Milenci ze severního pólu

Krásný film, který se mi velmi líbil. Představitelé ústřední dvojice postav, Otty a Any, jsou výborní a jejich vysoce nepravděpodobný příběh je vyprávěn sympatickou formou, která střídá pohledy obou postav - to je jedna z hlavních předností tohoto snímku, Při sledování jsem se ovšem nemohl ubránit dojmu, že jsem zatím od Medema neviděl žádný další film, který by se mi líbil tak jako SEX A LUCÍA, který stále považuji za režisérův nejlepší film (a jeden z mých nejmilejších filmů vůbec). Je to právě téma sexu, ve kterém podle mě Medem exceluje - nevybavuje se mi jiný současný tvůrce, který by v současné protivně přesexualizované filmové produkci dokázal s takovým umem na filmovém plátně sugerovat autentický a intimní zážitek ze sexu - na tomto poli je pro mě Medem králem, který nemá konkurenci, a k jehož filmům mám z tohoto důvodu velmi blízký, skoro až niterný vztah. Škoda, že MILENCI ZE SEVERNÍHO PÓLU se tomuto mistrovství jen blíží - scéna, v níž Otta potají v noci navštíví Anu v jejím pokoji, je však úchvatná, a tvoří jednoznačně vrchol celého filmu. O to víc zamrzí, že zbytek filmu tak dobrý není, a ze zvláštního závěru jsem vyloženě zmatený. Jak chápat onen dvojznačný konec? Kdo to ví, odpoví... (28.12.2014)

Nejsem vyloženě cynické povahy, ale rozhodně jsem spíše cynik, než romantik. I proto na mě většina romantických sraček příliš pozitivně nepůsobí - často jsou líbivé, bez herectví a příběhu a jsou-li dobré, pak jsou "jen" dobré, nikoli výborné. Najdou se samozřejmě výjimky - "Seznamte se, Joe Black", "Notting Hill" a možná bych si vzpomněl ještě na další. Ale aby mě celovečerní film věnovaný čistě jen vztahu dvou lidí takhle rozložil a nechal vytřeštěně zírat na titulky... No ještě se mi to zkrátka nestalo...______ Hra s divákem, hra s časem a prostorem, láska ve své nejryzejší a nejčistější podobě, symboličnost, dokonalá jednoduchost. Výborná vizuální stránka a také velmi příjemní herečtí představitelé.____Nebudu tady pět chvalozpěvy celý den - už není co dodat, snad jen: daleko daleko lepší, než tolik oslavovaný "Sex a Lucía". (19.02.2009)

.. Život je kruh. Nenechte se ale mýlit. Neznamená to, že osud je předem daný. To, jak náš kruh bude velký, jestli bude pravidelný, to si volíme My. Tím jak po své cestě kráčíme .. .. Není začátek, ni konec .. .. Neexistuje náhoda, ale vše se od ní odvyjí .. .. Je tak jednoduché myslet jen na sebe. Tak jednoduché, že to děláme všichni .. .. Je tak jednoduché jednat hloupě. Tak jednoduché, že to děláme všichni .. .. Milovat znamená být zodpovědným i za toho, jemuž lásku dáváme a jehož lásku přijímáme. Proč si váhu té zodpovědnosti tak málo lidí uvědomuje a cení .. .. Na místa svého kruhu a kruhů nám blízkých či osudem spjatých se pravidelně vracíme. To jak probíhala naše předchozí návštěva se odráží v tom, jak probíhá ta přítomná .. .. Je těžké být lidským všemi aspekty. Přináší to až moc chyb do našeho rozhodování .. .. Život je kruh. Cesta po něm je nekonečná, každým krokem povědomější. A bolestnější .. .. Nechce se mi za to děkovat, opravdu ne. (17.08.2010)

Čo je napísané, je napísané. Maktub. Nestane sa moja vôľa, len vôľa Božia. A vôľa osudu. Všetko je vopred nalinkované, môžem robiť, čo chcem, osudu neuniknem. Kde ma, Bože, položíš, tam budem ležať. A muchy, zožerte si ma. Presne tak... to nie je. Extrémna osudovosť je tu zobrazená takým zvláštnym "medemovským" štýlom, že to vo mne zanechalo len akýsi neurčitý chlad... asi ako spoza toho polárneho kruhu. (27.08.2017)

Jsem z těch chlapů kteří vrčí, když chce jejich rádobyromantická partnerka místo finále MS v hokeji, sledovat západ slunce, nebo když dává přednost svíčkám před skvěle zářícími LED žárovkami z Ikei. Přesto. Jsem romanticky založený člověk, cíťa v utajení, empatik z planety Mars. Takže můžu kvalifikovaně prohlásit, že tento film, je romantický asi jako tchoř, který si na playback prozpěvuje Everything what i do... od Briana Adamse. Začátek filmu je mile ulítlý, všichni Jiní si příjdou na své, člověk se spíš usmívá a se zájmem sleduje, jak si děti poradí s tím, že jsou tak trochu jeblé. Pak s lehkým porozuměním sledujeme jejich rodiče, jak se popasují s tím, že jeblost jejich ratolestí neustupuje a hold z nich normální průměrní občani nevyrostou. Zbytek příběhu je hraní si s náhodami, kterých je tolik a jsou tak nepravděpodobné, že se distributoři rozhodli přiklepnout k žánrovému označení drama/romantický, ještě i mysteriózní. Pokud jste tedy čekali, že se bude čarovat, nebo odněkud vyjukne Mulder se Scullyovou... . No, ale co už. Neměl jsem problém to dokoukat, protože mě zajímalo, jak nakonec tvůrci naloží s hlavními postavami. Bude hepáč? Píší, že je to romantické. No jo, ale taky je to drama. A navíc je to mysteriózní, takže třeba umřou a pak obživnou... . Tady máte důvod, proč se na to podívat. Ze zvědavosti. Přestože se to tak snaží vypadat, žádný ááárt to není a nepomůže ani to piááááno. Zcela jistě to ale není ani tuctový film. Trojstáár tedy neznamená průměrný, ale spíš ne až tak originální a pro mě přínosný film. (01.02.2017)