Režie:
Zdeněk TycScénář:
Markéta BidlasováKamera:
Patrik HoznauerHrají:
Petra Špalková, Jiří Schmitzer, Taťjana Medvecká, Marek Němec, Jana Pidrmanová, Zdeněk Palusga, Marek Taclík, Pavla Beretová, Luboš Veselý (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Strhující příběh jednoho krásného léta, během kterého by se nechtělo umírat nikomu, natož tomu nejtvrdšímu samorostu. Pro tento komorní film jsou klíčové tři postavy, vedle hlavního hrdiny jsou tu dvě ženy. Karla, asi pětatřicetiletá, je svému životnímu partnerovi něčím podobná: malířka, bohémka, pro ostrá slova nejde daleko. Kontrastní k těm dvěma je Jaruna, vdaná asi pětapadesátiletá žena, zdravotní sestra. Kdysi byla milenkou pana malíře. Tato trojice vede marný boj se smrtí, bojují sami se sebou a současně mezi sebou – což přináší každému z nich určité očištění.
Na začátku vidíme malíře Holase, jak se ještě pokouší kreslit, tvořit, jak se vzteká, že už nemá sílu. Netuší, že jeho energie začne mizet jako voda v písku, že vše půjde tak rychle. Okolnosti ho stahují do postele, která bude smrtelná. Ještě se párkrát nechat vytáhnout před barák, aby viděl oheň, hvězdy...
Dvě ženy v jeho blízkosti se k sobě postupně přibližují. Jsou rozdílné, ale nikterak jim to nebrání soustředit se na to, co je opravdu důležité.
(Česká televize)
Recenze (180)
Pokud umíráte, nemusí váš odchod být romanticky s potokem slz, nostalgický s národním patosem ani heroický a glorifikovaný. Vladimír Holas, kdysi malíř, dnes jen chátrající troska je svou nemocí zmítán realisticky neúprosně a nemilosrdně. Podobně tvrdě a nemilosrdně se chová ke svému okolí a je velmi těžké ho míti rád. Osobně bych mu klidně i jednu vrazil, aby přestal být hnusný na těch pár, co se mu snaží jeho poslední dny nějak prosvětlit. Herecké výkony jsou jasně na ocenění, ale pro běžného diváka je film příliš depresivní a temný. ()
Zajímavej =(surově drsnej) film o smrti a smiřování se sní a o ne vždy úspěšných pokusech srovnání se s blízkými. Pan Schmitzer ve své, v poslední době, tradiční roli hulváta a hajzla, v tomhle případě hulváta a hajzla, kterého nezmění ani hodně rychle se blíží se smrt. ()
Mně se prostě ta Špalková líbí jako herečka i jako baba. O Schmitzerovi jsem neměl pochyby a Medvecká byla taky dobrá. A Berounsko je jedna z mých oblíbených oblastí, takže za mě OK. ()
Depresivní vyrovnání se sebou i mezi sebou.Skvělí herci,temné téma,ale žádné patlání a dlouhé vysvětlování. ()
Jiří Schmitzer hraje Jako nikdy. ()
I když se to zprvu nezdálo, nakonec musím říct, že mne to opravdu hodně vzalo - a to především díky vynikajícím "civilně" působícím hereckým výkonům a zřejmě i dokonalé režii. Je to jeden z "nejhustějších" filmových příběhů, jaké jsem kdy viděl... Film neohromí ničím jiným, než samotnou sílou příběhu a skvěle zpracovaným koncem, který není ani kýčovitý, ani přitažený za vlasy - poslední minuty dají vlastně tu pravou sílu a význam celému dění předtím. Bez pochyb 5 hvězd. ()
Neurazilo, nenadchlo. Průser to není, zázrak to taky není. ()
Film hodně o frustraci z nenaplněných představ, plánů. Žádná z hlavních postav si tu nepřiznává, že ke své nenaplněnosti silně přispěla svým sobectvím a svým způsobem rozumem mezi nohama. Některé Schmitzerovy hysterické výbuchy mě poněkud rušily, asi je měl naporučeny. Věřím, že by je sám herec volil umírněnější a předvedl by je s ohromujícím efektem, protože u něj vidím směřování do kategorie, kdy se herec nepitvoří, nekvílí, ale hraje jakoby pouhou přítomností. Jeho výkon docela ční nad ostatními, na opačném konci kvality se mi ztrácí Marek Němec. K 80% mě dotlačilo pár momentů, jejichž realizaci musel mít na svědomí někdo s osobní zkušeností; momentů, které nelze nastudovat. V ty chvíle i kamera stojí v pozoru a divák si musí klást s Werichem otázku: Je člověk nakonec jen takové veliké hovno? ()
Reklama