Jako nikdy

"Co nespíš, je půl čtvrtý. Promiň, že jsem Tě vzbudila. Čím bys mě vzbudila? Já nevím, asi jak nespím. Jak přemejšlím. To je asi blbost,co?!" --------------------- "Vím proč s Tebou jsem. Někde v Tobě, uvnitř, v hloubce, je ukrytej kus diamantu. I když ho schováváš a zabíjíš, tak já vím, že tam je.." ---------------------"Dáš si čaj? Dám si rum. Hm, a je to rozumný? Ne!.." Áno, ako píše Murro, toto na papieri fungovať nemohlo a ak film niečo zachraňuje, tak sú to herci. Mimochodom, extrémne zle zostrihané. A že Zdeněk Tyc vie...a ako výborne, však Vojtěchu ! (02.03.2014)

Zase jednou po dlouhé době český film, který stojí za to vidět! Základem je výborný scénář, kde vše dává smysl a vychází z psychologie postav. Ty se nám sice nemusí líbit, ale o to působí životněji. Což je samozřejmě z velké části zásluhou výborných herců (a teď nemluvím jen o třech hlavních a dvou vedlejších rolích, ale i o těch, kteří se objeví třeba jen v jediné scéně), ale i spolehlivého režijního vedení. Drama o umírání prosté patosu asi v kinech nic nevydělá, ale mezi všemi těmi zaměnitelnými napůl dramaty a napůl komediemi suverénně vyniká (90%). (27.09.2013)

Hloubavé myšlenky pokroucené prapodivnou psychologií a slibně drásavé téma zničené pochybnými hereckými výkony. Nic proti Schmitzerovi nebo Špalkové, kteří svoje party doslova dřou, ale když na jednu poctivě odvedenou scénu připadnou dvě ukřičeně odcizující, nemám moc kde brát. Producent Ondřej Trojan se po projekci nechal slyšet, že se podařilo stvořit něco, co se v tuzemsku těžko hledá, ale na světových festivalech je toho hodně - tedy dobře natočené drama o smrti a umírání. Já ho ale v těch desítkách zbytečně unavujících záběrů na sklenice, kola a krajinu nenašel. (16.09.2013)

Komorní snímek, kterému by paradoxně prospěla ještě větší komornost a především neklouzání po povrchu. Odcházení, pravá tvář lásky, vztah otec syn... No, nakousne se toho mnoho. Většinou ovšem zůstane pouze u toho nakousnutí, byť jednoho každého chutného. Ovšem raději bych sice méně soust, ale o to vydatnějších. Nerozpínat to postupující stopáží na další postavy a naivně nahlížet na nadčasová témata, ale zůstat na ploše netradičního vztahového trojúhelníku Karla - Vláďa - Jaruna, tak to by bývalo bohatě stačilo. (16.09.2013)

Áno, môžeme sa radovať, že to nie je také prvoplánové a tézovité ako napríklad posledné Hřebejkové filmy, môžeme sa radovať, že existujú českí herci, čo sa neboja ukázať aj vrásky a svoje zhuntované telo, a že je to po dlhšej dobe český film, pri ktorom sa vám nechce utiecť po štvrtine z kina, ale na druhú stranu treba povedať, že je to iba elegantne natočený midcultík, také poslabšie Šepoty a výkriky a vlastne jasný signál, že Tyc nikdy nevyrastie zo svojej detinskej lásky k tomu typu autorského filmy, aký už nemá najmenší zmysel nakrúcať. Nechýba úzkostlivá sláková muzička, ani klišé o vzťahovom odcudzení alebo motivácie potratom. Kto chce vidieť skutočne brilantný film o zomieraní, nech si pozrie Dresenovú Konečnú uprostred cesty. (13.11.2013)