Hana-bi
Fireworks
Režie:
Takeši KitanoScénář:
Takeši KitanoKamera:
Hideo JamamotoHudba:
Džó HisaišiHrají:
Takeši Kitano, Kajoko Kišimoto, Ren Ósugi, Susumu Teradžima, Júko Daike, Makoto Ašikawa, Tecu Watanabe, Anatolij Ruděnko, Kandži Cuda, Ken'iči Jadžima (více)Obsahy(2)
Láska beze slov a smrt bez varování v dojemném příběhu plném krve. V pořadí již sedmý film jedné z nejpopulárnějších a nejvšestrannějších osobností japonské mediální scény, Takešiho Kitana (Takeshi Kitano). Herec, režisér, scenárista, střihač, bavič, výtvarník a básník, v Japonsku populární již od 70. let, kdy vystupoval jako polovina komické dvojice The Beats a dodnes používá každému srozumitelný pseudonym Beat Takeši, se na mezinárodní filmové scéně poprvé významně představil právě filmem Ohňostroj. Příběh bývalého policisty, který trpí výčitkami svědomí za zmrzačení svého kolegy, smrt jiného a také lítostí nad smrtelnou nemocí své vlastní ženy a který se rozhodne, že dá do pořádku všechno, co bude možné, získal na MFF v Benátkách Velkou cenu Zlatého lva, Cenu kritiky na MFF v Sao Paulu, Cenu pěti kontinentů časopisu Screen International, Ceny ruských, francouzských a australských filmových kritiků a na MFF Camerimage v polské Lodži Stříbrnou žábu pro kameramana Hidea Jamamotoa.
Zcela kitanovský mix hluboko skrytých a cudně prožívaných citů s bezohlednou brutalitou bývalého policisty, který si svou spravedlnost musí krutě vybojovat s jakuzou, je pro evropského diváka, neznalého krutých stránek života v japonské společnosti, jistě trochu šok. Pro diváky, jimž jméno Takeši Kitano nebo Beat Takeši již něco říká, je naopak tento film překvapivě cudný a láskyplný. Hlavními rysy Kitanovy osobnosti jsou totiž osobitý smysl pro humor, kamenná tvář (v Evropě by se řeklo poker face, v Japonsku však tvář, neprozrazující naprosto žádné emoce, patří k dobrému vychování), jíž však dokáže – a jako v tomto případě – i beze slov vyjádřit mnoho, a osobitý přístup k zobrazování násilí, které však nastupuje vždy jako odezva nikoliv provokace. Ve srovnání s jeho ranými filmy jako Brutální policista (Violent Cop), či Sonatine, je Ohňostroj rodinným filmem o poslední společné cestě manželů, o splácení dluhů blízkým a přátelům a zároveň elegií o lásce a smrti, jež obě jsou přirozenou součástí života...
Malou perličkou svědčící o všestrannosti tohoto tvůrce je i fakt, že autorem všech kreseb, ve filmu použitých, je sám Kitano.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (103)
Miluju Takeshiho kombinaci asijske poetiky, zvlastniho humoru, dojeti, kdyz ho nejmene cekate a v neposledni rade ultimatniho nasili, take jeho herecky minimal a hratky s obrazy, kdyz k tomu pridam uzasnou muziku jeho dvorniho skladatele Joe Hisaishiho, jedna se o dokonaly zazitek, v tomto filmu nachazim vsechny z vyse jmenovanych faktoru... Dlouho jsem mel nejradsi Kikujira, nakonec se ale stal mojim nejoblibenejsim filmem tohoto podivneho genia prave Ohnostroj... ()
Taky ten bezutesny film v ktorom sa hlavnemu hrdinovi cely cas deju zle veci a na konci zomrie. To snad po chvili dôjde kazdemu, takze to je asi taky spoiler ako ked by som vam prezradil, ze sa v romantickom filme ustredny par na konci da dokopy. Kitano tu hra policajta, ktoremu pred rokmi zomrela dcera a najnovsie uz aj jeho zena ma na male. V praci sa to tiez vsetko poserie a odskacu si to jeho kolegovia, co sa postupne dozvedame vo flashbackoch. Takze sa rozhodne, ze si pozicia vela prachov od mafie, aby sprijemnil zene chvile, ktore je ostavaju. Ale mafia chce svoje prachy naspät. Prva polovica filmu, ktora sa venuje odhaleniu vsetkych utrap ktore Kitana postihli ma bavila viac. V tej druhej, ked travi chvile pohody so zenou je bohuzial slabsia. Postrada poriadne emocie. Vinim za to Kitana ako herca. Cely cas ma jeden vyraz a len obcas sa