Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jaký by byl osud novorozeněte v klášterním sirotčinci? Štěstí přišlo s bezdětnými manželi, do jejichž života vnesla malá Klárka světlo. Dvoudílný televizní film, který může přinést trochu světla i do vašich životů... Klárka byla nechtěné dítě, proto ji vlastní matka hned po narození odložila do sirotčince. Manželé Orensteinovi naopak po vlastním dítěti toužili marně a když už přestali doufat, rozhodli se pro adopci. Jen shodou náhod se bezdětní manželé setkali s odloženým dítětem v klášterním sirotčinci, a tak se Klárka ocitla v rodině dobře situovaného úspěšného advokáta, která ji zahrnula láskyplnou rodičovskou péčí a jejímuž životu dalo děťátko v povijanu smysl. Klárka neznala význam slov adoptivní rodina a nevěděla nic o židovském původu ženy a muže, kteří pro ni byli od malička maminka a tatínek. Nevěděla ani to, že se z ní zápisem do matriky židovské obce stala také Židovka. Co z toho by malé dítě mohlo pochopit? Díky babičce poznávala židovské zvyky, svátky a jejich starozákonní smysl. Orensteinovi nechali malou křesťanku zapsat do matriky jako svou dceru, jako Židovku, hlavně proto, aby ji co nejlépe zajistili do budoucna. Chtěli, aby byla šťastná a aby ji nikdy znovu nepotkal tragický osud odloženého dítěte. Netušili, co všechno se změní po nástupu fanatického vůdce k moci v sousedním Německu a jeho expanzi do dalších zemí Evropy. Protižidovská opatření platila pro všechny bez výjimky a jejich důsledky pocítili také Orensteinovi. Když pochopili zoufalost situace, která se s každým dalším dnem zhoršovala, pokusili se Klárku zachránit. Šance, jak to zařídit, byly jen dvě. Mohla odjet s příbuznými do Ameriky nebo se vrátit ke své biologické matce, křesťance. Musí to být ale co nejdříve. Cesta do Terezína bude totiž nevyhnutelná i pro ně a je jen otázkou času, kdy budou muset opustit bezpečí svého domova... Do hlavních rolí obsadil režisér Jiří Svoboda skvělou maďarskou herečku Agi Gubikovou, vynikající Martu Vančurovou a stejně přesvědčivého Petra Štěpána. V hlavní dětské roli diváky dojme mladinká Sabina Rojková a také Vincent Navrátil jako její kamarád Herbert. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (69)

troufalka 

všechny recenze uživatele

Po Pianistovi, Schindlerovu seznamu, Chlapci v pruhovaném pyžamu ... je velká odvaha natočit v dnešní době film o židovké rodině, transportu, ghetu. Natočit ho navíc tak, aby přinesl něco nového. Tomáši Töpferovi se to kupodivu podařilo. Velkou předností, ale i slabinou je vlastní scénář. Je pár věcí, které by se daly vytknout, ale zaměřím se zcela vědomně na přednosti. Snímek má to, co se v jiných živovských filmech nevidí a to je atmosféra židovské rodiny. Obřady, zpěvy, tradice, soudržnost židovské obce, to všechno tu díky prvnímu dílu máme. V druhém dílu zazní podstatná část opery Brundibár, oba díly jsou prokládány židovskými zpěvy. Velkou předností příběhu je téma získaného židovství. Adoptovaná holčička se stává židovkou díky své rodině. To pouto je natolik silné, že odmítne záchranu - poprvé, když má odjet s příbuznými, ale nechce opustit rodiče, podruhé v Terezíně ze stejného důvodu. Přesto jako jediná z rodiny je zachráněna. Protažení do současnosti je silnější než u Schindlerova seznamu. Přiznávám se, že mne v poslední době Tomáš Töpfer podruhé příjemně překvapil - poprvé v Čapkových kapsách v roli lékaře a jako režisér a scénárista u tohoto filmu. A příjemně překvapena jsem vždy ráda! ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Tomáš Topfer mě jako scénárista překvapil. Stejně tak to bylo s Vincentem Navrátilem a Sabinou Rojkovou. Jsem zvědavá, co z nich obou vyroste. Téma příběhu bylo silné, ale zpracování bylo uspávající. Pořád jsem se snažila hledat nějaké záchytné body, které by upoutaly mojí pozornost, pokud tedy zapomenu na Brundibára a Renatu Drossler. Ta tam byla asi jenom pět minut, možná, že ani to ne. Ale na ní se zapomenout nedá. Úplně mě z ní mrazilo v zádech. Ta gestapačka u vlaku jí fakt sedla. ()

