strange je v dobrých rukách. (28.10.2014)

Yop, jdu si vyměnit trencle. Loňský rok měl The Conjuring, letošek má tohle. Zase nic převratného ani nového. Přesto pochybuji, že mě něco do silvestra vyděsí víc. Derrickson měl i tentokrát k ruce osvědčeného skladatele, který s ním má na svědomí dvě předchozí laskominy (The Exorcism of Emily Rose , Sinister) a opět hraje přesně na tu strunu, na kterou slyším. Výsledný mix + městské části New Yorku za deště tvoří atmosféru připomínající Resurrection, nebo Se7en. Závěr trošku pokulhává, nicméně bezmála 2 hodiny nepříjemného pocitu v břiše to nepřebije. Wan má konečně rovnocenného soupeře na poli strachu.. Palec hore ! - 90%. (30.06.2015)

Se vám takhle jednou katolík Sarchie ožral pod obraz a měl stíhu z jukeboxu hrajících The Doors. A nyní je o tom komediálně policejní krimi buddy vymítačský horror "inspirovaný skutečnými událostmi", kde díky bohatosti žánrů nemáte stokrát provařená klišé z jednoho či dvou, ale hned tří žánrů. Vznikají tak situace, kdy se jednotlivá klišé potkávají v roztodivných kombinacích a vytvářejí něco zcela nového, mnohdy i bizarního až směšného, ale vždy (jakkoli nechtěně) zábavného. Kdyby se to umělo rozhodnout čím to chce být, kdyby to bylo kratší, kdyby si to naivně nenabíhalo do směšných situací (zdravíme v hrobě se obracejícího Morrisona či plyšovou sůvičku), kdyby lekačky nebyly tak laciné a dopředu avízované, kdyby Ramírez pobral špetku charismatu, kdyby McHale nebyl Jeffem z Community, kdyby tohle, kdyby tamto, tak to mohlo být dokonce i velmi dobré. Ovšem to je přeci jen až příliš "kdyby" na jeden snímek. (03.07.2014)

Velice zajímavé dílo, které nápaditě kombinuje filmové skvosty jako je například Constantine a Seven. Nejen hlavní postavy zde září velice jasně, ale bezkonkurenční je zejména trojice španělského kněze, Erica Bana jakožto charismatického hlavního hrdiny a jeho parťákáka, adrenalinového nadšence a správného chlapa. Jediné co mne trochu mrzí, že bylo tolik času věnováno samotnému vymítání a jen tak málo soubojům, které se tolik dařily! Strašidelné to bylo jen mírně, ale to si film vynahrazoval perfektní temnou atmosférou sílící v průběhu celého sledování. Mimo to posedlí lidé vypadali vskutku ohyzdně a kamera je vždy zachytila při tom nejznepokojivějším možném chování. Až konec ve mně vyvolal smíšené pocity. Na jednu stranu jsem doufal v happy end, ale upřímně to možná vyznělo malinko ,,cheezy" a srazilo to finální hvězdu. 79% (28.09.2021)

Démoni jsou mizerní malíři pokojů a sovy nejsou tím, čím se zdají být. Nesmyslně nabobtnalá směsice policejního procedurálu, temného fincherovského thrilleru o krizi (post)postmoderní společnosti a všech exorcist hororů, které jste viděli. Místo mrazivého zpracování skutečné události se Satchieho údajně pravý případ jeví jako zmatené výpisky diváka, který viděl až příliš žánrových filmů. Derricksonův styl je oproti rafinovanosti a přesnosti Sinisteru hodně těžkopádný, s gradací se pracuje jen velmi málo. Když už po pár minutách defilují na plátně týpci s rozteklým make-upem a skřehotající devil whores, pohybuje se film přesně na té nepříjemné hraně děsu a výsměchu. Sice pro mě nikdy nespadl celým objemem na špatnou stranu, ale rozhodně se neusídlil ani na té dobré. Nadměrné množství agresivních a nevynalézavých lekaček, tentokrát převážně nefunkčně zapojené různé způsoby snímání, pár tradičně luxusních sonických terorů, které mají význam pro vyprávění, výtečně obsazené hlavní role a důkaz, že Doors jsou zlo dobré tak pro sumérské démony. Čekal jsem (ne)příjemnou letní projížďku strašidelným zámkem ve stylu výtečné jednohubky Conjuring, dostal jsem zmatenou sešívku mnoha filmů poslepovanou didaktickými rozpravami o dobru, zlu a odčinění vin. Nebýt tradičně výkonného Bany a především Ramíreze, kterého by si měl jako sexy jezuitu urychleně najmout Vatikán, byl by to vysloveně průšvih. Takhle lehounký nadprůměr, ale zároveň ukázka, že Derricksonovi to příliš nešlape ani tam, kde se zdál být bezpečně doma. Z trojlístku jeho hororů je Chraň nás od zlého nejslabší. (03.07.2014)