Jako nikdy

Schmitzer, Špalková, Kazety a smrt. Výtečná kombinace plná bolesti, zmaru, ale i citu a porozumnění. Co mě trošku sejří je volba zaškatulkovat celé mužské osazenstvo (včetně umírajícího Schmitzera) do rolí asociálních nekňubů. V kontrastu s tím sice ženy vypadají mnohem vyrovnaněji, celek však postrádá soudržnější reflexi. Ale možná se mi to jenom zdá… asi proto, že sám jsem občas takový asociální nekňuba taky. (20.02.2015)

Mám ráda Jiřího Schmitzera a vážím si jeho herectví, ale v tomto snímku mi přišel trošku jako rekvizita.. Bohatě stačilo jen to jak "nemocně" vypadá a prohodit pár kousavých poznámek.. Holky si to zase herecky vynahradily a na Petru Špalkovou a Taťjanu Medveckou se hezky dívalo.. Mrzelo mě, že nám film ukazuje příběh, nikoli jeho podstatu.. Navíc přikládá do kotlíku více postav, než by bylo třeba.. Hodně mi připomínal mnohem silnější díl seriálu "Soukromé pasti" s Bartoškou, kde se řešila eutanazie, tady šlo spíš o vztah dvou rozdílných žen, které spojuje jeden umírající muž.. Hlavní téma příběhu asi je, jak mladá, relativně pohledná a živá žena může milovat a zůstávat s nerudný, nevzhledným, nemocným a starým mužem - budete se divit, ale tohle chápu, jen nám to film bohužel hlouběji nezdělil.. Další linií je vztah bývalé a současné milenky, které spolu dokáží díky muži vcelku civilizovaně vycházet.. Vztah manžela, který toleruje své ženě pečovat o bývalého milence.. Vztah syna k nenáviděnému otci na smrtelné posteli.. Rozhodně zajímavé téma, které stojí z zpracování! (06.02.2014)

Komorní snímek, kterému by paradoxně prospěla ještě větší komornost a především neklouzání po povrchu. Odcházení, pravá tvář lásky, vztah otec syn... No, nakousne se toho mnoho. Většinou ovšem zůstane pouze u toho nakousnutí, byť jednoho každého chutného. Ovšem raději bych sice méně soust, ale o to vydatnějších. Nerozpínat to postupující stopáží na další postavy a naivně nahlížet na nadčasová témata, ale zůstat na ploše netradičního vztahového trojúhelníku Karla - Vláďa - Jaruna, tak to by bývalo bohatě stačilo. (16.09.2013)

Komorní drama, kterému plně porozumí asi jen jeho autoři. Další z řady filmů, kde je vlastně konec naprosto jasný a jen se na něj celý film čeká. Různé dramatické momenty filmu, vlastně celkový děj, je jen taková výplň. Místy se na ní kouká dobře, místy je uspávací a místy si člověk říká, proč tam tu scénu vůbec dali (na konci v debatě s tvůrci bylo jimi řečeno, že tyto záběry byly plné symbolů a významů. chápou je ale asi jen oni). Ano, to že snímek chce věrně zobrazit realitu, tak jak postupné strádání člověka opravdu je, je zcela zřejmé. Zakomponovaná životní partnerka Karla, dávná milenka Jaruna a postavy Holasového syna s družkou + rodinou Jaruny působí i místy svěže a hlavní linii filmu i odlehčují. Snímek nabízí i takové vtipně milé scény jako je ta s rybama, které se synova družka snaživě snaží zabít a nebo návštěvu pana cyklo-faráře. O občasné vtipné dialogy naštěstí také není nouze. Celkově ale divák spíše v křesle u snímku usíná a jeho přáním několikrát je, aby už Vladimír Holas (kterého mimochodem Jiří Schmitzer zahrál perfektně) konečně umřel a snímek mohl skončit. Po odchodu z kina si ale položí jednu otázku: Jak se mi snímek líbil? Jako nikdy... (17.09.2013)

Snímek "Jako nikdy" trpí klasickými příznaky něčeho, co já označuji "český film". Naše tuzemská kinematografie mě totiž stále ujišťuje v tom, že poslední dobou za moc nestojí (čest výjimkám) a když už je film dobrý, tak je to buď komedie, nebo drama. Tento film sice drama je (nebo to alespoň tvrdí jeho tvůrci), ale když jediné dobré scény působí spíše tragikomicky, tak je asi něco špatně. Film je totiž hutně proložen zdlouhavými až nudnými pasážemi, nebo vyloženě "WTF" momenty, o kterých nemáte tuchu, co tam vlastně dělají. Samozřejmě, tvůrci filmu v následující panelové diskusi vysvětlili, že film je plný symbolů a i ty zdánlivě prázdné záběry kamerou něco znamenají. Dobře, beru. Avšak to nic nemění na skutečnosti, že mě film celkově nudil a někdy jsem si v duchu říkal, jestli paní Bidlasová ten scénář nepsala pod vlivem. Proč tedy film vidět? No, herecký výkon pana Schmitzera stojí za to (i když se podle slov producentů ani moc přetvařovat nemusel), o hlučné hádky plné sprostých slov není nouze a na Janu Pidrmanovou se hezky dívá, obzvláště když morduje nožem ryby. Za mě 2* (16.09.2013)