Milenci ze severního pólu

Film se zajímavým, povedeným začátkem se spoustou tvůrčích nápadů a myšlenek (období dětství a dospívání), který se zhruba po hodině a s tím, jak se věk hrdinů přehoupne do dospělosti, stává stále nudnějším a prázdnějším. Je o ničem. Vyšuměl. Autor scénáře se snaží zdůraznit roli náhody v životě - ale kupříkladu postavu starého bývalého německého pilota Otty bych vyškrtl. A dospělá hlavní představitelka (N. Nimri) mi není zrovna nejsympatičtější, což má bohužel taky vliv na mé celkové vnímání tohoto snímku. || Režie: ****, Scénář: ***, Herci: ***, Hudba: **, Výprava/Efekty: ****, Kamera: *****. (18.04.2008)

Překrásné a kruté zároveň. Život je o náhodách, nikdy nevíte koho potkáte, odkud pochází a když všechno postupně pochopíte, zjistíte nakonec, že se kruh osudu uzavírá. Drama dětské lásky dvou nevlastních sourozenců prochází hodně spletitýma cestiškama, a to až do dospělosti, kdy je smrt v rodině rozdělí a opět se rozzáří v naději na setkání pod polární září ... "Tvé jméno se čte stejně ze začátku jako i od konce. To je palindrom, víš to?" (21.01.2015)

On a ona. Vyprávění, které se pohybuje na pomezí standartní dějové linie a flashbacků, umně namíchaných do jediného plynulého celku. Souvislosti mezi vším, na každém kroku. Otto a Ana se stávají sourozenci poté, co Ottův otec pojme za ženu Aninu matku. Mezi nimi je ale něco jiného. Nikdo to neví, protože v jejich rodině se příliš otevřenosti nenosí (Otto neví, kde pracuje jeho otec; později otec neví, kde pracuje Otto). Otto je fixovaný na matku, ale citovou náplastí se mu stává Ana, která v něm vidí reinkarnaci zemřelého otce. Když matka umírá, odchází ode všeho pryč. Stává se pilotem, neboli tím, co měl od dětství nejvíce fixované ke svému jménu; létá daleko na sever. Ana prchá za polární kruh, který se jim stal určitým středobodem existence. Ve vzduchu visí setkání dvou lidí, jejichž citový život nikdy nebude normální. Tvůrci využívají bizarních situací a absurdních rozhodnutí postav k zrcadlení nesmyslnosti a osudovosti těch vztahů, které člověka pohlcují, ale nedovolují mu pro vlastní odlišnost pokračovat běžnou cestou. Otto s Anou tak putují na sever, očekávajíc toho druhého, aniž by museli cokoliv svým blízkým přiznávat. Stačí jim dostatek vzájemné podobnosti. Některá dějová odhalení se zdají být zbytečná, přesto se z nich těšíte - viz celá linie s německým pilotem a rodinnými souvislostmi. Scénář je jedním velkým řetězcem drobných překvapení, setkání i míjení se, uzavírajících se kruhů, přičemž poetika "beze slov" se k závěru stává jedním velkým tragikomickým kolotočem. Film mi slzy v očích nezanechal, ani mě nijak zvlášť emocionálně nedrtil, přesto pro svůj obsah i zpracování zůstává velkým zážitkem. Jo - scéna v prodejně s kupováním srdce je dokonalá. (08.11.2008)

Netradiční a pozoruhodná romance, ve které se kloubí originální pojetí autora s typickým španělským vnímáním filmu (latinskoamerické telenovelové zběsilé zvraty v ději v ironickém nadhledu povýšeném na umění). Dotyky, zastavení, posezení, letmé pohledy na vztah dvou lidí, který je už od svého počátku postrkován v zamotaném kruhu života přes své výkyvy až k úplnému vyvrcholení nemožnosti naplnění. Předurčenost ovlivněná náhodou, osudem a přitažlivostí. Přervána emocemi, vášní, zaslepeností, ublížeností a ironickým výsměchem života. Vášně, emoce, sexualita, přitažlivost, sobectví, beznaděj, vykořeněnost, hledání, nacházení, neuskutečnění. Možná až absurdní, ale přesto silné a svým netradičním podáním i půvabné. Ana (zajímavá Najwa Nimri, jako malá Sara Valiente, jako dospívající Kristel Díaz) se pokládá do prožívání svého citu. Aby se po osamění a hledání, odebrala na předurčené místo k nenaplněnému naplnění. Otto (dobrý Fele Martínez, jako malý Peru Medem, jako dospívající Víctor Hugo Oliveira) se přes fascinaci a objevování sexuality zabředává do samoty své ublíženecké sobeckosti. Aby pak spěl ve stopách znamení na místo svého předurčení, po pochopení skutečné podstaty svého života. Z dalších rolí: Ottův otec a Anin otčím Álvaro (zajímavý Nancho Novo), kráčející do opuštěnosti ducha, Anina matka a Ottova macecha Olga (Maru Valdivielso), jdoucí svéhlavě za svou touhou, nový partner Olgy Álvaro Midelman (Jaroslav Bielski), jeho otec Otto (Joost Siedhoff), pilot z dávného příběhu, a Ottova matka (Beate Jensen), důležitá osoba v životě chlapce. Nevšední, působivé, zajímavé ve svých asociacích a náznacích, ve svých polohách a snech, ve svém provedení a způsobu. Má to velkou vypovídací hodnotu o partnerských vztazích se svou láskou, procítěním, sbližováním, chtěním, sobeckostí, ublíženectvím, vztahovačností, odcizením, strachem, beznadějí, uzavřeností, zahleděností do své osoby, doufáním, čekáním, pochopením, podvodem, rozčarováním, naschválem, obětováním, přehlížením, míjením, neschopností pochopení a snažením. Vztah ve své velikosti a metaforické vznešenosti, kdy i obyčejnost může znamenat nevšední velkolepost. (05.02.2013)

Julio Medem má neuvěřitelné štěstí, obvykle mě jeho film zastihne v nějaké výjimečně pozitivní náladě, která mě nutí udělovat větší počet hvězdiček, než by si ten výtvor zasloužil. Chaotická Anička by si podle měřítek, která běžně na kinematografii uplatňuji, zasloužila odpad a já, trapný změkčilec, jsem nadělil jednu, patrně z nemístného konformismu. Milenci ze severního pólu jsou na tom o poznání lépe, opravdu se mi líbí Medemův filmový jazyk i výběr herců, jenže to, jakým způsobem se svými postavami nakládá, všechny ty neuvěřitelné náhody, míjení se, všechny ty konstrukty, které se nakupily ve scénáři, místy sklouzávají do sebeparodie. Ten film neměl být komedií a přece mi na mysli často vyvstaly tituly jako Pytlákova schovanka nebo Limonádový Joe. Tohle se prostě nedá brát vážně a tři hvězdičky jsou spíš za to, čím by ten film mohl být, kdyby Medem nebyl tak sebestředný. Celkový dojem: 50 %. (23.01.2015)