Zrzavá veverka

Tri štvrtiny sa Veverička tvári ako jeden z najlepších a najnapínavejších trilerov 90tych rokov, aby v závere prišiel s klasickou vysvetlovačkou, ktorá všetko objasní tak nejak očakávane a neprinesie žiadne prekvapenie. To preto, že hlavná pointa musí napadnúť v priebehu filmu asi každého. Takže sa treba viac sústrediť na Medemov režijný štýl, prácu so symbolmi, na budovanie tajomna a napatia a na premýšľanie viac nad srdcom filmu, ako jeho relatívne priehľadnou logikou. V tom prípade môžete byť dokonca nadšení. Škoda, že sa Medemovi nepodarilo priniesť v závere nejaký poriadny prekvapivý zvrat, potom by som o jeho filme od zajtra rozprával každému, koho by som stretol. Ako som to pred nedávnom robil po zhliadnutí Diabolských žien. Videl som dávnejšie Sex a Luciu, takže nemám s čím aktuálne porovnávať, možno ale po viacerých jeho filmoch a zvyknutí si na jeho štýl uznám, že Veverička je premyslená skoro dokonale. (29.09.2013)

Po Sex a Lucía a Habitación en Roma můj třetí Medem. Všechny spojuje erotika, mystično, touhy, vášeň. Obecně španělská vrcholná kinematografie (Almodovar, Medem, Saura) je na naše středoevropské poměry hodně švihnutá, což Zrzavá veverka jenom potvrzuje. Je příjemné, že většinu filmu nevíte, co je vlastně pravda. Emma Suárez byla kočka, přidal bych erotiky. (27.01.2013)

Muž se postará o ženu, která havarovala na motorce. Na nic si nepamatuje, což muži vnukne nápad živit v ní jistotu, že on je jejím partnerem. A zatím ..... ne, dál už nic neprozradím, přestože, jak už to u Medemových filmů bývá, nejde ani tak o to, co se stalo, ale jak nám to je podáno. Ve srovnání se Sex a Lucía a Milenci ze severního pólu je Veverka žánrově malinko jinde, ale metafory, vsugerované otázky a matení, cestičky a střípky k jejich objasnění, to je stejné a mně, i když dnes hodnotím trochu níž, je jen líto, že Medem nenatáčí tak rychle, jak moc jsem jeho filmů dychtivá. (16.04.2006)

Zrzavá veverka je o atmosfére, ktorú vie Julio Medem navodiť svojským spôsobom a ktorá ma vždy dostane, pričom ma vždy dokáže vtiahnuť aj do príbehu okolo postáv. Ten bol síce v tomto prípade jeden zo slabších než na aké som u tohto režiséra navyknutý, no i napriek tomu mám zo snímku dobrý dojem. Najmä vďaka tomu, že sa tu autor slušne vyhral s postavami a ich tajomnosť a nepredvídateľné chovanie ma bavili celý čas. Slabší nadpriemer. 70/100 (23.04.2018)

No konecne sa reziser Julio medem vydal do artovych vod a natocil moc fajny artovy film - o laske dvoch ludi /on+ ona, to je jasne/, o hrach, medziludskych vztahoch medzi chlapmi a zenskymi.paci sa mi ale to, ze reziser nesklzol do lacneho a prazdneho tlachania omedziludskych vztahoch,m svoj priestor dostali aj spanielske mesta, ale aj taborak, kde holka si spatne spomina na svoje zalezitosti a tie potom riesi. Zanrovo sa La Ardilla Roja neda zaradit - nie je to ani mysteriozny film, ani drama, o komediu snad nejde uz vobec. Tak ako Almodovar riesi zenske a casto aj ich psychiku, medem nejde jeho cestou. Jaxom uz spominal, skuma vztahy, ale samostatnu kapitolu tvoria aj exteriery, kde sa odohrava podstatna cast pribehu, Medem dokaze byt na rozdiel od uchylneho Almodovara snovy a abstraktny - cize filmova basen. A to ja, jakozto artak vzdy vitam- milujem totiz filmy Yngmara Bergmana, a Tarkovskeho, ba casto aj moj oblubeny Orson Welles tocil artove veci. To moc dobre, a hlavne nech to nepozera stuntmanmike a ani verbal : 89 % (31.07.2018)