Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ferrara. Poblíž významné ulice Corso Ercole d'Este se nachází v rozlehlém parku panská vila rodiny Finzi Contini. Tato rodina vždy patřila k nejstarobylejší židovské intelektuální aristokracii města. Píše se rok 1938. Pro profesora literatury Ermana Finzi Continiho (Camillo Cesarei), jeho ženu (Katina Morisani) a děti Micòl (Dominique Sanda) a Alberta (Helmut Berger) je to čas, kdy se stále více stupňuje fašistické nebezpečí, které ohrožuje je i ostatní Židy v celé Itálii... (Pohrobek)

(více)

Recenze (24)

neoBlast 

všechny recenze uživatele

Cože? Akademie? Žebříčky? Tohle bylo naprosto v jiném proudu, než ke kterému mám filmový obdiv a směřuji své hodnoty. Unylá nuda, která se rochní v nezajímavosti a obyčejnosti, bohužel je trefou do černého jak vnímám a odsuzuji italský neorealismus. Tento žánr je pro mě jak minové pole, v poslední době jsem se nástrahám úspěšně vyhýbal a viděl spoustu obohacujících klasických snímků, které se mi vysloveně líbily. Ale tenhle šrapnel mě na nějaký čas z Apenin odežene. Při poslechu toliko nefilmové hudby a sledování kolomazí namazané kamery jsem krvácel. Ne všechny filmy jsou pro každého. 15 % ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Romantické zobrazenie bohatej a zdanlivo bezstarostnej talianskej spoločnosti v prvej polovici akoby ukazoval Taliansko ako krajinu plnú záhrad a zelene, kde si ľudia vystačia iba so svojimi osobnými problémami na úrovni "chce ma, nechce ma", aby neskôr Sica plne prenikol spolu s nimi do celej spoločnosti, na ktorou sa nevyhnutne vďaka jej vodcom zmráka. Táto mierna štylizácia je podľa mňa odklonom od neorealizmu a príklonom k akademizmu, ktorý je najviac využívaný pri osobných tragédiách ľudí počas druhej svetovej vojny. Keďže sme odvtedy videli už mnoho filmov s touto tématikou, tak dnešného diváka už Sicovo dielo nemá čím prekvapiť, nebude mať pocit, že vidí niečo inovatívne. Pokiaľ inováciou nie sú melanchólia filmu a impresionistické ladenie. Viac ma oslovil z talianskej kinematografie Bertolluciho Konformista. ()

Reklama

Dale 

všechny recenze uživatele

O prenasledovaní Židov počas WWII bolo nakrútených množstvo filmov a väčšina bola z emocionálneho hľadiska silnejšia a diali sa v nich oveľa väčšie zverstvá, než tie, ktoré sa dejú v tomto filme. No sila Záhrady Finzi-Contini spočíva v tom, že sledujeme zmenu v spoločnosti, v ktorej sa postupne odoberajú práva židovským občanom, až nakoniec prídu o všetky. Spočiatku to sú len také drobnosti, ako zákaz vstupu do knižnice, potom zákaz študovať a postupne sa to stupňuje. Preto je dôležité nezatvárať oči pred akýmkoľvek upieraním základných ľudských práv, lebo môže to začínať nevinne, no končí to vždy obrovskou tragédiou a utrpením množstva ľudí... ()

Bubble74 

všechny recenze uživatele

Pasivita lidí vůči okolnímu dění může mít fatální následky a to se nezmění dokud bude existovat naše nepoučitelná rasa. Usadit se v pevnosti za vysokou zdí a dělat nevidim neslyšim, když za humny zuří válka, není pro vlastní ochranu zrovna nejideálnější, protože bohatství ani vlivné postavení neposkytnou dostatečnou záruku bezpečí a svobody. A i když se nestravujeme výlučně košer ani se v sousedním státě nedere k moci podivný týpek se směšným knírem, měli bychom mít na paměti, že pštrosí jednání v nepravý čas může vést k záhubě. Vittorio de Sica toto poselství proložil romantickým příběhem v nenásilném a rozjímavém pojetí, viditelné zlo se odehraje jen v mysli diváků, kteří narozdíl od hlavních postav vědí už od idylického začátku kam osudy filmových hrdinů směřují. Nenápadný, ale důležitý snímek s razantním dopadem, platný v každé době. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Ach, ne... Vážně by mě nenapadlo, že Vittorio De Sica, který si ve své komedii/parodii Hon na lišku (1966) docela trefně utáhnul z různých vyprázdněných rádoby artových filmů, filmařů a kritiků, natočí o 4 roky později snímek, který místy přesně takový film i připomíná. Akademici z Berlína i USA se poklonili s připravenými soškami, ale já si nemohu pomoct, neb tohle drama mi připadalo co do vykreslení postav velmi povrchní a zpracování podané (snad až na samotný závěr) bez silnějších emocí. Holokaust přitom určitě považuji za jedno nejsilnějších témat dějin minulého století, ale pokud právě film s tímhle tématem budí spíše chladné dojmy a jeho sledování nudí, o to více zamrzí ten promarněný potenciál. Navíc až na otce rodiny Finzi-Continiů zde židovské postavy, resp. jejich protagonisti na čele s Dominique Sandovou, vůbec nevypadají a ani ničím nepůsobí jako Židé. A je mi líto, ale za pěkné prostředí, občas zdařilé záblesky vizuální stránky a několik silnějších momentů uprostřed dlouhé ušmudlané poetiky tenisu a bicyklování mladých či zámožných majetků starších, nemůžu dát vysoké hodnocení. Ani díky závěru, který na mě zejména ve scéně se setkáním v čekárně i zapůsobil, jsem se nakonec nedokázal vyšplhat na 3 hvězdy. [50%] ()

Galerie (15)

Zajímavosti (1)

  • Natáčanie filmu prebiehalo v meste Ferrara. (dyfur)

Reklama

Reklama