Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Říká se velmi nepřesně: Žijeme na tomto světě a jsme jenom lidé... To ale není pravda. Žijeme totiž minimálně ve dvou světech: ve světě mužů a ve světě žen: a nejsme jenom lidé, ale jsme jenom muži a jsme jenom ženy. I když... Existují dnes ještě vůbec muži? S Lubošem Urnou - čtyřicetiletým hlavním hrdinou filmu - se seznamujeme v okamžiku, kdy umírá a tedy tento svět opouští. Bezprostřední důvod jeho smrti je banální a tragikomický současně, stejně jako situace, ve které se tak stane. Dokonce by se mohlo říci, že Lubošův konec je podobný většině událostí v jeho životě. Od útlého mládí až po dospělý věk. Kdo je vlastně Luboš Urna? S jistou mírou nadsázky je možno říci, že jde o určitý charakteristický typ příslušníka mužského pokolení konce dvacátého století. V jistém slova smyslu je možno Luboše označit za předobraz či určitý prototyp velice pravděpodobného mužského živočišného druhu ve třetím tisíciletí. Luboš je, stručně řečeno, reprezentant ne vlastní vinou degenerujícího biologického druhu - mužů, které zcela ovlivnil, pohltil a si podmanil plíživě agresivní svět žen.

Luboš se přitom nikterak nevymyká z průměru. Je učitelem, má rodinu, dvě děti, ale také značně vyvinutou citlivost a obrazotvornost, či přímo fantazii. Dalším charakteristickým rysem jeho života je skutečnost, že žije převážně ve světě žen.

Porodila ho žena, vyrůstá mezi ženami, dospívá mezi ženami, oženil se ženou a zplodil s ní dvě děti - samozřejmě ženy, mezi ženami pracuje, mezi ženami nakonec umírá... Mužů bylo v Lubošově životě vždy poskrovnu. Ve srovnání se ženami působili jen jako pouhé stíny, epizodisti velkých slov, prázdných gest a zanedbatelných činů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (136)

hippyman 

všechny recenze uživatele

kdyby to byla krátká povídka typu té Kvidovy v Báječných létech pod psa, asi by to bylo bývalo lepší... takhle už jsem se trochu v těch snových vizích ztrácel a poměrně brzy to začala být celkem nuda, kterou tu a tam rozčísla nějaká ta zajímavá nebo vtipná scéna... originalitu a umělecký look tomuto dílu nelze upřít, ale hlavní hrdina mi byl extrémně nesympatický a děj prostě divný. nejsem zrovna požírač popcornu a pič :) kolaloky, experimentálním filmům se nebráním, ale tenhle snímek se povedl prostě jen tak napůl... 50% ()

swe 

všechny recenze uživatele

"Kdo nedá svojí staré alespoň dvakrát týdně pořádnou rychtu, tak u mě není chlap. Ono se sice říká, že nemáš jít přímo na xicht, ale to já neuznávám. I když je fakt, že ji nechám sundat si alespoň brejle..." Snové sekvence, symbolismus, filosofování a opravdu dobrý černo - absurdno- vulgární humor. Jojo, tohle je přesně to, co bych nazval experimentálním filmem. Scéna z fotbalové tribuny u nás na vesnici ze dne na dne totálně zkultovatěla, takže tuhletu pětiminutovou hlášku uslyšíte vyřvávat štamgasty v každé místní hospodě. P.S. Plakát je skutečně povedený. ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Snažil jsem se dívat na tento film tak, jako kdybych žádný jiný dosud neviděl. Po shlédnutí bych byl raději, kdybych dosud neviděl žádný. Michal Ambrož zpíva: "Po tobě mi zůstaly čtyři vlasy v hřebenu / nesmím ztratit jediný těžko další seženu. / Po tobě mi zůstaly čtyři dlouhý vlasy. / Jaktěživ jsem neviděl naráz tolik krásy." A je to vtipné a má to říz. Tři chlupy děda Vševěda vytržené zuby z oblasti kolem pohlaví jsou daleko méně poetické. Pokud existuje pseudointelektuálská latina typu "sud kulatý, rys tu pije, tu je kára, ten to ryje", pak jsme tu na správném místě. A jak z toho ven? "Radil mi, abychme mu z výšky a znenadání studené vody na hlavu vlili, že ho ten fantas hnedle přejde." ()

Pražák 

všechny recenze uživatele

"Podle hlasu jste asi poznali, že jsem muž. A já si říkám, jestli právě to nebyla jediná vyjímečnost mého života." Luboš vyrůstá i žije mezi ženami. Jeho svět je plný snahy o pochopení role muže a ženy. Film Oskara Reifa je zcela jistě stále ve vlivu nové české vlny a nepopiratelně se snaží navázat na skutečný umělecký český film, který se v porevolučních rocích takřka vypařil. Já osobně si i myslím, že velkou inspirací byla i jedna z prvotin Jean-Pierra Jeuneta "Delikatesy", které vytváří podobnou předměstskou (pavlačovou) atmosféru a zcela jistě se zabývá sociální sférou a životy této části průměrné společnosti, která je tak příznačná pro konec minulého století. Reif ovšem jde do hloubky, otevírá řadu témat, řeší feminismus, dnešní úlohu muže, v jisté symbolice zaměňuje sílů -ismů. Vizuálně dokázal kameraman Jan Luther namíchat zvláštní směsku nádherných černobílých obrazů, které si troufám říct v soudobém českém filmu nebylo vidět. I architekt a výprava se vyznamenali, zvláštní směska kubistických prvků, art deka či pokleslé estetiky dělá s tohohle film skutečně unikát. Pátou hvězdičku si nechám možná po dalším shlédnutí. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Velmi zajímavý, formálně naprosto vytříbený a jen zdánlivě od skutečného života odtržený snímek, postihují s neuvěřitelnou nadsázkou něco, co by se snad dalo nazvat "krizí mužství" a reflexí "přefeminizovaného světa", kdyby to neznělo tak zprofanovaně... 90% Zajímavé komentáře: charlosina, Radek99 PS: Nepochybně jsem taky muž přechodný, teď jen, jak s tím naložit... ;o) ()

Galerie (21)

Zajímavosti (8)

  • Roku 1999 dostává 5 nominací na Českého lva (nej. režie, scénář, kamera, výprava, ženský herecký výkon ve vedlejší roli). (charlosina)
  • Jako sedmý film československé historie byl tento film v roce 1998 nominován do prestižní sekce na MFF v Cannes. (charlosina)
  • Nominace na Cenu tisku v rámci filmového festivalu v Paříži pro rok 1999. (charlosina)

Reklama

Reklama