Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Říká se velmi nepřesně: Žijeme na tomto světě a jsme jenom lidé... To ale není pravda. Žijeme totiž minimálně ve dvou světech: ve světě mužů a ve světě žen: a nejsme jenom lidé, ale jsme jenom muži a jsme jenom ženy. I když... Existují dnes ještě vůbec muži? S Lubošem Urnou - čtyřicetiletým hlavním hrdinou filmu - se seznamujeme v okamžiku, kdy umírá a tedy tento svět opouští. Bezprostřední důvod jeho smrti je banální a tragikomický současně, stejně jako situace, ve které se tak stane. Dokonce by se mohlo říci, že Lubošův konec je podobný většině událostí v jeho životě. Od útlého mládí až po dospělý věk. Kdo je vlastně Luboš Urna? S jistou mírou nadsázky je možno říci, že jde o určitý charakteristický typ příslušníka mužského pokolení konce dvacátého století. V jistém slova smyslu je možno Luboše označit za předobraz či určitý prototyp velice pravděpodobného mužského živočišného druhu ve třetím tisíciletí. Luboš je, stručně řečeno, reprezentant ne vlastní vinou degenerujícího biologického druhu - mužů, které zcela ovlivnil, pohltil a si podmanil plíživě agresivní svět žen.

Luboš se přitom nikterak nevymyká z průměru. Je učitelem, má rodinu, dvě děti, ale také značně vyvinutou citlivost a obrazotvornost, či přímo fantazii. Dalším charakteristickým rysem jeho života je skutečnost, že žije převážně ve světě žen.

Porodila ho žena, vyrůstá mezi ženami, dospívá mezi ženami, oženil se ženou a zplodil s ní dvě děti - samozřejmě ženy, mezi ženami pracuje, mezi ženami nakonec umírá... Mužů bylo v Lubošově životě vždy poskrovnu. Ve srovnání se ženami působili jen jako pouhé stíny, epizodisti velkých slov, prázdných gest a zanedbatelných činů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (136)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

K filmu jsem přistupoval s vědomím, že jde o experimentální snímek, takže očekávání z mé strany nebyla největší. Chyba lávky! Postel mě dost zaujala, a to jak svojí formou, tak obsahem, navíc nabídla otázku:"Patřím taky mezi muže přechodné?". Střet mužského a ženského světa doplněný dávkou šovinismu a feminismu s plno absurdními, ale rozhodně zajímavými myšlenky mě více než pobavil a nabídl spoustu hlášek a vtipných situací. Sice ne úplně všechno mi sedlo a nebylo mi třeba tak úplně jasné, jak se hlavní hrdina na útěku z vězení dostal zpátky domů, ale jinak jsou to pro mě silné 4*. "Ty si prostě nepřipadáš trochu divně, když radíš ženský jak na záněty děložního čípku, nebo jak překonávat psychický problémy klimakteria, tobě připadá naprosto normální dělat ve společnosti test ochablosti prsního svalu za pomocí verzatilky, ty prostě myslíš, že si úchvatnej, když barvitě líčíš poruchy ovulačních cyklů, anebo když se hádáš o míře intenzity orgastickýho prožitku ženy po šedesátce?!" - "Mám prostě rozhled." ()

mohamedsfinger 

všechny recenze uživatele

Naprostý unikát v české kinematografii, který v ničem nezadá se Švankmsjerovými filmy, co se týká osobitosti a surrealismu, ale mnohem více vychází z tradice 60. let (a možná i Jana Němce). Jde černohumorně vtipnou alegorii na svět mužů a žen, se kterou mnozí nebudou souhlasit a ještě větší počet i vůbec nestráví. Ale přesto jde o velmi hodnotný a artový kus. Samozřejmě musím vyzdvihnout nádhernou kameru a celou vizuální stránku filmu, dále pak herce, i když ne každému vyhovuje ve filmu divadelní pojetí. A scéna s Andrejem je naprosto geniální. ()

