Ve spárech yakuzy

Táhlost je vyplacená neočekávaností a tím, že každou sekundou prostupují velice zvláštní emoce a zcizující prvek v podobě zásahů autorského Já do plynutí příběhu v podobě sebestředného auteura Kitana, kterého omlouvá vedle žertování vyhraněná opozice vůči všem a všemu - Kitano si utahuje ze svých nepřátel (cizího gangu), ale i ze svých pochopů a z diváků a víceméně si svoje příběhy podobně jako Woody Allen natáčí místo terapie. Čistě pro potěchu ega. (26.08.2008)

Ono to přesazení Yakuzy do ulic L.A. vypadalo lákavě, ale je to vlastně úplně stejné, jakoby Kitano zůstal v Tokiu, protože až na pár výjimek se to i na západním pobřeží USA hemží Japonci. A tudíž zůstává i stejný herecký projev, který ne každému sedne. Copak o to, pokud jde o střílení a různé kuchání, je všechno v pořádku a Kitano se svým kamenným výrazem vládne. Problém je, že pak jsou tu scény, kde medvědí mimika nestačí a ty emoce chybí i u ostatních. Pokud vám tedy nestačí klasické japonské řvaní. Ne že by se mi to nelíbilo, ale jen drsná syrovost mi v tomto případě nestačí. 60% (14.01.2018)

Klasická yakuzácká zápletka o vzestupu a pádu jedné rodiny posunutá do amarických reálií. Ovšem zas tak klasické to není. Kdo čeká zběsilou jízdu ve stylu Miikeho tak bude zaskočen velice pomalým tempem filmu. Kitano si vyhrává s charaktery a je to fajn pokoukání vyšperkované poctivou japonskou řezničinou. (30.09.2006)

Neposlechnu se a neposlechnu! Slibovala jsem si, že Kitano a Yakuza prostě ne! A stejně si to pustím... Jenže to nejde jinak, když už jenom jeho jméno je známkou kvality, originálního byť pomalu (kam taky pospíchat, že jo?) plynoucího děje a v neposlední řadě i příjemný muziky. Zase mi bylo chvilkami šoufl a stejně jsem oči z obrazovky neodtrhla. Kdo umí, umí a já díky tomu čumím a ani nedutám. (03.04.2012)

kto nemá rád brutálne filmy a násilie vo svojej neskrývanej surovej podobe, istotne pri tomto filme vydrží len po prvú scénu odrezávania prsta či flegmatického vystreľovania mozgov z hláv, príde však o veľmi podarené dielko so skvelým čiernym humorom a nezameniteľným takeshiho filmárskym rukopisom. super (31.01.2005)