Zloději kol

Ponurý příběh poválečného Říma. Namačkané tramvaje plné nezaměstnaných lidí na pokraji bídy. Lepič plakátů Ricci se svým synem hledají ukradené kolo, na němž závisí Ricciho další zaměstnání. Přestože po sledu mnoha událostí se dostávají až k zloději, kolo nezíská ani po té, co se zoufale pokusí ukradnout jiné a je sám chycen. Protentokrát je vše ztraceno. Příznačné pro toto klasické dílo italského neorealismu, jež vzniklo podle námětu Cesara Zavattiniho je také to, že De Sica obsadil hlavní role neherci najatými mezi nezaměstnanými přímo na ulici, kteří svým výkonem ještě gradují jeho autentičnost. (28.09.2004)

Bez sentimentu ukázaná povojnová tvár talianského veľkomesta v scenári Cesare Zavattiniho, kde je na malej ploche dokonale vykreslená bezútešnosť a nešťastie muža, ktorému ukradnú bicykel. Ten potrebuje k práci, inak je opäť nezamestnaný. Film ani po toľkých rokoch nestráca na sile, nebojím sa povedať, že sa jedná o jeden z najlepších talianskych filmov vôbec. (16.09.2009)

Vittorio De Sica nás zavádí do poválečné Itálie, kde se dře bída s nouzí. Lidé jsou na tom velmi špatně a nepohrdnou žádnou z nabízených prací. Film mi trochu připomíná o víc než půlstoletí mladí Božské děti. Tam jsou dětské botičky pro malého chlapce alfou a omegou života. Zde se jedná o kolo, pro které by hrdina filmu snad i zabil, neboť jen díky němu má práci. Každý se živí jak umí; je zde vědma, která říká lidem nesmysly, jim ale v tíživé situaci nic jiného nezbývá, než si jít pro radu, ze které nebudou moudří. Italský neorealismus ve své nejčistší podobě. Z osudu zobrazovaných lidí můžeme mít leda tak depresi. A jak už to tak chodí, zloděj se zdálky směje, zatímco poctivka dostane na hubu. Báječně natočeno! (10.05.2009)

Prvé stretnutie s Talianskym neorealizmom dopadlo lepšie než som čakal. A keďže sa po internetoch na viacerých miestach uvádza Zlodeji bicyklov ako šablónovitá vzorka tejto vlny, neváhal som. Snímka zachytáva nevšedným spôsobom všedné problémy obyvateľov povojnového Talianska. Však realizmus nie? Zobrazuje chudobu, núdzu o prácu, starosť o rodinu a vďaka tomu aj pohľad na zločin z iného uhla ako právneho. Morálneho, no neprikláňa sa na žiadnu stranu. To čo tu tvorca zachytil platí do dnes. Zúfalý človek robí zúfalé činy. (24.11.2018)

To východisko se může zdát směšné. Muž dostane práci a potřebuje k ní kolo. Jenže to kole je mu ukradeno. Dnes by nad tím člověk mávnul rukou, ale právě to, že hrdina filmu nad tím rukou nemávne a ani mávnout nemůže, to vytváří krásný a krutý obraz dobové Itálie. On kolo potřebuje, protože jinak z něj bude zase chudák bez práce. Lidská výpověď o světě, kde není pro každého člověka místo. Alespoň ne takové, jaké by si přál a potřeboval. Je nesmírně děsivé, že to je svět náš a ne zas tak moc vzdálený. (07.10.2014)