Fair Play

Kľudne by som dal Fair play štvrtú hviezdu, lenže....Film síce vyzerá aj 25 rokov po revolúcii stále ako televízna inscenácia, ale povedzme, že sa jedná o autorský zámer, natočiť túto tému komorne a s koncentráciou na tých pár dôležitých postáv. Takže problém má so zopár klišé, ako Geislerová, ktorá sa po výsluchu musí pozvracať, to vidím v každom druhom filme a takéto scény už budem pretáčať, preklikávať, zatvárať oči. Nič originálnejšie sa na vyjadrenie psychickej nepohody nedá vymyslieť? Prečo preboha tvorcovia prezrádzajú, v ktorom roku sa film odohráva, keď si to môžu nechať ako tromf na konci v podobe prekvapivej pointy, ktorá by navyše skvele v kontexte filmu fungovala? Keď viem, ako to skončí, tak to jednoducho ani pri skvelom tempe a dobrých hereckých výkonoch nemôže byť ono. Alebo si Sedláčková myslí, že publikum navštevujúce dnes kino nevie, čo sa v roku 1984 odohralo? Možno nevie, hádať sa nebudem. (21.11.2014)

Fair Play je nadprůměrný sportovní film se silným příběhem, který se může plně spolehnout na ústřední téma, tedy dilema v různých podobách (brát? riskovat? překládat? podepsat? emigrovat?) a také herectví především představitelek matky a dcery (docela by mě zajímalo, jestli se mi někdy podaří uslyšet Bárdos nepředabovanou…snad jednou). Na druhou stranu, otázka viny a svědomí je právě ženským hrdinkám docela ulehčována. A další postavy působí zas poněkud jednoduše, v určitých případech skoro až černobíle (včetně Barešovy svině…jenže on je umí hrát s takovým přehledem, že mu to člověk stejně „žere“). I některé dialogy vyznívají lehce naivně, klišoidně. Nicméně, kladné dojmy z filmu převládají, a přestože by tam těch běžeckých scén mohlo být víc, kvituju, že se i v našich končinách někdo pokouší natočit kvalitní sportovní drama, a režisérce za něj posílám slabší 4*. (22.08.2014)

Křišťálový glóbus - výběr, Český Lev : Cena filmových fanoušků + Plakát + 15 nominací: Nejlepší film, Režie, Herec HR - Roman Luknár, Herečka HR - Judit Bárdos, Herec VR - Igor Bareš, Herečka VR - Eva Josefíková, Herečka VR - Aňa Geislerová, Kamera, Scénář, Střih, Zvuk, Hudba, Výprava, Kostýmy, Masky (10.01.2015)

Jedna hvězda je čistě za odvahu říznout do tak ožehavého tématu, jenž minulý režim logicky držel v tajnosti a ten současný se mu ho zase naprosto nepochopitelně nesnaží omlátit o ksicht. Možná jen nechce být za pokrytce, ale zpět k filmu. Vše kolem dopingu rozhodně stojí za vidění, ovšem přidaná vata je celkem bez chuti a k hlavním postavám si divák hledá cestu jen těžko. Kromě běhu je zde však perfektně znázorněna i další disciplína, kterou je známé sraní si do huby přímo před vlastním dítětem. Tu nás bolševici naučili tak dokonale, že jsme v ní dobří i tolik let po revoluci. Tímto zdravím tatíka jednoho svýho kámoše, který v této oblasti také velmi vyniká. (19.11.2014)

Doping ve sportu před rokem 1990 je u nás pořád tabu. Stále čekám na to, až Kratochvílová chlapsky (ženské rysy jsem u ní totiž nikdy nepozoroval) přizná, že anabolika byly tou dobou cool, každý sportovec je do sebe házel jak lentilky a ona by bez nich nedokázala zaběhnout ten dosud nepokořený světový rekord. Ale toho se asi nedočkám, stejně jako jiných odpovědí. A už vůbec ne v tomhle filmu, i když nám dává alespoň nahlédnout pod pokličku rychlého vzestupu našeho vrcholového sportu v osmdesátých letech. Ale Fair Play není jen o čistotě v atletice, vidím ho zároveň jako metaforu oné doby, kdy místo steroidů byl národ očkován sérem ve formě zastrašování či vyhrůžek a jen ti nejodvážnější dokázali vzdorovat a svou dávku, i za cenu represí nebo rovnou přísného trestu, odmítli .. (17.11.2014)