Intimita

Tak tohle jsem nečekal. Hodně špatný film, který na plné čáře přejede můj oblíbený Pornografický vztah. Patrice Chéreau se nám snaží ukázat jednoho muže, který udržuje vztah s neznámou ženou. Po určité době se rozhodně poznat její soukromí a to vyvolá velké změny. Film, který hodně čerpá z Posledního tanga v Paříži se snaží muže ukázat trochu jinak, jako homo sapiens, kteří se dokáží zamilovat. Mě film naprosto neoslovil, protože užívá sexu jako nástroje k ničemu. Hlavní mužská postava stále někam kouká a málo mluví a jeho postavu si moc nezamilujete. Slečna nebo spíš žena, kterou obdivuje a do které se zamiluje není ženou krásnou a ani nijak zajimavou. Z toho všeho mi vyplývá , že vznikl další zbytečný film. Agresivní a syrová verze reality je až přehnaná(kdo v dnešní době jen leží doma a čeká až přiběhne jeho neznámá společnice kterou vidí jen jeden den v týdnu? když chcete ukázat realitu musíte si na to přivolat potřebné nástroje a nápady...) a dojíždí na svojí nudnost. (31.08.2006)

„Jmenuji se Buck a přišel jsem na šuk“ . S ženskou verzí této hlášky by mohla do dveří vcházet hlavní hrdinka (ne)romantického (skoro)porna Intimita. Erotické scény jsou syrové, nepřikrášlené, těla herců „nevyretušovaná“. Erotických scén je v první polovině hodně. Dost na to, aby zajistily, že film vzbudí na kdejakém festivalu dostatečný rozruch. Nevím, jestli byly samoúčelné, protože ani přesně nevím, o čem to celé mělo vypovídat. Všichni tady strašně lžou? Nebo, když už jsme u těch Samotářů: „Lidi tady málo hulej?“ Ne, tohle asi fakt ne, hulení tam bylo dost a ve všech možných podobách. Spíš to bude mít co dočinění s mezilidskou komunikací, s tělesnou i duševní. Nepřipadalo mi to nějak úžasně zrežírované. Hodně chladné, odtažité, nezajímavé – ano, navzdory několika zajímavým polohám nezajímavé. Herecké výkony odvážné, nikoliv strhující. Fakt nevím, snad jedině jestli máte při sledování porna výčitky svědomí, můžete zkusit tuhle umělečtější variantu. 60% Zajímavé komentáře: Radko, Martinius (21.04.2008)

Ještě než jsem film viděl, tak mi známí tvrdili, že jde o film prosycený sexem. Po vzhlédnutí ten pocit rozhodně nemám. Sex ve filmu hraje přesně takovou roli, jaká je nutná pro dokreslení životní situace hlavních hrdinů. Film je třeba vnímat jako sondu do života dvou lidí, kterým jejich život nepřinesl naplnění. Bezradně tápou svým životem skrývajíce se za maskou všednosti. Jejich život ztratil elá a náboj. Trpí citovou otupělostí a jsou proto ochotni "šlapat" na zbytky svých citů, viz. sexuální scény. Jejich prázdnota je však na konci filmu dostihne a oni jsou nuceni vyjít se svými city na povrch. Teprve tehdy se ukáže bolestná pravda jejich středečních setkání. Jejich "vztah" se hroutí a stává se další bolestnou zkušeností jejich života. (06.03.2006)

Je těžké psát o tomto snímku a nesrovnávat ho s Pornografickým vztahem a vlastně to ani dost dobře nejde. Komorní Pornografický Vztah je uhlazenější, lyričtější, jemnější a podvědomě divák akterům drží palce... Intimita? Ó ano, je tam mnoho věcí k přemýšlení či k zamyšlení, které se nesdělují, protože jsou osobní, ale film jako takový? Rozpačitost. Ano, milostné scény byly značně realistické, gradující tempo s očekávaným závěrečným hustým vyvrcholením také, ovšem nesorodost hlavních postav mě rušila ať už milenec-milenka, manželka-manžel? Proboha Ti se hledali až se našli.... :-( nebo měla hlavní hrdinka manžela jako výhru v charitativní loterii? A kde přišla k tomu milenci, který se obklopuje taky podivnými týpky.... Nakonec vypadne z plejády postav paradoxně lidsky a rozumově ve smyslu života a jeho zákonitostí nejlépe Jayoův kolega z baru - mladý francouz a gay. Ať je to jak je to, tenhle film je přesto velmi zajímavý a bezesporu stojí za vidění, kladem je taky muzika... Slyšet Clash a jim podobné je dnes už unikum... :-) 70% (06.01.2005)

Vítězný snímek na berlínském festivalu. Prý byl z otevřených sexuálních scén skandál. Režisér si vzal z knižní předlohy jen základní motiv muže, který opustil rodinu a žije sám v neútulném bytě. Provozuje milostná setkání s anonymní ženou. Tento motiv byl převzat z povídky Nightlight. Vztah se postupně skrze milostné scény mění a Jay začíná pátrat po identitě ženy, a tak chce překročit vzájemné hranice vztahu. Po milostných scénách, které nám hezky ukazují psychologii odcizených postav vidíme hlavní postavu jako osamělého poustevníka v davu londýnských ulic. Hlavní atmosférou příběhu je tedy téma samoty. V druhé části se pozornost přesouvá od Claire spíše na Claire. Mužský pohled se tak vyvažuje. Vnitřní život postav nám je tak trochu nedostupný. (10.01.2018)