Máme rádi Česko

Je to již tisíckrát viděná estráda pro chudý prostý lid; potrava, kterou panovníci krmili své poddané v dobách svých přešlapů, aby odvrátili pozornost. I zde tento pořad plní podobnou funkci a snaží se odvrátit pozornost diváka od ostatního televizního hnoje a pečlivě směrovat jeho vkus tím často "správným" a "slunečným" směrem. Nic světoborného ani originálního zde k nalezení není. Mnohokrát zde zazní trapný vtip a stojící publikum jako stádo ovcí pobroukává větrem ošlehanou píseň mnohdy zemřelých českých bardů. Věčný souboj pitvořících se Kotka a Prachaře doplňují (občas i bystré) tváře českého šoubyznysu, aby předvedly své (ne)znalosti, což je někdy skutečná zábava. Spíš než vědomostní soutěž bych to tedy označil za vkusně trapné divadlo, ale to už k naší české povaze tak nějak patří, tedy bych to okamžitě nezavrhoval. A když přivřete obě oči, i to kuří, je to i stravitelné, což samozřejmě záleží na skvadře nalosovaných hostů v obou týmech. Bouček je asi jediný stabilně kladný aspekt této záležitosti, jenž svým typicky Rosákovským humorem drží vysoký standard. V mých očích si Máme rádi Česko zaslouží průměrné hodnocení. Je to tak mezi dvěma a třemi hvězdami, tak trochu přihodím, aby nám umělci nebrečeli. 50% (09.04.2021)

V porovnaní s Milujem Slovensko pár vecí lepších a niekoľko horších. Prachár-Buček-Kokotek nie sú tak silná trojica ako tá dezolátska vedená Nikotínom, ale na druhej strane majú Česi profesionálnejších spevákov, ktorí sa snažia prezentovať hlavne pieseň a nie seba ako u nás tá ružovovlasá slonica. (23.06.2024)

Viděl jsem jeden díl - obraz bídy a utrpení. Do studia přišla mimo jiné jedna rádoby celebrita, která svojí zemi nezná (co si to vůbec dovolujete po ní chtít??) , protože studovala "na italském gymnáziu". Ale to nevadí, má přece IQ změřené na 130 - inu IQ tykve je patrně vyšší než jsme si dosud mysleli. A tak je to v tomto pořadu i s mnoha jinými... (26.05.2013)

Nových zábavných pořadů je jako šafránu a tak se i já občas na tuto soutěž podívám a to od doby, kdy se Jakubovým protihráčem stal Vojta Kotek. Kromě toho, že se zasmějete nevědomosti soutěžících, se občas i něco zajímavého dovíte, třeba to, že Pražský hrad má více než 6 000 místností. Taky mě potěšila hudební část pořadu. Mylně jsem kdysi soudila, že Václav Noid Bárta se dostal mezi pěveckou elitu jen díky přátelství s Lucií Bílou. Nikdy jsem ho neslyšela zpívat v muzikálech, proto je pro mne jeho současné účinkování v tomto pořadu příjemným překvapením a důvodem ke změně názoru. (29.05.2021)

Před sledováním jsem toho moc o této soutěži nevěděl, myslel jsem si, že půjde o hru typu milionáře, tak jsem začal doufat, že tu možná bude nějaká koukatelná soutěž, ve které se možná dozvím nějaké ty zajímavosti z České republiky, popř. Slovenska... Víc jsem se ani splést nemohl, vypadá to, že si autoři této estrády den před vymyšlením tohoto paskvilu zahráli nějaké deskové hry, jejichž principy neumětelsky zpatlali do televizního formátu - pár příkladů: Aktivity, Time's Up, Pass the bomb, no věřím, že jste na ně přišli sami... O opětovném obsazení pořadu těmi celebritami, které zrovna kopou za tuto televizi se radši rozepisovat nebudu, stějně tak jako o nedotáhlých pravidlech a jejich ustavičném nedodržování, nebo nadměrné stopáži s mnoha hluchými místy a milionem reklam, ještěže jsem je mohl všechny přeskočit (zlatý Time shifting) ... Takže shrnutí: Není co shrnovat, česká televizní klasika - okopíruj co můžeš a nepokaz to žádnou originální myšlenkou. (Nevím, co by bylo špatného na soutěži bez celebrit, kde by se za odpovídání na otázky nebo drobné úkoly dala vysoutěžit drobná peněžitá výhra ... české televize asi žijí v domnění, že se úbytek sledovanosti dá nahradit nárůstem reklam a tvořením levných nezajímavých pořadů...) (07.04.2013)