Pianistka

Jsme lidi (?!?). Každý je nějaký, a Pianistka je toho výborným příkladem. Drsné svědectví podivínské muzikantky se nemusí líbit každému, reflektuje ale "obyčejný" příběh člověka z davu, a záleží na osobním přístupu diváka, jak se nechá filmem pohltit a co jej znechutí/dojme. Na poměrně jednoduché téma přemrštěná stopáž... (09.09.2011)

Když si pročítám komentáře na Pianistku musím smutně poznamenat, že z obsahu filmu se uchytil především "hnus ze sexuality perverzní ženštiny". Takže hnus necháme stranou, vyvážíme to docela jinou interpretací: Haneke měl s Jelinekové knihou vyšší ambice než pouhou adaptaci, a k tomu potřeboval dostat na plátno mentální a osobnostní rozsah. Zamysleme se nejdříve nad tím, jakými prostředky lze dnes na plátně zdůraznit temnou stránku osobnosti. Brutralita, sadismus vás neponižuje ba naopak, a co kdyby to byl třeba perverzní muž: neštěkne po tom ani pes, platí totiž, že genderově k mužům "perverzivo" jaksi neodmyslitelně patří a bylo by to tudíž k smíchu - takový ubožák! Jaksi jediná varianta spojení nízkého s vysokým je žena a perverze a takováto žena, která prožívá celé své složité a mnohorozměrné já, se nikdy neodvážila někoho či něco chtít, protože tušila, že takový život je jí odepřen. Na druhé straně muž (taková partie!), který je duševně i fyzicky krásný a vyrovnaný, který nicméně postrádá jakýkoli rozměr, jakoukoli bolest a zkušenost. Ti dva se setkají - oběma to otřese. A ta žena se pak vrací do své každodenní tragedie, kterou bude palčivě prociťovat do konce života, ale bude cítit, že žije a bude cítit, že ví. Muž se tragicky navrátí do své blažené nevědomosti a odžije průměrný a spokojený život. Otázkou je: Na čím místě byste raději byli a na čím místě jste. (22.11.2008)

Smekám před Isabelle Huppert, protože ta je právem jednou z nejuznávanějších evropských hereček. A opět dokazuje proč. Je ve své roli tak uvěřitelná, že od teď pokaždé, když se někdo zmíní o nějaké té sexuální obsesi, tak si vzpomenu na ni. A už nikdy, nikdy, nebudu moct s klidným svědomím "sedět" v autokině a "koukat" na film... ;o) Snaha šokovat je evidentní, ale tohle všechno si tvůrci nevycucali z prstu - probuďte se - tohle je skutečnost. A je snad někdo šokován skutečností? Šokován tím, co je v některých z nás? Pokud ano, pak je jen dobře, že jsou tady filmy jako je tento, aby mu otevřeli oči. Sice jsem celou dobu jen chválil a filmu se zastával, ale hodnocení tomu odpovídat nebude. Proč? Děláte si srandu? Myslíte, že jsem se u filmu bavil? Že ho budu chtít vidět znova? Děkuji, zaplatím. Jedna pořádná deka mi stačila... [duben 2006] (09.04.2006)

Táto snímka je chladnejšia ako psí čumák. Ide o porno bez pornografických scénok. Neviem ako je možné nakrútiť takýto protikladný paradox, ale Michael Haneke to dokázal. Je to nehorázne ťažké na psychiku hlavne s toho dôvodu, že to má na sexuálne deviácie veľmi znamenite realistický pohľad. Nič tu nie je prehnané, nič sa nezveličuje ani neskresľuje. Proste snímka sleduje cestu, navonok, chladnej učiteľky klavíru a jej študenta, horlivého láskou. Táto pani učiteľka je sexuálne frustrovaná, žije vyše 30 rokov iba zo svojou matkou. To sa na jej charaktere zapísalo. Keď sa učiteľka a študent zblížia natoľko, že spolu komunikujú o svojich túžbach ona bez akýchkoľvek zábran predhodí pred neho všetky svoje sexuálne sny.. . Sado-maso scénky v ktorých nebolo ukázané takmer nič sa mi viac sprotivili ako scénky v plnom zábere pri iných filmoch... Haneke to vie. (29.12.2014)

V době vzniku filmu, před 19 lety, musel v divákovi vyvolat buď velké znechucení nebo nadšení. Určitě ho ale nenechal v klidu. Dnes, kdy se na nás sexuální úchylky ve smyslu LGBT valí horem dolem, není film nic mimořádného. Zkrátka jen další sexuální úchylka, popsaná a "zlidštěná". Isabelle Huppert ovšem hrála skvěle, stejně tak její matka v podání Annie Girardot. A taktéž mladý milovník v podání Benoita Magimela hrál bezvadně. (08.06.2020)