Kikudžiro

Masao zjistí, že všichni kamarádi ze školy odjeli na prázdniny a rozhodne se, že pojede za mámou, která žije v jiném městě, ale protože nemůže jet sám tak mu kamarádka jeho babičky dá jako doprovod svého hulvátského manžela. Hned od začátku je jasné, že s tímhle strejdou jako doprovodem ta cesta nebude vypadat asi jako sednutí na autobus a vystoupení v cíli cesty a díky jeho chování se celou dobu dostávají do velmi komických situací. Na cestě za mámou se dopravují různými způsoby kromě nějaké normální vlakové nebo autobusové dopravy a vždycky to vede k velmi humorným situacím, protože Kitanův strejda je asi jeho nejupovídanější role, jenže když otevře pusu, tak je to obvykle důvod proč se dostanou do problémů, ze kterých se ale vždycky skoro až zázračně dostanou, jako například ve scénách v hotelu, s řidičem kamionu a dalších. Na cestě se setkají s různými dalšími lidmi jako třeba mladá dvojice, co je kousek sveze a pak si s nima hrajou na louce nebo hodný strejda a strejdové špekoun a plešoun, se kteří přinesou další spoustu humorných scének. Do toho je tu pak ještě i pár zajímavých snových scén malého spícího Masaa, kdy se Kitano snažil zpracovat jak můžou vypadat veselé i strašidelné sny malého kluka. Do toho ještě i pár dojemných scén a je z toho asi nejvtipnější a nejmilejší road movie komedie vůbec. :) (05.08.2010)

Velmi milý a příjemný film o cestě malého kluka za svou mámou - společnost z donucení mu dělá postarší nevrlý chlápek, takový ten typ, co jen na všechny řve a na nikom mu nezáleží. Ale přesto se během těch několika dní změní... ___ Film má zvláštní, pro Kitana typickou, poetiku. Je víceméně veselý, ale občas až bizarně a "úchylně". Hudbu má na svědomí Kitanův dvorní skladatel Joe Hisaishi a myslím, že se mu velmi povedla. Za zmínku též stojí, že obrazy, které se filmu objeví, maloval sám Takeshi Kitano. ___Celkově vzato: Ideální film proti depresím a jiným smutkům. (23.02.2004)

Tohle byla láska na první pohled. Takeshi Kitano je umělecký génius. Představte si ho jako Taika Waititiho, který není magor, má soudnost a je o třídu lepší. No a do toho umí natočit i drsnou gangsterku nebo sanurajský epický opus, kde lítají hlavy.  Tady si natočil před 30 lety milou buddy road movie se strasnym nepristupnym idiotem a bezelstnym malým klukem. Ano, toto jsme tu měli stokrát a stejně mne to v japonském podání dostalo. Je to své, dojemné, vtipné a stejně do mělo momenty, kde jsem kroutil hlavou nebo odvracel zrak. Hodně tomu pomáhá podmanivá hudba Dzoa Hisaisiho, což je dvorní skladatel právě Kitana nebo studia Ghibli a jeho hudbu znáte i když to nevíte a je mi obří záhadou, proč nemá Oscara... 10/10 Nabízí se srovnání Kitana s Woody Allenem, Wesem Andersonem a podobnými autorskými samorosty, ale ať se nikdo neurazí, on je mnohem komplexnější a ja se moc těším na jeho filmy co jsem ještě neviděl. (25.10.2023)

Malý chlapček trýznivo pociťuje osamelosť uprostred prázdnin, kedy všetci jeho kamaráti odchádzajú s rodinami na dovolenku a on ostáva sám s babičkou uprostred veľkomesta. Vie však o tom, že kdesi ďaleko má mamičku. Rozhodne sa navštíviť ju. Spoločnosť mu robí svojrázny drzý a neokrôchaný "strýčko", ktorý svojím chovaním cesstu skôr spomaľuje ale zároveň vytvára množstvo srandovných siuácií, ktorých cieľom je azda rozveseliť smutného chlapca. Typické kitanovské hranie v hlavnej úlohe, akoby večný drzý úsmev, kolísavá prihrbená chôdza, nečakané reakcie a svojrázny humor. Krásna hudba presne vystihujúca pocity pri sledovaní deja. Rozpohybované stránky denníka malého chlapčeka premiešané so snením a náhlymi prestrihmi vytvárajú úsmevnosmutné poetické road movie o detstve a priateľstve. (26.01.2005)

Napriek tomu, že Takeshi Kitano sa nechával často unášať kamerou ( s ňou spojené prehnane dlhé zábery ) a hudba bola v mnohých miestach zbytočná , sa nedá uprieť že ide o jedinečné roadmoovie. Nápaditý humor, skvelá poetika, emotívne momenty. Napätie a gradácia stratí v istom momente zmysel, ale tým by som veľa prezradil. Úžasný príbeh dvoch chlapcov rozdielneho veku, ktorí sú si podobní ( a divák by si to všimol i keby to " pán " nepovedal. ) . Cesta, kde sa jeden učí od druhého , pričom im spoločnosť robia rôznorodé vedľajšie postavy. Na istých miestach film síce postráda logiku , no všetko ospravedlňuje to, že sa to žánrovo radí i ku komédii. Veľmi príjemný zážitok. (14.12.2012)