One Direction 3D: This Is Us

Další dílo, které je podhodnocené proto, že tu někdo musí zaujímat nějakou pózu á la One Direction stinks... Opravdu povedený film o momentálně nejpopulárnějším boybandu, vizuálně nádherný, ve 3D je to zážitek. Navíc One Direction jako superhrdinové - supernápad! Dav zpívajících fanynek v kině člověka prostě strhne a cestou z kina už se slyšíte, jak pobrukujete: "And we dance all night to the best song eveeer.." Z mého pohledu skvělý film, o opravdu talentovaných klucích (teda ten Liam má ale rozsah), který nemusí nutně zaujmout jen fanynky či fanoušky, ale i obyčejného člověka, který by zrovna potřeboval naladit na veselejší strunku. Tihle britští kluci to umí. PS: Nejvtipnější je, že ČSFD a IMDb opět ztroskotává na bídném filtru uživatelů, takže hodnocení stojí za prd. Rotten Tomatoes je rozhodně se svými 65%/76% objektivnější. http://www.rottentomatoes.com/m/this_is_us/ (16.09.2013)

Je sympatické, že přes celosvětový obrovský úspěch, zůstavájí kluci rovnýma nohama na zemi. Momentální úspěch si užívají plnými doušky. Hudební dokument dá nahlédnout do zákulisí celosvětového turné a dovolí nám nahlédnout do soukromí sympatických kluků. Během sledování si uvědomíte, že na jednu stranu se kapela topí v pěnezích a na stranu druhou si nemůžou bez ochranky ani vyjít nakoupit... (14.12.2013)

Tak musím přiznat, že to bylo lepší než jsem čekala. Brečících maminek a fake dialogů je tam i tak přehršel, ale na druhou stranu dokument (i když rychle) shrnul, jak vlastně kapela vznikla a pak ji sleduje během evropského i světového tour. Druhou část filmu tvoří koncertní vystoupení, za ty palec nahoru. Akorát škoda, že letošní hit Best song ever zazní až jen během závěrečných titulků. A ať už máte kapelu rádi či ne, stejně musíte klukům uznat, že jim vlastně ani není co závidět. Na co miliony liber, když si nemůžete pak dojít ani do obchodu aniž by Vám šílené fanynky skoro neutrhly ucho? Ty davové scény s tisíci fanoušků mi skoro až vyrazily dech jak byly děsivé. Ale i tak jsou samotní kluci vtipní a sympatičtí (a ten jejich britský přízvuk!!) a já doufám, že jim to ještě nějaký ten rok vydrží. Hater's gonna hate. (05.09.2013)

Dopředu musím říct, že jsem kapelu vůbec neznal a nejsem žádným fanouškem takového druhu hudby. Prvních zhruba 15 minut bylo poučných, kdy jsme se mohli dozvědět odkud se tento pro mě nepochopitelný fenomén vzal, ale pak už celý dokument šel z kopce a Spurlock, který se vždy vyhýbal klišé, vrství jedno za druhým, tak vidíme, jak nevychovaní dětinští puberťáci jezdí po koncertech, navštěvují různá města, dělají kraviny, povídají rádoby poučné a naučené fráze, nebo obětují pár tisíc ze svých milionů chudobě. Nic objevného, ale na odpad to taky není. (27.12.2013)

Aneb Když nás bylo ještě pět a Harry neměl dlouhý háro. Úvodem bych chtěla upozornit, že nejsem nijak velká 1D fanynka. Ano, znám některé jejich písničky, ale že bych měla po pokoji vylepené jejich plakáty a říkala si Directioner, to opravdu ne. Popravdě mi překvapilo jak to bylo fajn! Sice mi vadilo, jak u některých vystoupení si to tvůrci přilepšili grafikou a taky bych to o jednu/dvě písničky zkrátila, ale bavila jsem se. Nasmála jsem se víc, než u nějaký komedie. Jsou to obyčejní kluci, kteří se proslavili hrozně rychle a jsou to i neuvěřitelní paka, který dokážou hrozně rozesmát. Vtipný to sledovat v době, kdy už tam jeden z nich není a oni se baví o tom, zda by měli takovou slávu i bez někoho z nich. Sice mi některé fanynky ukamenujou, ale stejně mi tam Zayn neseděl a byl trochu navíc. Pardon. (06.09.2015)