Milenci z polárního kruhu
Los amantes del círculo polar
Les Amants du cercle polaire
Lovers of the Arctic Circle
Režie:
Julio MedemScénář:
Julio MedemKamera:
Gonzalo F. BerridiHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Najwa Nimri, Fele Martínez, Nancho Novo, Maru Valdivielso, Ángela Castilla, Pep Munné, Joost Siedhoff, Beate Jensen, Jaroslaw Bielski, María Isasi (více)Obsahy(2)
Může-li existovat věčný sníh, proč by nemohla existovat věčná láska? Film s poněkud záhadným názvem Milenci ze severního pólu natočil španělský režisér Julio Medem v roce 1998. Příběh vášnivé a tajné lásky Any a Otta začal jednoho odpoledne roku 1980, kdy bylo oběma osm let. Potkali se ve škole a zamilovali se. Od té chvíle byl jejich osud doslova zpečetěn. Cokoliv je potkalo a jakkoliv je rodinné i vnější důvody rozdělovaly, jejich společná láska byla jedinou skutečnou jistotou v jejich životech.
Námět by se mohl zdát poměrně banální. To, co z něj však činí filmové dílo mimořádné hodnoty, je způsob, jakým jej talentovaný scenárista a režisér vypráví. Jak kdosi velmi trefně poznamenal: „...tento film je z těch, o kterých se dá těžko mluvit. Ten se prostě musí vidět!"
Magickou atmosféru vyprávění dotvářejí impresivní záběry Medemova kameramana Gonzala Berridiho, stejně jako působivá hudba dalšího Medemova stálého spolupracovníka, Alberta Iglesiase. Film byl nominován na národní cenu Goya za nejlepší původní scénář, na MFF v Benátkách 1998 byl uveden v hlavní soutěži.
(Česká televize)
Recenze (164)
Film, který bolel a čím více se blížil závěr, tím více jsem se ho obával. Tak čisté vyobrazení osudové lásky se jen tak nevidí. Podobná tematika byla k vidění i v osamělosti prvočísel, ale tohle bylo, i když to asi může znít dost divně (zejména v souvislosti s "falešným" incestem), přece jen o dost civilnější. V osamělosti prvočísel byli postavy ještě více „mimo“, Ana a Otto mi připadali více opravdoví. Zde byl taky kladen mnohem větší důraz na náhodu, která byla v hlavní roli prakticky po celý film. Herci byli dobří všichni, ale pro mě byla jedničkou Ana v podání Najwy Nimri, dále pak Nancho Novo a Kristel Díaz v roli dospívající Any. Jinak ve španělštině zrovna nevynikám, ale myslím, že název filmu je spíše Milenci z polárního kruhu, než Milenci ze severního pólu. ()
Překrásné a kruté zároveň. Život je o náhodách, nikdy nevíte koho potkáte, odkud pochází a když všechno postupně pochopíte, zjistíte nakonec, že se kruh osudu uzavírá. Drama dětské lásky dvou nevlastních sourozenců prochází hodně spletitýma cestiškama, a to až do dospělosti, kdy je smrt v rodině rozdělí a opět se rozzáří v naději na setkání pod polární září ... "Tvé jméno se čte stejně ze začátku jako i od konce. To je palindrom, víš to?" ()
Isteže, obdivujem Medemovu schopnosť splietať a rozplietať, unášať i zastavovať, konštruovať a dosiahnuť stanoveného cieľa. Celé to romantické fluidum, akási povznášajúca reminiscencia pradávneho romantizmu 18. storočia, v ktorom nevšední hrdinovia prežívali nevšedné okamihy a udalosti, dostávali sa do víru času a priestoru riadeného vyššou mocou osudu je, ak je vskutku práve to spôsob, akým zručný tvorca svoje menu podáva, očarujúce. Zreteľne vnímam plochu subjektívnej reality, ktorá nám je vo filme predkladaná. I dichotomický princíp, kedy sa nám dostáva jediného rozhodujúceho momentu z pohľadu chlapca, neskôr muža a dievčaťa, neskôr ženy. A tiež zamlčanosti, otvoreného poľa, nedopovedanosti, ktorá pomáha odvracať zrak od nezreteľnej, až takmer absentujúcej zápletky k prostému plynutiu príbehu. Avšak práve uzamknutím do chladného severného pólu, ktorý všetko prepája, vzniká odťažitá konštrukcia, ktorá sa ma nedotkla. Láska, ak má oklamať moje zmysly, musí byť vášnivá, horúca, nevypočítateľná, hravá, tiež však neúprosná, nenávistná a sebecká - nie len rafinovane naaranžovaná, inteligentne zinscenovaná a precízne zohraná dvojicou osudom predurčených jedincov. Na niektorých miestach sú už pokusy o prepojenie do dokonalého tvaru vyslovene násilné. Aj preto sa u mňa výpoveď míňa účinkom. S odstupom mi to navyše príde ako dosť banálny film. 60% ()
Ale áno, ja verím na osudové náhody. Sama som zažila pár náhodných situácií, pri ktorých som si povedala, že boli presne ako z filmu. Na jeden film ich tu bolo síce veľa, ale netreba zase všetko brať vážne. Treba sa nechať unášať na magickej vlne tohto príbehu. Do polovice ma to nejako extra neohúrilo, ale druhá polovička bola parádna. ()
Krásný film, který se mi velmi líbil. Představitelé ústřední dvojice postav, Otty a Any, jsou výborní a jejich vysoce nepravděpodobný příběh je vyprávěn sympatickou formou, která střídá pohledy obou postav - to je jedna z hlavních předností tohoto snímku, Při sledování jsem se ovšem nemohl ubránit dojmu, že jsem zatím od Medema neviděl žádný další film, který by se mi líbil tak jako SEX A LUCÍA, který stále považuji za režisérův nejlepší film (a jeden z mých nejmilejších filmů vůbec). Je to právě téma sexu, ve kterém podle mě Medem exceluje - nevybavuje se mi jiný současný tvůrce, který by v současné protivně přesexualizované filmové produkci dokázal s takovým umem na filmovém plátně sugerovat autentický a intimní zážitek ze sexu - na tomto poli je pro mě Medem králem, který nemá konkurenci, a k jehož filmům mám z tohoto důvodu velmi blízký, skoro až niterný vztah. Škoda, že MILENCI ZE SEVERNÍHO PÓLU se tomuto mistrovství jen blíží - scéna, v níž Otta potají v noci navštíví Anu v jejím pokoji, je však úchvatná, a tvoří jednoznačně vrchol celého filmu. O to víc zamrzí, že zbytek filmu tak dobrý není, a ze zvláštního závěru jsem vyloženě zmatený. Jak chápat onen dvojznačný konec? Kdo to ví, odpoví... ()
Reklama