usmeje. To uz nie je ani minimalisticke herectvo. Proste len tak nepritomne pred kamerou stoji. Nema moznost hadzat aspon nejake smutne pohlady, kedze väcsinou ma okuliare. Tato jeho poloha sa hodi do gangsteriek v ktorych hra drsneho yakuzaka, ale tu mi vôbec nesedela. Podobne malovravny pristup v Dolls na mna fungoval vdaka vhodnejsiemu hereckemu obsadeniu. Takze tu ma viac zaujali vedlajsie postavy Kitanovych kolegov a ich manzeliek. Ich pribehy ma dojali viac ako ten hlavny. Aj ked vlastne si cennim, ze aj ked to ma taku depresivnu zapletku, tak to nema nejake citovo vyhrotene sceny. To by ma stvalo viac, takze nakoniec sa mi film celkom pacil a urcite sa k nemu vratim. Akcia mi pripadala trochu inak natocena. Tentokrat nepôsobi tak chladne. Okrem bleskovych prestreliek tu mame aj jednu v ktorej Kitano pouzil spomalovacky, aby vyznela emotivnejsie. Alebo hned na zaciatku ma zase pobavila svojim strihom scena, ktora by normalne u Kitana skoncila ako tvrda rana, ale dopadlo to inak a to skoro az parodicky. Nakoniec este spomeniem hudbu. Tentokrat sa Džó Hisaiši vytiahol. Po vsetkych tych obrazoch, ktore do svojich filmov Kitano umiestnuje mam skoro chut sam nieco namalovat a to mi malovanie v skole fakt nikdy neslo. :) 7/10. ()
Mluv s ní meets Hranice ovládání meets Americký přítel meets… a to by stačilo, srovnávání s Tarantinem prý Kitano celkem pochopitelně nemá rád. A předchozí přirovnání taky kulhají, resp. postihují vždycky jenom jednu stránku čehosi, co bych pracovně definoval jako existenciální meditace nad zuřivým zápasem o možnost tichého bytí ve světě. Jeden se u toho zamyslí a zůstane pár dní zamyšlený. ()
Jeden ze slabsich Takeshiho filmu. Po tom co me totalne dostal v "Dolls" a "Achilles and the Tortoise" me pomalu zacina nudit. Je to stale hezke, poeticke a s jak jinak nez excelentni hudbou Joe Hisashiho, ale obcas je to proste nuda. Takhle pomaly a nemy film se jen tak nevidi. Dalsi vyhradu bych mel primo ke Kitanove herectvi, ono je to sice super, flegmaticke a zabavne, ale Kitano nehraje charaktery, on hraje sam sebe. Grimasy, styl chuze, minimum slov, presne takhle se prezentuje naprosto ve vsech svych filmech, takze to casem zacne byt stereotypni a prestavate mu to zrat. 6/10 ()
Takeši Kitano si pre nás pripravil zaujímavý film, ale bohužiaľ mne sa toto nedokázalo dostať pod kožu tak, aby som si to dostatočne užil. Film je do istej miery aj vtipný (skôr úsmevný) a tak niektoré situácie napriek svojej vážnosti vyznievajú trochu smiešne. Nebolo mi teda jasné ako má film pôsobiť a niekedy som sa teda v ňom strácal. Všetka česť Takešimu o jeho "pokus", ale niečo tomu chýba aj keď film má určité vyznenie a je dojemný (smutný) ja som vo filme nenašiel ten správny zmysel, ktorý vo filmoch hľadám. Buď ma chce film zabaviť, alebo niečo naučiť atď... a tu film chcel všetko a nedosiahol skoro nič. Inak som filmu pridal pol bod za snahu povedať niečo určitým scénami, ale to boli väčšinou bočné scény, ktoré sa netýkali hlavného príbehu. Jedným dychom na koniec dodávam vo filme je naozaj výborná hudba. Napriek mojej menšej kritike film sa oplatí pozrieť. (Hodnotenie 3,5) ()
Galerie (10)
Photo © Bandai Visual Company
Zajímavosti (7)
- Akira Kurosawa, který se znal jak s Takešim Kitanem, tak s jeho tvorbou, mu po zhlédnutí Ohňostroje zaslal dopis, ve kterém „svěřuje osud japonského filmu do jeho rukou“. (AlDelon)
- Všechny obrazy vyskytující se ve filmu namaloval sám Kitano po těžké havárii na motorce, při které téměř zemřel. (kitano)
- Do češtiny (i angličtiny) byl název filmu přeložen jako Ohňostroj (Fireworks). Ač se zdá tento překlad za správný, originální japonský název Hana-bi však tvoří složeninu slov „oheň“ a „květina“. Toho se drží i překlady do němčiny („Feuerblume“) a španělštiny („Flores de fuego“). (AlDelon)
Reklama