Sedmý kontinent

Môj štvrtý film od Hanekeho. Už po prvých troch som ho zaradil do mojej Top 10 a Siedmy kontinent iba potvrdil, že to bola dobrá voľba. Hlboko ma sklamalo iba jeho 71 fragmentov. Práve Siedmy kontinent (alternatívny názov Cesta do Austrálie je tiež nápaditý) mi pripadá ako nejaká skladačka, mozaika, u ktorej každý pridaný kúsok približuje divákovi hrozivú podobu výsledného diela. Obraz spokojnej rodiny, žijúcej v materiálnom dostatku začína deštruovať pre mnohých nepochopiteľná žieravina, ktorej účinkom sa plánovite, systematicky (inak to aktéri snáď ani nevedia) približuje neodvratný koniec. Ešte aj rybičky na koberci, tak ako v správnej tragédii, poskytli chvíľkovú nádej, že to nakoniec neskončí až tak zle. Ale Haneke, to je kat všetkých nádejí. Pre niektorých ľudí by mal byť na recept. (14.12.2010)

Tak svým debutem mě Haneke dost zklamal, jeho zde na čsfd nejlépe hodnocený snímek se mi ze všech mnou zatím viděných líbil nejméně. Jeho možná dobře myšlená demonstrace všedního zoufale stejného a nikam nevedoucího života jedné rodiny byla k unudění. Pořád jsem čekal, kdy příjde zlom, který ve mně spustí citové pohnutky a pečlivě sledoval všechny detaily, které k němu měly pravděpodobně přispět. Ano, půl hodinu před koncem TO přišlo; série bezdůvodného konání na jehož konci čekal akt, který by se dal lehce vykonat bez toho všeho povyku (pro nic) kolem. Žádné objasnění, však on si hloubavý divák sám vymyslí nějaké perfektní odůvodnění a bude fascinován tímto filmem. To si nejspíš režisér představoval, ale já mu nato rozhodně neskočím. A hlavní hrdinové? Divně napsané postavy s pochybným jednání nevyvovávající žádné sympatie ze strany diváka, spíše naopak; Muž mě svým prvním neúspěšným pokusem o "ukončení" vytočil a v mé hlavě zněl úpěnlivý hlas, aby to už "sakra udělal pořádně". Dost dobře nechápu, že právě tímto filmem se Haneke proslavil a téměř všichni tady jsou ze Sedmého kontinentu tak unešení. (15.07.2011)

Hanekeho rukopis už trochu znám, ale že mě převálcuje poslední půlhodina jako tsunami, jsem přece jen nečekala. Přiznávám, že jeho pozdější tvorba mně je trochu bližší, ale na druhou stranu má Haneke můj obdiv, protože v dnešní době by to zrežíroval možná ještě drsněji, protože rozklad rodin je pandémií dnešní doby a jsem přesvědčená, že třeba film Funny games je dalším dokladem jiné, podobné pandémie. Velmi depresivní a na noc nedoporučuji. (14.09.2015)

Všetko toto, čo mi tu naservíroval Haneke mu beriem, ale neviem to pochopiť. Jasné, že za to môže aj doba, ale podľa mňa je to všetko o ľuďoch a v ľuďoch. Aké si to urobia, také to majú. Také ticho aké bolo u nich doma ráno pri vstávaní, ticho aké bolo v aute počas umývania auta ... to je u nás doma nepredstaviteľné. Natočené to bolo tak dobre, že film vôbec nemusel obsahovať hovorené slovo, všetko to bolo zrejmé len z obrazu. (13.09.2015)

Brilantni zobrazeni stereotypu. Behem sledovani filmu jsem si nejednou vzpomnel na Bergmana a jistou tvurci podobnost. Posledni ctvrtina filmu (od demolovani bytu) je neskutecne depresivni a nechutna. Pokud se opravdu jedna o film natoceny podle skutecne udalosti, jak je na konci uvedeno, tak klobouk dolu pred Hanekem, lepe to snad ani natocit neslo. Film, na ktery divak nezapomene a ktery drtiva vetsina uz nebude chtit nikdy videt, vcetne me. (26.07.2015)