Reklama

Pražák 

všechny recenze uživatele

"Podle hlasu jste asi poznali, že jsem muž. A já si říkám, jestli právě to nebyla jediná vyjímečnost mého života." Luboš vyrůstá i žije mezi ženami. Jeho svět je plný snahy o pochopení role muže a ženy. Film Oskara Reifa je zcela jistě stále ve vlivu nové české vlny a nepopiratelně se snaží navázat na skutečný umělecký český film, který se v porevolučních rocích takřka vypařil. Já osobně si i myslím, že velkou inspirací byla i jedna z prvotin Jean-Pierra Jeuneta "Delikatesy", které vytváří podobnou předměstskou (pavlačovou) atmosféru a zcela jistě se zabývá sociální sférou a životy této části průměrné společnosti, která je tak příznačná pro konec minulého století. Reif ovšem jde do hloubky, otevírá řadu témat, řeší feminismus, dnešní úlohu muže, v jisté symbolice zaměňuje sílů -ismů. Vizuálně dokázal kameraman Jan Luther namíchat zvláštní směsku nádherných černobílých obrazů, které si troufám říct v soudobém českém filmu nebylo vidět. I architekt a výprava se vyznamenali, zvláštní směska kubistických prvků, art deka či pokleslé estetiky dělá s tohohle film skutečně unikát. Pátou hvězdičku si nechám možná po dalším shlédnutí. ()

sskrblik 

všechny recenze uživatele

Jsem unešen! Postel je výborný film, do kterého se musíte pořádně zahledět a prokouknout jeho smysl. Vše absurdní má své logické vysvětlení a ikdyž se to může zdát jako taková pofidérní spleť různých scének, tak v jistém slova smyslu můžete v nich nalézt názor na problematiku mužů a žen. Krom toho hlavní hrdina hraje bezvadně a komické scénky jeho kamaráda jsou velmi úsměvné. !!!STOP BLOWJOB!!! ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Postel je určitě originální projekt každý coulem a v novodobé československé kinematografii bych něco podobného hledal jen velmi těžko (možná třeba takovou Nudu v Brně, kterou jsem viděl přesně před týdnem a taky mi připada dost ojediněla.) Celé je to natočeno dost působivě a černobílé záběry pana Igora Luthera mají svou samostatnou hodnotu a jsou vlastně hotovým úměleckým dílem. V první polovině mě celkem bavil i hravý absurdní humor, kterého tady byla habaděj a i když přes určitou přeplácanost možná dost vtipu nevyniklo, sem tam jsem dostal solidní výtlem a několik frků bylo fakt výborných. I to celé počáteční vyprávění o dospívání mladého chlapce a jeho komplikovaného zájmu k ženám bylo poměrně zábavně. Ve druhé polovině se film ale příliš zaměří na snové vize hlavního hrdiny, které bohužel začnou zabírat válný zbytek stopáže, což začala být rychle nuda, ve které jsem se bohužel brzo ztratil. Z menšího otrávení mě vytrhl pouze některé vtipné prvky v čele s ukázkovým buranským kamarádem hlavního hrdiny a jeho památkou hláškou po závalu nadávek, jak si vždycky na Fotbalu krásně odpočine.:D  Jinak pro mě ale Postel fungovala jen napůl. Určitě ji ovšem mohu vnímat jako objektivně dobrý film. Objevovat tyto vyjímečně  osobité filmy z řad české produkce mě baví, ale Postel mi vším úplně nesedla. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (8)

  • Orchestrální hudba, která v několika částech ve filmu zazní, je skladbou George Bizeta „Farandola z Arlesanky“. (sskrblik)
  • Postel vznikla v letech 1994 - 1995, ale svou premiéru měla až v únoru 1998, bohužel byla propagační kampaň podceněna a film promítalo jen několik českých kin. Kritiky na reklamě nepřidaly. (charlosina)
  • Na MFF v Seatlu získala Postel zvláštní cenu poroty. (charlosina)

Reklama

Reklama