Reklama

Reklama

Milenci ze severního pólu

  • Česko Milenci z polárního kruhu (festivalový název) (více)

Může-li existovat věčný sníh, proč by nemohla existovat věčná láska? Film s poněkud záhadným názvem Milenci ze severního pólu natočil španělský režisér Julio Medem v roce 1998. Příběh vášnivé a tajné lásky Any a Otta začal jednoho odpoledne roku 1980, kdy bylo oběma osm let. Potkali se ve škole a zamilovali se. Od té chvíle byl jejich osud doslova zpečetěn. Cokoliv je potkalo a jakkoliv je rodinné i vnější důvody rozdělovaly, jejich společná láska byla jedinou skutečnou jistotou v jejich životech.
Námět by se mohl zdát poměrně banální. To, co z něj však činí filmové dílo mimořádné hodnoty, je způsob, jakým jej talentovaný scenárista a režisér vypráví. Jak kdosi velmi trefně poznamenal: „...tento film je z těch, o kterých se dá těžko mluvit. Ten se prostě musí vidět!"
Magickou atmosféru vyprávění dotvářejí impresivní záběry Medemova kameramana Gonzala Berridiho, stejně jako působivá hudba dalšího Medemova stálého spolupracovníka, Alberta Iglesiase. Film byl nominován na národní cenu Goya za nejlepší původní scénář, na MFF v Benátkách 1998 byl uveden v hlavní soutěži. (Česká televize)

(více)

Recenze (164)

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Isteže, obdivujem Medemovu schopnosť splietať a rozplietať, unášať i zastavovať, konštruovať a dosiahnuť stanoveného cieľa. Celé to romantické fluidum, akási povznášajúca reminiscencia pradávneho romantizmu 18. storočia, v ktorom nevšední hrdinovia prežívali nevšedné okamihy a udalosti, dostávali sa do víru času a priestoru riadeného vyššou mocou osudu je, ak je vskutku práve to spôsob, akým zručný tvorca svoje menu podáva, očarujúce. Zreteľne vnímam plochu subjektívnej reality, ktorá nám je vo filme predkladaná. I dichotomický princíp, kedy sa nám dostáva jediného rozhodujúceho momentu z pohľadu chlapca, neskôr muža a dievčaťa, neskôr ženy. A tiež zamlčanosti, otvoreného poľa, nedopovedanosti, ktorá pomáha odvracať zrak od nezreteľnej, až takmer absentujúcej zápletky k prostému plynutiu príbehu. Avšak práve uzamknutím do chladného severného pólu, ktorý všetko prepája, vzniká odťažitá konštrukcia, ktorá sa ma nedotkla. Láska, ak má oklamať moje zmysly, musí byť vášnivá, horúca, nevypočítateľná, hravá, tiež však neúprosná, nenávistná a sebecká - nie len rafinovane naaranžovaná, inteligentne zinscenovaná a precízne zohraná dvojicou osudom predurčených jedincov. Na niektorých miestach sú už pokusy o prepojenie do dokonalého tvaru vyslovene násilné. Aj preto sa u mňa výpoveď míňa účinkom. S odstupom mi to navyše príde ako dosť banálny film. 60% ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Vyvěrající střetnutí lásky tak snílkovsky lapené, tak nepřehlédnutelné, tak opětované. Sonda beze slov, nahodile poskládaná. Setkání s únikem od reliktů harlequinských frází. Jednotlivé tahy a kroky hrdinů, které si v reálné až surrealistické magii, projdeme s nimi. Stáváme se součástí jich samotných, pozůstáváme v okamžicích poezie snílků prokřehlých. Gravitace citů a emocí zasazených na stupnici jinakosti, v plachých jinotajích, vzácných dveřích osudovosti, na společné cestě galaxií neměnných náhod. Milenci osvobozeni, diváci okouzleni. Kruh se točí po své ose. Kruh se otevřel, čeká na své vyvrcholení, na pomyslnou tečku k uzavření. Harmonické i tklivé náhody existují, pohrouženy do stavu osudové oddanosti. Příběh, který setrval v očích Aniných, v duši Ottově. Příběh, který má své alternace pohledu. Příběh, který můžeme vidět zepředu i zezadu, ale pokaždé jinak, subjektivním zrakem. Mytologický archetyp příběhu čarovné moci lásky na poličce bájí čistoty osudových křestních jmen, které otevřely oči průrvě zemi dokořán. ()

Reklama

Brandon 

všechny recenze uživatele

Osud nebo náhoda? Život Any a Otta je jeden dlouhý řetězec náhod, který je spojuje dohromady. Jednou je spojí, pak rozdělí, aby je záhy dal zase dohromady. Jenže je to pak ještě náhoda? Není to osud? Milionkrát ohrané téma, ale v podání Medema jde o fantastický zážitek. Los Amantes del Círculo Polar je film plný symboliky, tlumených barev a čekání na osudové náhody. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

LFŠ 2008 Medeme, Medeme, kdy už konečně natočíš soběstačný film, ve kterém by sis nezkoušel, co všechno si můžeš ještě dovolit, a neexperimentoval tak s rytmem vyprávění, s žánry či s vyprávěním samotným? "Vyprávíš" o milostných vztazích a lásce, jenže jsou to všechno hrozně chladné konstrukce, formalistické hříčky, které, pokud sje divák prokoukne, záleží na tom, nakolik na ně přistoupí a nechá se vést filmem. Zde bylo těch alibistických náhod a podbízivého humoru na mě až příliš a přestože okázale ironizuješ žánr romance a dramatu, přestože skládáš osudový příběh a měníš optiku vyprávění, nejsi dobrým meta-vypravěčem a ani meta-žánrovým experimentátorem, ale ani dobrým vypravěčem a žánrovým řemeslníkem. Neznáš míru, své filmy natahuješ, snažíš se o obecně platnou výpověď, ale experimentátorství a ani žánrové hájemství Ti to nedovolí, a libuješ si v kýči, přestože se pokoušíš o umění. Nehodlám Ti to dlouho "žrát" a nepodarek SEX A LUCÍA dokazuje, že jsi jednou - konečně! - musel narazit. ()

Ephemeris 

všechny recenze uživatele

Čo je napísané, je napísané. Maktub. Nestane sa moja vôľa, len vôľa Božia. A vôľa osudu. Všetko je vopred nalinkované, môžem robiť, čo chcem, osudu neuniknem. Kde ma, Bože, položíš, tam budem ležať. A muchy, zožerte si ma. Presne tak... to nie je. Extrémna osudovosť je tu zobrazená takým zvláštnym "medemovským" štýlom, že to vo mne zanechalo len akýsi neurčitý chlad... asi ako spoza toho polárneho kruhu. ()

Galerie (18)

Reklama

Reklama