Reklama

Reklama

Ošin

(festivalový název)
  • Japonsko Ošin (více)

Obsahy(1)

Ošin se narodila do chudé a početné rodiny. Protože nemají co pořádně jíst, rozhodne se ji její otec poslat pracovat k bohaté rodině, ačkoliv je jí teprve sedm let. I když se Ošin nedaří dobře, vše se pokouší zvládnout a nestěžovat si na svůj smutný osud. (Zíza)

Recenze (18)

majo25 

všechny recenze uživatele

Treba opäť priznať, že Japonci vedia robiť dojáky. Chudoba, bieda, pokora...ale všetko v cnosti, loajálnosti, nezlomnosti a húževnatosti. 7 alebo 8-ročné malé telíčko a čo všetko unesie a ako sa stavia k zodpovednosti. Naviac, ak v hl. detskej roli to dievčatko zahralo takto uveriteľne. Trochu je to síce nevyvážené - jedna smutná udalosť strieda druhú, jeden problém zasa ďalší, malé dievča je na svoj vek až príliš bystré a vnímavé, ale ak má niekto chuť na silnú melanchóliu, odporúčam. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Kdybych měla rozdávat Oskary za herecký výkon, tak malá Kokone by ho v každém případě dostala. To byl neskutečně nádherný výkon, nehledě k faktu, že se z obrazovky téměř vůbec nehnula. Podmínky v kterých musela pracovat a proč, byly pro mě neuvěřitelné. Všechny ty anabáze, kterými si musela projít, tak si myslím, že jiný by klesl nejen na duchu, ale i na těle, když vezmu v úvahu, že rýže byl už pro Ošin luxus. Ovšem pro ní byla každá situace výzvou, s kterou se rvala, co jí její dětské tělíčko i mysl dovolilo. Moc se mně líbil i její vztah k matce nebo k Šunsakovi, ale co jsem maximálně ocenila, byly doslova dechberoucí záběry kamery. To byla vizuální pochoutka. Jinak jsem měla pocit, že se tam neustále myla podlaha, nosily džbery vody a košťata museli zřejmě dennodenně fasovat nová, podle toho jak často jsem je viděla zametat, ale to je jen malý, úsměvný postřeh v tomto jinak dramaticky smutném příběhu. Je to silný příběh o síle ducha malé Ošin, který rozhodně ráda doporučím. ()

Reklama

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

"Maminko, ty pořád jen pracuješ a pracuješ. Nikdy se nezastavíš." "To je, co maminky dělají." ■ Asadoru ("ranní seriál") z let 1983-4 neznám, ale vůbec mi to nevadilo. Jediné, co bych vylepšil, je asi na dvou místech hudba, která zazněla až příliš rušivě. Jinak - dokonalé. Film utáhla na začátku natáčení osmiletá Kokone Hamada (narozená 31. 3. 2004). ■ Původní seriál (297 přibližně čtrnáctiminutových epizod) popisoval časové období od roku 1907 až do současnosti. Začínal v roce 1983 okamžikem, kdy se Oshin bez vysvětlení vydá vlakem na cestu do míst svého dětství, její vnuk se jako jediný z celé rodiny dovtípí, kam odcestovala, vydá se za ní a ona mu pak vypráví příběh svého života. JInak - Oshin z původního seriálu se objeví i v tomto filmu - v roli matky starší dívky, se kterou má Oshin neshody. ■ Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=Jlej0Ueg_yA ()

Zíza 

všechny recenze uživatele

Musím se přiznat, že Inagaki Goróa jsem tu málem nepoznala – to je největší překvapení filmu. Příběh malé Ošin v Japonsku velmi dobře znají, přece jen pochází z jedné nejdelší a nejsledovanější asadory, která v u nich byla v ranních hodinách vysílána. Ocitáme se v temné době, těsně po válce s Ruskem. Velká města se pomalu blížila vzhledem, zařízením i obyvateli západu, ale na venkově se stále žilo v duchu feudalismu. Sedmiletá hrdinka Ošin, perfektně zahraná Hamadou Kokone, je vyslaná pracovat do cizí rodiny, aby doma nebyla přítěží, a zároveň aby se měla lépe. Což se moc nezdaří. Naštěstí na její cestě za poznáním, že ženy jsou velké bojovnice a dřou o sto šest nikoliv pro sebe, ale pro ostatní (manžela, děti, …), potkává i zajímavou postavu dezertéra, který jí chvilku osvítí život. Bohužel tato epizodka nemůže dopadnout dobře, neboť by to v tomto filmu bylo nepatřičné. Určitě je to zajímavý náhled na japonskou společnost na začátku minulého století. Je to špinavé, s nářečím, nespravedlností, ale i se záchvěvy "starého" Japonska, například v podobě Tanimury Naky (babča, které přijme Ošin na práci v polovině filmu); ještě zavání samurajskými principy a moudrostí. Určitě proto nebude náhoda, když dezertér předčítá Ošin z knihy Nacume Sósekiho Jsem kočka (Wagahai wa neko de aru). Trochu složitější film, s jednoduchou zápletkou, ale smrdí japonskostí, až může být pro západního diváka, který o Japonsku nic nevím, nebo ví, ale jen málo, velmi těžce stravitelný a hlavně v něm bude velmi složitě hledat "něco víc". Možná by nebylo od věci si něco nastudovat a film si pustit, určitě dostane nový rozměr. Bez znalostí to bude jen film o holce, co to má těžký. ()

Aljak 

všechny recenze uživatele

Príjemná tradičná japonská atmosféra a taktiež pôsobivé prostredie, kde bol dej príbehu zasadený. Ale po dejovej stránke ma to žiaľ akosi nenadchlo a tej drámy v tom bolo naozaj máličko. Skôr sa mi páčili tie medziľudské vzťahy a to ako sa Ošin snažila za každú cenu byť užitočná, aby tak nesklamala svoju rodinu. Takže tak. Forma výborná, no dejovo čistý priemer. A ešte zvlášť vzdávam poctu úžasným kostýmom a postavám, najmä v tej poslednej fáze, keď pracovala v tom mestečku. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (4)

  • Děj filmu se odehrává v letech 1907 a 1908. Původní seriál o 297 čtrnáctiminutových epizodách popisoval časové období od roku 1907 až do současnosti. Začínal v roce 1983 okamžikem, kdy se Oshin bez vysvětlení vydá vlakem na cestu do míst svého dětství, její vnuk se jako jediný z celé rodiny dovtípí, kam odcestovala, vydá se za ní a ona mu pak vypráví příběh svého života. (Jirka_Šč)
  • V pokoji starší dívky, který si Oshin prohlíží, je možné vidět čtyři kokeši panenky. Tři z nich mají bílý podklad, jedna je hnědá. Podobná kokeši panenka se vyskytuje i na začátku původního seriálu a vnuk Oshin se podle ní dovtípí, kam babička odcestovala. Panenky kokeši se od začátku sedmnáctého století prodávaly v lázeňských městech jako upomínka na pobyt - byly tak vlastně jedním z prvních reklamních dárkových předmětů v historii. (Jirka_Šč)
  • V roli Mino, matky Kaya (Manami Igashira), se objevuje Ayako Kobayashi, která ztvárnila Oshin v původní televizní sérii Oshin (od r. 1983). (Jirka_Šč)

Reklama

Reklama