Reklama

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Scénáristicky poskládaný souhrn situací, ve kterých se ocitalo židovské obyvatelstvo během války, povznášejí na slušnou úroven vážně míněné herecké a režijní výkony, vzdálené běžné televizní manýře, která se bohužel zhmotnila ve výsledku práce některých dalších televizních profesí. Brundibár sám o sobě byl vyždímán trochu schematicky a nad mez únosnosti, ale roli cenné připomínky splnil, s řadou málo známých hereckých tváří se určitě znovu setkáme a dokonce se můžeme těšit. Za vážný počin 3-4* ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Vo filme sa žiadny bicykel neobjaví, takže reálnym posledným cyklistom ostáva aj naďalej gorila Miki, ktorý znova otravuje svojím korupčným puchom slovenskú verejnosť. Z materiálu zhruba dve a pol hodiny, sú dve hodiny úplne nudné, vyplnené židovskými zvykmi a neskutočne častým spievaním, až som si overoval, či nesledujem hudobnú show TOP 10 Dávidovych piesní z tridsiatych rokov. Dobré scény nastupujú až s nástupom do koncentráku, ale bolo ich pramálo. ()

Agatha 

všechny recenze uživatele

Musí se to posuzovat jako televizní film, protože jako klasický kinofilm by to rozhodně neobstálo. Pokud se od tohoto odprostíte, tak výsledek na poměry panující v našich televizních kruzích vůbec není špatný. Výprava je obdivuhodná, herecké obsazení se až na výjimky taky vydařilo. Scénář je místy poněkud nekozistentní a vláčný, ale budiž. První část kupodivu šlape lépe než druhá, ve které to skřípalo o něco víc. Závěrečný přesun Židů by zasloužil nějaké podrobnější vysvětlení alespoň prostřednictvím titulků, protože mnozí diváci nevědí odkud kam jeli atd. Tato část, která měla být pravděpodobně tou emočně nejsilnější, mi přišla jako "nejhůře" propracovaná... A ještě taková poznámka mimo: Marta Vančurová by si zasloužila nějakou pěknou roli, stále má co nabídnout. ()

Galerie (50)

Zajímavosti (7)

  • Snímek je pojmenovaný podle kabaretu, který se hrál na půdě terezínského ghetta. (agass)
  • Ačkoli se děj filmu odehrává v Praze, filmování probíhalo v Liberci. Štáb se podíval například na libereckém nádraží nebo do Masarykovi ulice, které se natáčely záběry, odehrávající se před vilou. Dále se filmovalo v Teplicích, v Klášteře Osek, na rozhledně Proseč, v Terezíně v koncetračním táboře a na nádraží v Respenavě. (karda1)
  • Název Poslední cyklista je také odkazem na populární protektorátní anekdotu, v níž ministr propagandy Joseph Goebbels ke konci války hřímá v jednom ze svých protižidovských projevů, že za všechno zlé v Německu mohou Židé, přičemž ze zadních řad v sále se pokaždé ozve: "A cyklisti." Když už se Goebbels neudrží a zařve na neznámého narušitele, proč cyklisti, hlas odpoví: "A proč Židi?" (Morttuus)

Související novinky

Finále Plzeň nově udělí Zlaté ledňáčky

Finále Plzeň nově udělí Zlaté ledňáčky

21.04.2014

Světové "neformanovské" filmy kameramana Miroslava Ondříčka, téměř kompletní domácí hraná i dokumentární tvorba za poslední rok za účasti tvůrců a poprvé i výběr nových slovenských filmů, to… (více)

Reklama

Reklama