Žlutá ponorka

"Once Upon a Time… or Maybe Twice" Ze strany George Dunninga to byl vlastně geniální tah. Dal dohromady film, který nemá (mít) smysl, k čemuž mu posloužila těžko zařaditelná animace a hlavně animace stejně jako hudba od Beatles nestárnoucí. Mile nonsensový, lehce pohádkový a těžce psychedelický příběh drží pohromadě krom čtyř brouků také typicky britský humor, občas na hraně dadaistických hrátek. Dnes, kdy Ponorka proplouvá bezbřehými vodami internetu a není problém ji všelijak pokoutnými způsoby zhlédnout, vyznívá jako zábavná kuriozitka, jako přidrzlý úlet jedné bandy dost slavné, aby si jej mohla dovolit. Ale představa, že na ni před několika desítkami let chodili nic netušící lidé do kina a za peníze (!), mi přijde krutá a až zlomyslně úsměvná. Kdoví, třeba Ponorka vypovídá o své době mnohem více, než jsme si ochotni připustit. Třeba byla zlatá šedesátá skutečně dobou „shiny happy people“, jež se všichni vznášeli v oblacích (v jedné velké žluté ponorce), omámeni snadno dostupnými halucinogeny. Potom by Ponorka byla nejvýstižnějším zachycením nálady své doby. Groovy! 75% Zajímavý komentář: Karlos80 (09.08.2008)

Z tolika barev, tak rychle se za sebou střídajících mě bolela hlava a oči. Ať už nazveme tento počin jakkoli - psychedelický, surrealistický, dadaistický - je to jedno. Prostě ve filmu šlo hlavně o písně Beatles, které zbožňuju a o ty barvy. Co se týče děje, asi tam měl nějaký být, ale já ho teda moc nepostřehla. Píseň Yellow submarine se vám ale vryje do hlavy po zbytek večera. (04.07.2012)

Jedna z nejzajimavejsich scen je ta hned zezacatku, kdy modra monstra utoci na Peperlandii a kapelnik se uklidnuje tim, ze na jeho kvarteto by prece tihle zrudy nezautocili. Jde o narazku na Mnichov, anebo spis o vseobecnou myslenku, ktera stoji na zacatku kazde valky? Kazdopadne Yellow Submarine se pohybuje nekde na hranici hraveho surealismu a pop-kultury sedesatych let. Vysledkem je hrava animace a zejmena skvela muzika Beatles, ktera oslovuje i dnesni generaci. (18.09.2011)

Mám rád Beatles a mám rád i animované filmy, ale film Yellow Submarine na mě nezapůsobil v dnešní době asi tak, jako na diváky z let šedesátých a sedmdesátých. Vizuální stránka je samozřejmě unikátní a působivá a hudba Beatles zase podmanivá a veselá, ale nevím, moc mě to nevtáhlo. Ovšem hlášky padají občas skvělé, hlavně Ringo perlí :-). (01.10.2013)

Zatím mé druhé filmové setkání s liverpoolskými Brouky a oproti Pernému dni úplně jiný filmový zážitek. Musím říct, že je Yellow Submarine na můj vkus až příliš hippiesácký. To neříkám proto, že bych měl proti té době nějakou averzi, ale myslím si, že nebyl zrovna dobrý nápad, založit celý film od A do Z jen na prezentaci určitého životního přesvědčení. Ponorka totiž taková opravdu je, od námětu přes animaci a dialogy až po znuděný namluvený komentář, díky kterému máte místy pocit, že ležíte po celonočním flámu nataženi v houpací síti v jedné místnosti s Johnem, Paulem, Georgem a Ringem, kteří vám z polospánku vyprávějí improvizovanou pohádku. Po hudební stránce ovšem není filmu co vytknout a kromě hitovek Yellow Submarine a All You Need Is Love mě potěšilo zařazení i méně známých písniček. Přesto bych asi udělal lépe, kdybych si rovnou pustil cédéčko... (01.10.2010)